Uhlíková stopa těžby Bitcoinu by nemusela být tak dramatická, jak se předpokládalo

O kryptoměně Bitcoin se v minulosti kriticky mluvilo a neustále mluví v řadě různých souvislostech. Odborníci i státní instituce před investicí do Bitocinů varovali, protože mohou být nestálé, jsou často spojovány s hackerskými útoky nebo s trestnou činností. Objevili se i výtky, že takzvaná těžba Bitcoinů, které probíhá pomocí náročných výpočtů s využitím síťového výkonu zapojených počítačů, má poměrně velkou uhlíkovou stopu.

V minulosti se objevilo několik výpočtů, které se snažili předpovědět, jak velké množství energie světová těžba Bitcoinů spotřebuje, respektive kolik oxidu uhlíku výroba této energie vyprodukuje. Nejpřísnější soudy počítali s produkcí 34,73 Megatun oxidu uhličitého ročně, což je výkon srovnatelný s produkcí Dánska, Další studie došla k 22,9 Megatunám a nejnovější odhady dokonce tvrdí, že produkce oxidu uhlíku způsobená zapojením bitcoinových těžebních zařízeních je menší než produkce města Vancouver.

Susanne Köhler spoluautorka nové studie navíc uvádí, že přesnou uhlíkovou stopu těžby Bitcoinů není možné určit, protože se těžební stanice nachází po celém světě v různé hustotě. Při výpočtů uhlíkové stopy pak záleží, jestli jimi spotřebovaná energie je vyrobena spalováním fosilních paliv nebo jde třeba z velkých vodních elektráren.

Největší horečka spojená s Bitcoiny a dalšími kryptoměnami proběhla v roce 2017, kdy Bitcoiny dosáhly rekordní hodnoty blížící se ke 20 000 dolarů za jednotku. Na začátku roku 2018 však cena nejznámější kryptoměny dramaticky klesla a na přelomu let 2018/2019 byla téměř na 3 500 dolarech od té doby opět zvládla vystoupat ke 13 000 dolarů a v současnosti se nachází přibližně na 8000 dolarech.

Zdroj: gizmodo.com