Foto: Unsplash

Astronauti potřebují lepší stravu, tvrdí vědci

Dlouhé pobyty na Mezinárodní vesmírné stanici se na lidském těle negativně podepisují. Pochopitelně tomu nepomáhá ani složení vesmírného jídelníčku, které sestává z potravin, jež lze do vesmíru zaslat a dlouhodobě skladovat. Podle vědců je však zapotřebí jídelníček astronautů zkvalitnit, což by mělo přinést i znatelné zlepšení výkonu a celkového zdraví.

ISS pochopitelně není místem, kde je možné připravovat složitá jídla. Doprava potravin do vesmíru je navíc nákladná a skladování obtížné. Standardní strava pro astronauty na ISS se snaží kopírovat běžnou domácí stravu, nicméně výzkum zveřejněný v časopise Scientific Reports naznačuje, že vylepšení a uzpůsobení stravy pro vesmírné podmínky se NASA vyplatí, jelikož strava bohatá na ovoce a zeleninu by mohla mimo jiné zmírnit škodlivé účinky vesmírného prostředí na lidské tělo.

Cílem studie bylo vyhodnotit dopad vylepšené stravy před jejím skutečným testováním ve vesmíru. Vedoucí týmu Grace Douglas a její kolegové provedli svůj experiment v prostředí HERA (Human Exploration Research Analog) NASA, aby co nejpřesněji simulovali vesmírné prostředí. Šestnáct účastníků, kteří pracovali ve skupinách po čtyřech, bylo po dobu 45 dnů uzavřeno v simulační komoře. Deset mužů a šest žen ve věku 30 až 50 let bylo předem proškoleno, jak zaznamenávat denní příjem stravy, odebírat biologické vzorky a provádět kognitivní testy.

Účastníci se stravovali buď standardní vesmírnou stravou, nebo stravou vylepšenou (která byla zabalena a vyrobena tak, jak by to bylo zapotřebí pro skutečný pobyt ve vesmíru). Rozšířený jídelníček obsahoval ve srovnání se standardním jídelníčkem větší počet porcí, větší množství ovoce a zeleniny, více ryb a přidané zdroje flavonoidů a omega-3 mastných kyselin.

Zajímavé je, že účastníci v obou skupinách mírně zhubli. U těch, kteří se stravovali podle rozšířené diety, však byly patrné určité pozitivní změny. Došlo u nich ke zlepšení celkového zdraví, zmírnění vlivu stresových faktorů, zvýšení kognitivního výkonu a také k větší stabilitě mikrobiomu (tedy zdraví střev). Konkrétně se jednalo o nižší hladinu cholesterolu a kortizolu (což naznačuje snížení stresu) a zvýšení kognitivní rychlosti, přesnosti a pozornosti.

Jde však prozatím pouze o první krok, jelikož studie byla provedena s menším vzorkem osob a na Zemi (nikoli v reálných vesmírných podmínkách). Kritizována je také délka trvání – 45 dní je ve srovnání s dlouhodobými misemi, které obvykle trvají šest měsíců, jen kapka v moři.

Zdroj: gizmodo.com

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.