Bill Gates – soutěživý byznysmen, který otevřel brány softwarové evoluci

Pátek 04. 05. 2018 Redakce

V dnešním díle o nejvýznamnějších osobnostech světa technologií bude řeč o člověku, kterého není většině planety třeba představovat. Snoubí se v něm jeden z nejúspěšnějších novodobých podnikatelů a filantrop, který se po vydělání miliard dolarů rozhodl zasvětit život charitě a pomoci druhým. Bill Gates, který dlouhá léta figuroval na čele žebříčků nejbohatších lidí světa (nyní se hodnota jeho majetku odhaduje na 90,5 mld. dolarů) a který je mimo jiné nositelem Řádu britského impéria nebo držitelem Národní medaile za technologii a inovace, obrazně řečeno otevřel okna do softwarové budoucnosti a i díky němu se stal operační systém Windows naprosto dominantní platformou na trhu s OS (současný tržní podíl činí přes 88 %).

Kritici mu však vyčítají některé kontroverzní obchodní taktiky, pomocí nichž prý učinil z Microsoftu téměř nedotknutelný monopol. Jeho zastánci by s takovým výkladem jistě nesouhlasili, pravdou nicméně je, že Gates byl již od mládí velmi soutěživý a tuto vlastnost si přenesl i do světa byznysu. Kromě toho však byl i výjimečně schopným programátorem, který již v 15 letech dokázal napsat program s názvem Traf-O-Data, sloužící k analýze dopravního provozu Seattlu (už tehdy si vydělal 20 tisíc dolarů).

Zkráceně bychom mohli říci, že jak Windows kdysi připomínaly Mac OS, tak i Gatesova kariéra se v některých ohledech podobala životní dráze jeho vrstevníka a velkého rivala Stevea Jobse, se kterým se v jednu chvíli i pracovně potkal.

Mimořádně nadaný žák s duší obchodníka

William Henry Gates III se narodil v roce 1955 v Seattlu Williamu H. Gatesovi Sr. a Mary Maxwell Gatesové. Má dvě sestry Kristianne a Libby. Otec byl známým právníkem a filantropem a matka, která se zpočátku živila jako učitelka, se později vypracovala na členku správní rady banky First Interstate Bank a jeden čas také pracovala v IBM (s touto firmou bude mít později co do činění i její syn). Rodiče všechny tři děti povzbuzovali k soutěživosti a nejlepším výkonům jak ve škole, tak v mimoškolních aktivitách a vytvářeli jim k tomu nejlepší možné podmínky.

Malý Bill byl v mládí nadšeným čtenářem a dokázal trávil celé hodiny nad naučnými knihami a encyklopediemi. Ve škole vynikal téměř ve všech předmětech, zejména však v matematice. Byl ale velmi dobrý i v angličtině a hodinách dramatu. Jeho nadání se začalo naplno projevovat na střední škole Lakeside School, kde potkal o dva a tři čtvrtě roku staršího Paula Allena. Většinu volného času věnovali společnému programování (s Allenovou pomocí vytvořil mladý Bill i zmíněný program Traf-O-Data). Spolu také napsali program na tvorbu školních rozvrhů nebo výplaty mezd pro firmu, která do školy dodávala počítače. I když byli ve skutečnosti povahově velmi rozdílní, v oblasti počítačů si „padli do noty“ a ještě na střední škole chtěli založit vlastní firmu. Hlavně Billův otec byl ale proti a chtěl, aby se jeho syn věnoval studiím a šel na univerzitu, kde by studoval na právníka. Svůj cíl mít vlastní firmu a živit se prodejem softwaru tak musel ambiciózní mladík odložit na později.

Práce pro MITS jako předpolí k vlastní firmě  

Po dokončení střední školy se Allen vydal na Washingtonskou univerzitu, zatímco Gates po absolvování středoškolských studií v roce 1973 zamířil na Harvardovu univerzitu, kde začal studovat matematiku a počítačové vědy. Oba nicméně zůstali v kontaktu. O něco později se začali vídat častěji, protože Allen školu nedokončil a přestěhoval se do Massachusetts, kde získal práci u společnosti Honeywell. Jednou Allen ukázal Gatesovi číslo časopisu Popular Electronics s článkem o počítači Altair 8800. Oba byli možnostmi stroje, běžícího na procesoru Intel 8080, uchváceni. O něco později kontaktovali jeho výrobce, společnost MITS (Micro Instrumentation and Telemetry Systems) s tím, že pracují na překladači programovacího jazyka BASIC pro Altair s názvem Altair BASIC. Ve skutečnosti neměli tento počítač dispozici a ani nevěděli, jestli by na něm jejich program běžel, chtěli jen zjistit, jestli se společnost nezajímá o někoho, kdo takový software vyvíjí.

