Český startup chystá malý jaderný reaktor pro kolonizaci Sluneční soustavy
Středa 20. 08. 2025
Julia
Česká firma Stellar Nuclear vyvíjí inovativní jaderný reaktor s názvem RAVEN, který má sloužit jako spolehlivý zdroj energie ve vesmíru i na Zemi. Tento lehký modulární mikroreaktor je navržen tak, aby zvládal extrémní podmínky – od trvalého stínu na odvrácené straně Měsíce až po polární stanice v Antarktidě. Projekt má ambici posunout české know-how na špičku světového vývoje v oblasti malých jaderných zdrojů a podpořit budoucí kosmické mise i energetickou soběstačnost na odlehlých místech planety.
Energie pro místa, kde slunce nesvítí
Současné kosmické mise jsou většinou odkázány na solární panely a baterie. Ty však selhávají tam, kde je málo světla nebo kde má mise trvat desítky let. „Pro základny na Měsíci, Marsu či pro lety k měsícům Jupitera nebo Saturnu jsou alternativní zdroje energie nezbytné,“ vysvětluje Martin Ševeček, jaderný fyzik z FJFI ČVUT a technický ředitel Stellar Nuclear.
RAVEN má fungovat i v prostředích, kde fotovoltaika nestačí, a to po dlouhé roky bez potřeby údržby. Stejně dobře může posloužit i na Zemi, například při napájení odlehlých vědeckých stanic, datových center nebo při krizových situacích po přírodních katastrofách.
Co dělá RAVEN výjimečným
Mikroreaktor RAVEN je navržen jako vysokoteplotní, plynem chlazený reaktor s aktivní zónou o objemu čtyř metrů krychlových. Jeho univerzální konstrukce umožňuje dva režimy provozu:
- Výroba elektřiny – pro napájení základen na Měsíci či Marsu, schopný dodávat stovky kilowattů stabilní energie po mnoho let.
- Nukleární pohon – při nukleárně-termálním režimu dokáže zkrátit lety na Mars na 3–4 měsíce, což je zhruba polovina dnešní doby.
Klíčovou inovací je nový typ paliva na bázi trikarbidu uranu, odolného vůči teplotám přes 2500 °C. Palivo má houbovitou strukturu a speciální ochranné vrstvy, což zajišťuje vysoký výkon při nízké hmotnosti aktivní zóny (asi 2,2 tuny). Pro konstrukci se používají kovové pěny s dutinami, které zajišťují nízkou hmotnost a biologické stínění proti záření.
Cesta k vesmírnému nasazení
Projekt je financován mimo jiné z programu THÉTA 2 Technologické agentury ČR a jeho dokončení se plánuje na rok 2029. Následovat má stavba pozemního demonstrátoru, certifikace a schválení technologie pro použití ve vesmíru. Poslední fáze budou zahrnovat testovací mise a komerční výrobu.
Kdo za projektem stojí
Stellar Nuclear vznikla v červenci 2024 jako spin-off ČVUT. Zakladateli jsou bratři Jakub a Martin Ševečkovi, tým doplňuje například fyzik Michal Marčišovský s praxí v CERNu, vesmírný inženýr Ondřej Krepl a Čechoameričan Tomáš Svítek z firmy Stellar Exploration, která dodává komponenty pro NASA a SpaceX. Firma úzce spolupracuje s UJP PRAHA a plánuje zapojení do programu ESA Business Incubation Centre.
Přínos pro Zemi i kosmos
Vedle vesmírných misí by RAVEN mohl hrát klíčovou roli i v pozemských aplikacích. Poskytl by stabilní energii pro odlehlé oblasti, podmořské základny nebo datová centra v Arktidě. Mohlo by jít i o řešení pro rychlé nasazení v krizových zónách, kdy je potřeba okamžitý přísun energie pro nemocnice či záchranné operace.
Firma navíc pracuje na radioizotopových bateriích s životností přes 50 let, určených pro sondy a družice. Ty by mohly fungovat v extrémním chladu a tmě, kde jiné zdroje energie selhávají.
Symbolika názvu
Název RAVEN (v překladu Havran) není náhodný. Tvůrci tím navazují na tradici školního reaktoru VR-1 „Vrabec“, na kterém se učí studenti ČVUT. Havran je větší pták než vrabec, ale pořád není obrovský – stejně tak je i reaktor RAVEN větší a silnější než školní reaktor, přesto však zůstává malý ve srovnání s klasickými jadernými elektrárnami. Jméno tak hezky vystihuje jeho roli: kompaktní, ale výkonný zdroj energie.
Zdroje: https://www.czechspaceportal.cz/
