Berlínskou galerií procházeli robotičtí psi s hlavou Muska či Bezose
Berlínská Neue Nationalgalerie se o uplynulém víkendu 1. až 3. května stala dějištěm unikátního technologického experimentu. Digitální vizionář Beeple, vlastním jménem Mike Winkelmann, zde představil instalaci „Regular Animals“. Hlavní roli v ní nehrála plátna, ale autonomní kvadrupedy, pokročilý computer vision a generativní AI. Výsledek byl stejně fascinující jako znepokojivý.
Beeple, který před lety otřásl světem umění prodejem NFT za astronomických 69 milionů dolarů, se v rámci berlínského Gallery Weekendu zaměřil na fyzickou manifestaci digitálních procesů. Jeho projekt „Regular Animals“ nebyl jen výstavou, ale plně funkčním hybridním prostředím, kde se špičková robotika potkala s kritikou technologických monopolů.
Roboti v kůži vizionářů
Základem instalace byla smečka autonomních čtyřnohých robotů neboli kvadrupedů. Aby umělec dosáhl takzvaného „uncanny valley“ efektu (pocitu úzkosti z věcí, které vypadají téměř jako lidé), nechal roboty osadit hyperrealistickými maskami z platinového silikonu.
Z ohrady na návštěvníky shlížely mechanické verze Elona Muska, Marka Zuckerberga, Jeffa Bezose, ale i Andyho Warhola či Pabla Picassa. Nešlo však o pouhé loutky. Každý robot disponoval například soustavou senzorů. Konkrétně šlo o hloubkové LiDAR senzory a stereoskopické kamery umožňovaly robotům navigaci v reálném čase a interakci s publikem. V tělech robotů byly také integrovány procesory schopné v reálném čase zpracovávat neuronové sítě, aniž by se musely spoléhat na externí cloudové servery.
Jak funguje algoritmické trávení v praxi
Technologické jádro projektu spočívalo v tom, jak roboti vnímali okolí. Jakmile senzory zachytily návštěvníka, spustil se proces digitální reinterpretace. Každý „pes“ měl přidělený specifický algoritmus založený na identitě své hlavy.
Roboti tak měli například sbírat data pomocí kamer v očích, které provedly sken obličeje návštěvníka. Umělá inteligence následně aplikovala estetický kód dané osobnosti. Zatímco „Picasso“ rozkládal obraz na kubistické tvary, „Zuckerberg“ nebo „Musk“ filtrovali obraz skrze vizuální jazyk svých platforem a sociopolitických ideologií.
Aby Beeple demonstroval, jak algoritmy „konzumují“ náš svět, nechal roboty výsledné obrazy fyzicky tisknout. Tiskárny integrované v zadní části robotů pak tyto „strávené“ digitální produkty vypouštěly přímo na podlahu galerie.
Algoritmus jako nový zákon
Beeple skrze technologie trefně poukázal na aktuální stav digitální společnosti. Podle něj lidé jako Musk nebo Zuckerberg již nepotřebují lobbovat u vlád nebo v OSN, aby změnili svět. Stačí jim provést změnu v kódu.
„Vlastní algoritmy, které kontrolují, co vidíme, a rozhodují o tom, jak vidíme svět. Když chtějí změnu, prostě ji udělají,“ uvedl Beeple k instalaci.
Zdroje: SMB Museum, NBC News