Měli štěstí, firma se o někoho takového skutečně zajímala a její šéf Ed Roberts požádal talentované programátory o ukázku. Oba se obávali, že dva měsíce vyvíjený kód v počítačové laboratoři Harvardovy univerzity nebude na počítači Altair 8800 fungovat, ale opět měli štěstí – fungoval na výbornou. Allen začal pro společnost pracovat a Gates brzy nato odešel ze školy a přidal se k němu.

Založení Microsoftu

Oba nicméně stále chtěli vyvíjet software ve vlastní firmě a svůj sen si splnili v dubnu roku 1975, kdy zakládají Microsoft (spojení části slov microcomputer a software). Prvním produktem byla právě adaptovaná verze BASICu pro počítače Altair, přičemž Gates s Allenem program v Microsoftu nazvali Microsoft BASIC. (jedním z důvodů založení vlastní firmy bylo i to, že tuto verzi chtěli prodávat i jiným firmám). Gates byl na začátku prací pro Microsoft naprosto pohlcen a v prvních letech doslova kontroloval každou řádku kódu programů a na starosti si vzal i část administrativní práce, jako bylo zpracování objednávek, balení atd. Společnost se rychle rozvíjela a na konci 70. let dosáhla provozního zisku 2,5 mil. dolarů. Mezi roky 1979–1981 Microsoft svůj hrubý zisk více než zšestinásobil.

Skutečný průlom přichází na začátku 80. let, kdy se společnost IBM chystala vstoupit na trh osobních počítačů se svým počítačem IBM PC 5150. Microsoft vycítil příležitost a v roce firmě prodal operační systém MS-DOS, který koupil od společnosti Seattle Computer Products. Systém se původně jmenoval QDOS (Quick and Dirty Operating System) a seattleská firma jej vyvinula o rok dříve. Microsoft tedy není jeho tvůrcem, jak se někteří domnívají, pouze jej upravil a přejmenoval (firmě IBM jej prodal pod názvem IBM PC DOS) a byl to jeden ze tří OS, který počítač používal. IBM chtěla od Microsoftu koupit i zdrojový kód, což však Gates odmítl a trval na licenčním modelu.

Systém se stal během 80. let v oblasti PC nepsaným standardem a díky němu se z Microsoftu stal jeden z nejvýznamnějších hráčů na poli vývoje operačních systémů. Pro „nepamětníky“ uveďme, že MS-DOS neměl grafické rozhraní a ovládal se pomocí příkazů na příkazovém řádku. Jeho vývoj skončil po dlouhých 19 letech verzí 8.0 v roce 2000.

V průběhu 80. let Microsoft dále rostl a v roce 1983 měl již zřízenou pobočku ve Velké Británii a Japonsku. Tou dobou běžel jeho software zhruba na 30 % veškerých osobních počítačů. Ve stejném roce z Microsoftu odchází Paul Allen, kterému lékaři diagnostikovali Hodgkinův lymfom, zhoubné nádorové onemocnění mízních uzlin. Podle některých ale neodešel kvůli svému zdravotnímu stavu, nýbrž proto, že ho z firmy vypudil svým konfrontačním stylem jednání Gates. Jiní zase tvrdí, že pro Allena bylo onemocnění natolik zásadním životním momentem, že si uvědomil, že na světě existují i jiné aktivity, do nichž lze investovat čas. Allen se nakonec i díky moderním metodám léčby zcela vyléčil.

Setkání s Jobsem jako milník pro vývoj Windows

Zmíněný rok 1981 byl pro Microsoft důležitý i z jiného důvodu. Tehdy nabídl Steve Jobs z Applu Gatesovi spolupráci – Apple chtěl, aby na jeho počítačích běžel software od Microsoftu, a umožnil mu přístup ke svým softwarovým technologiím. Díky této spolupráci si Gates uvědomil, že Apple je v oblasti operačních systémů ve skutečnosti napřed, protože ve svých počítačích používá systém s grafickým rozhraním, který se ovládá myší. Oproti MS-DOSu, který závisel na textových příkazech a ovládat jej bylo možné pouze klávesnicí, bylo grafické prostředí s názvem Visi On, dodávané firmou VisiCorp, z hlediska uživatelského komfortu někde úplně jinde. Gates si ve stejném okamžiku uvědomil, že tento vyspělý systém by mohl představovat pro MS-DOS i Microsoft vážný problém.

O dva roky později proto vymyslel nepříliš férový, o to však účinnější trik, když spustil reklamní kampaň, v níž oznámil, že Microsoft vyvíjí nový operační systém s názvem Windows, jenž bude disponovat grafickým rozhraním a poběží jako nadstavba MS-DOSu. Společnost ale ve skutečnosti na žádném takovém systému nepracovala. Jako marketingový tah ovšem trik zafungoval na jedničku – jak již bylo uvedeno, tou dobou běžel MS-DOS téměř na třetině všech PC a při vědomí, že se časem dočkají nového systému kompatibilního se starým, neměli uživatelé důvod přecházet na jinou platformu. Právě na změnu v preferencích zákazníků firma VisiCorp se svým systémem Visi On spoléhala, kvůli neochotě lidí měnit zavedené pořádky a Gatesově kampani však systém ztratil punc něčeho nového a inovativního a možná i trochu nespravedlivě brzy upadl v zapomnění.

