Bitcoin – fenomén současnosti 2. díl: Pro a proti; Jaké jsou další kryptoměny?

Pro a proti

Systém bitcoinu má několik výhod a zároveň také nevýhod, a to často i v rámci jedné a té samé vlastnosti. Předně je naprosto anonymní a transparentní zároveň. Každý zájemce o zapojení do systému si vytvoří bitcoinovou peněženku s unikátním kódem, do ní potom může nakupovat bitcoiny nebo s ní platit.

Problém nastává v tom, kdo s bitcoinem platí. Zatímco tvůrce bitcoinu můžeme považovat za geniálního idealistu(ačkoliv jak jsme uvedli výše, jeho identitu neznáme, jedná se o obecně přijímaný úzus), který chtěl vytvořit systém nezávislý na státní autoritě. Celá situace kolem bitcoinu a posléze i dalších kryptoměn ale vypadala trochu jinak.

Kromě nerdů toužících po novém zajímavém nástroji se totiž bitcoinu chytil i černý trh, respektive téměř všichni, kteří nemohli svou činnost (ať už byla jakákoli) vykazovat veřejně. Bitcoin tak přispěl k rozvoji tzv. darknetu, který bychom mohli jednoduše popsat jako podsvětí internetu. Kromě přímých plateb za nelegální zboží se začal bitcoin rychle rozvíjet jako nástroj na vybírání výkupného při počítačových útocích, daňových únicích a spekuluje se také o tom, že jej využívaly některé státy, které byly v mezinárodní izolaci.

Samostatným problém jsou potom ztráty peněženek a kódů k nim. Objevily se případy, kdy někteří lidé koupili bitcoin na začátku jeho rozvoje a zapomněli na to. Po několika letech zjistili, že jejich investice (často drobná) narostla do neuvěřitelných hodnot. Zároveň ale vyhodili flashdisk nebo HDD, na němž měli své bitcoiny uložené.

Specifická byla situace, která nastala v roce 2019, kdy zemřel kanadský podnikatel, který spravoval kryptoměny pro své zákazníky. Nikdo kromě něj ale neznal heslo k databázi, v níž měl tyto kryptoměny uložené tak, aby se k nim nemohli dostat hackeři a po jeho náhlé a nečekané smrti musela banka vyhlásit bankrot, přičemž svým věřitelům dlužila v přepočtu přes 240 milionů dolarů. Toto číslo by navíc nyní bylo vzhledem k růstu cen bitcoinu a kryptoměn obecně mnohem vyšší.

Ekonomické hledisko

Při přemítání o ekonomické hodnotě bitcoinu rozbolela hlava nejednoho laika. Základem hodnoty bitcoinu (ale také většiny měn světa) je důvěra. Důvěra těch, kdo s nimi platí, a určité vědomí hodnoty jedné konkrétní jednotky. Většina měn je navázána na ekonomiku států, které ji považují za svou, a podle toho se její cena pohybuje. Kromě růstu nebo poklesu ekonomiky tam navíc působí faktory jako inflace (pokles hodnoty) nebo deflace (nárůst hodnoty). Do vývoje měn zasahují regulační úřady, stejně jako politika daného státu.

Bitcoin je ze své podstaty od většiny výše uvedených faktorů oproštěn, i když někdy ne zcela. Hodnotu bitcoinu určuje burza – když je o něj velký zájem, jeho cena stoupne, naopak když se zájem sníží a lidé jej začnou prodávat, cena úměrně klesne, platí zde zákon nabídky a poptávky v nejčistším slova smyslu. Výhodou je i výše uvedená vlastnost, podle níž má trh představu o tom, kolik bitcoinů bude do systému přibývat.

Na samotný bitcoin a jeho systém tak nic vliv nemá, avšak na názor na něj, který je klíčový, už ano. Během svého vývoje zažila tato měna celou řadu vzestupů a pádů. Většina z nich byla způsobena pozitivními vnějšími vlivy, jako jsou oznámení akceptace bitcoinu bankovními službami nebo příchod významné značky. Pády ceny naopak zařídily negativní impulzy jako regulace kryptoměn ze strany státních úřadů, negativní vyjádření významné osobnosti nebo spojení s nějakou kauzou. Objevují se také názory, že cenou bitcoinu občas některé významné osobnosti manipulují.

Další kryptoměny

Bitcoin je sice první kryptoměnou, která byla úspěšná, avšak není jediný. Na jeho základě vznikly i další kryptoměny, které se více či méně liší. Žádná z nich není tak úspěšná jako bitcoin, ovšem ten zájem o ně, a tedy i jejich ceny, výrazně ovlivňuje.

Jako první se po startu bitcoinu objevil litecoin. Ten byl spuštěn jako alternativní systém 7. října roku 2011. Stejně jako bitcoin je litecoin, jehož autorem je Charles Lee, zcela decentralizovaný. Díky tomu jej nikdo nemůže ovlivňovat ani v rámci jeho systému efektivně podvádět. Jako první začala tato kryptoměna využívat algoritmus scrypt.

Litecoinů je 84 milionů, tedy čtyřikrát více než bitcoinů. Výhodou litecoinu je méně nákladná administrativa – především tedy poplatky za transakce. Litecoin nikdy nedosáhl takových kurzů jako bitcoin. Jeho maximum bylo necelých 400 dolarů za jednotku.

Další výraznou měnou je Ethereum, respektive ether. Ethereum je totiž název celého systému, který používá měnu ether. Inspirací k vytvoření této měny byl bitcoin, avšak její autor chtěl možnosti blockchainu využít k tomu, aby na jeho základě běžel decentralizovaný virtuální stroj, který by měl tím pádem obrovský výpočetní výkon, který by se za ethery dal pronajímat. Systém je tak ještě složitější než v případě bitcoinu.

Nadstavba Etherea budí rozporuplné pocity. Hlasy pro říkají, že je dobré mít systém, který možnosti blockchainu využívá i něčemu jinému než jen k obyčejným platbám. Naopak mnoho hlasů proti říká, že měna je díky tomu mnohem labilnější a náchylná k možným podvodům.

Další kryptoměnou, se kterou se lze běžně setkat, je bitcoin cash. Ten vznikl v roce 2017 nikoliv jako nová měna, ale jako odštěpení od bitcoinu jako takového. Skupina těžařů přišla s vlastním jednodušším systémem, který měl zrychlit práci s bitcoiny. Oddělení bitcoinu cash od původního bitcoinu stálo u začátku prvního výrazného vzestupu cen bitcoinu. Bitcoin cash stejně jako ostatní kryptoměny průběh cen bitcoinu v menším míře kopíruje.

Kromě výše zmíněných kryptoměn se objevila celá řada projektů, která si s myšlenkou kryptoměn pohrávala, avšak nedokázala ji nikdy úspěšně zrealizovat. O vydání vlastní kryptoměny uvažovaly dokonce i některé státy nebo řetězech rychlého občerstvení. Vždy se ale jednalo o zneužití marketingově silného slova kryptoměna k politickým nebo komerčním účelům.