První verze Windows

Microsoft začal Windows vyvíjet až po oznámení a první verze spatřila světlo světa v listopadu roku 1985. Ne náhodou vypadala velmi podobně jako systém, který Gates uviděl pár let předtím v Applu. Někdo by si mohl pomyslet, že Gates systém jednoduše okopíroval, nicméně šéf Microsoftu jen využil toho, že v rámci spolupráce s Applem měla jeho společnost neomezený přístup k jeho softwarovým technologiím a část z nich mohla použít ve svých budoucích produktech. První verze Windows měla jednoduchý grafický interface, v němž bylo možné spouštět programy určené pouze pro systém MS-DOS. Jak bylo řečeno, šlo o pouhou nadstavbu, takže ve Windows nebylo možné spouštět více programů najednou a některé komplexnější programy na něm nefungovaly.

O dva roky později Microsoft vydává OS Windows 2.0, který měl oproti předchůdci některá vylepšení grafického rozhraní a uměl lépe využívat paměť. Systém také umožňoval překrývání oken programů a dostal do vínku propracovanější klávesové zkratky, které ovládání systému ulehčovaly. Stále se však v podstatě jednalo o grafickou nadstavbu 16bitého MS-DOSu. I když druhá verze Windows byla populárnější a o rok později byla vydána verze 2.1, obliby systému Applu nedosahovala. Vzhledem k tomu, že funkcionalitou začaly Windows 2.0 očividně připomínat platformu Applu Mac OS, podala společnost na Microsoft žalobu za údajné porušení autorských práv. Celkem se mělo jednat o 189 případů porušení autorských práv, soud však drtivou většinu z nich (konkrétně 179) neuznal, což pro Microsoft znamenalo velké vítězství. Právě od této doby se z kdysi spolupracujících partnerů stávají velcí rivalové.

Microsoft vládne trhu

Na konci 80. let získává Gates pověst přehnaně ambiciózního až bezohledného byznysmena, který konkurencí vždy „kouká“ přes rameno, a který si stále pěstuje onoho soutěživého ducha, jejž mu vštípili v dětství rodiče. Společnost IBM i pod tímto dojmem již nechtěla být na svém dosavadním dodavateli OS závislá a začala vyvíjet vlastní systém OS/2, kterým chtěla zcela nahradit MS-DOS. Když Microsoft v roce 1990 představil kancelářský balík Microsoft Office, lákal na kompatibilitu se všemi svými systémy, kompatibilita s  platformou OS/2 však byla značně problematická. I kvůli tomu se OS/2 „neuchytil“ tak, jak vedení IBM očekávalo (dalším důvodem byla např. omezená podpora hardwaru). Lidé neměli důvod přecházet na systém, u něhož neměli záruku, že na něm kancelářské aplikace Microsoftu či jejich hardware bude fungovat. Microsoft naopak slavil úspěch – program výrazně pomohl prodejům v té době několik měsíců staré verzi Windows 3.0 (během dvou týdnů se prodalo na 100 tisíc kopií). Od té doby se mohl Microsoft nazývat softwarovým gigantem, protože i díky vydání balíku získal v oblasti operačních systémů prakticky neotřesitelnou pozici. Poslední verze systému OS/2 byla vydána na konci roku 2001.

V průběhu 90. let čelil Microsoft ve více případech vyšetřování ze strany vládní agentury FCC (Federal Trade Commission) i ministerstva spravedlnosti kvůli údajnému zneužívání svého postavení na trhu. Společnost byla podezírána např. z toho, že s výrobci počítačů uzavírá pro ně nevýhodné smlouvy nebo že podmiňuje uzavření dohody o prodeji OS Windows tím, že výrobci budou muset zároveň prodávat její browser Internet Explorer.

V jednu chvíli dokonce Microsoftu hrozilo, že se bude muset rozdělit na dvě společnosti – jedna by se zabývala vývojem operačních systémů a druhá vývojem ostatního softwaru. Mělo se tak zabránit monopolizaci trhu Microsoftem, který ovšem tehdy monopolem již nějakou dobu de facto byl. Gates se takovému řešení vehementně bránil a poukazoval na to, že se tím „zabije“ potenciál inovací. Nakonec společnost s úřadem dospěly ke smírčí dohodě a k jejímu rozdělení nedošlo.

Další verze Windows

Microsoft mezitím vyvíjel další operační systémy a po Windows 3.0 přišla na řadu verze 3.1 z roku 1992, která již částečně podporovala 32bitové ovladače. Oba systémy již nebyly pouhou nadstavbou MS-DOSu a nepotřebovaly jej ani jako prostředníka pro přístup k hardwaru. V roce 1995 vstupuje na scénu verze Windows 95, která přinesla změnu grafického rozhraní, uživatelsky komfortnější ovládání a pokročilé funkce, např. podporu síťového protokolu TCP/IP, dlouhých názvů souborů až do 255 znaků nebo funkci Plug and Play (automatická detekce a konfigurace hardwaru). Kromě toho umožňovala nativně spouštět 32bitové aplikace a přinesla i lepší stabilitu.

O tři roky později společnost vydává Windows 98, které přinesly další vylepšení, např. podporu USB, automatickou aktualizaci počítače, nový Internet Explorer ve verzi 4.01 nebo panel Snadné spuštění vedle tlačítka Start. O rok později se na trh dostala druhá verze s názvem Windows 98 SE, která přinesla lepší stabilitu ovladačů, opravu chyb i nové verze některých programů (Internet Explorer 5.0, Windows Media Player 6.2 apod.). Po Windows 98 SE přišla v roce 2000 verze Windows ME (poslední systém podporující starý MS-DOS).

V roce 1993 uvedl Microsoft na trh novou řadu Windows s názvem Windows NT, určenou do serverových systémů firemního sektoru. Po první verzi Windows NT 3.1 následovaly Windows NT 4.0 (1996) a Windows 2000 (2000).

O rok později se do prodeje dostala verze Windows XP, která se dlouho těšila obrovské popularitě. Díky jádru NT (od té doby jsou na něm postaveny všechny další verze Windows), umožňujícímu např. preemptivní multitasking, byla „ikspéčka“ mnohem stabilnější než starší verze pro individuální zákazníky a přinesla i přepracovaný grafický interface, upravené menu Start, podporu funkce Windows Remote Assistance nebo Internet Explorer 6.

O dalších verzích již jen telegraficky: po Windows XP přišel na řadu systém Windows Vista (2007), v roce 2009 verze Windows 7, o tři roky později následovaly Windows 8 a rok nato upgrade „osmiček“ s názvem Windows 8.1. V roce 2015 vyšly Windows 10, zatím nejnovější OS Microsoftu.

Prioritou charita

Gates v průběhu 90. letech poněkud zvolnil pracovní tempo a začal se zabývat i charitativní činností. Se svou manželkou Melindou v roce 1994 založil nadaci The William H. Gates Foundation a na začátku do ní vložil 94 mil. dolarů. O pět let později se nadace přejmenovala na The Bill & Melinda Gates Foundation a tento název vydržel dodnes. Náplní organizace je pomáhat v rozvojových zemích zlepšovat kvalitu života např. podporou vzdělávání nebo zdravotnickými programy. Nadace se také snaží výzkumem a preventivními očkovacími programy bojovat s AIDS a jinými závažnými nemocemi. V USA usiluje mimo jiné o zajištění možnosti se vzdělávat všem Američanům bez ohledu na jejich příjem nebo zachování bezplatného přístupu k počítačům a internetu ve všech knihovnách.

Pro některé byla změna Gatese-byznysmena, někdy s kontroverzními obchodními praktikami, na Gatese-lidumila překvapivá. On však vlastně jen následoval příklad svého otce, který je nejen v Seattlu známý jako velký filantrop. Gates se začátkem roku 2000 vzdává funkce šéfa Microsoftu a stává se vedoucím softwarovým architektem. V čele jej nahrazuje Steve Ballmer (od roku 2014 jej vystřídal Satya Nadella). Gates svou funkci vykonává do roku 2008 a od té doby většinu času věnuje své nadaci. Microsoft nicméně neopustil nadobro, od roku 2014 je neformálním technickým poradcem týmů společnosti. Nezanevřel ani na svět technologií – koncem loňského roku prostřednictvím své investiční společnosti Cascade Investment investoval 80 mil. dolarů do projektu na vybudování chytrého města v Arizoně.

Přestože o Billu Gatesovi nelze s klidným svědomím prohlásit, že v době šéfování Microsoftu byly jeho obchodní postupy vždy férové, je třeba uznat, že místo v panteonu největších osobností technologického světa mu patří právem. K úspěchu a bohatství se propracoval díky svému pracovnímu nasazení, schopnostem a obchodní prozíravosti. Vytvořil jednu z nejznámějších společností na světě, jejíž tržní kapitalizace se dnes pohybuje kolem 735 mld. dolarů, a je navíc jedním z nejštědřejších světových mecenášů. Je tedy  pravděpodobné, že nejen v oblasti charity bude jeho hlas dále slyšet.