Čína spustila podmořské datové centrum pro AI. Chladí ho oceán
Čtvrtek 18. 06. 2026
Monika
Boom umělé inteligence s sebou nese obrovský hlad po výpočetním výkonu, což pro technologické obry znamená jediné. Extrémní výdaje za elektřinu a chlazení. Čína se proto rozhodla pro radikální krok a přesunula servery tam, kde je chladu víc než dost. V květnu 2026 spustila provoz unikátního podmořského datacentra.
U klasických pozemských serveroven spolyká samotné chlazení obrovské množství energie- Běžně tvoří 25 až 40 % celkové spotřeby elektřiny. Čínský projekt v technologické zóně Lingang nedaleko Šanghaje tento problém řeší elegantně. Servery jsou umístěné více než 10 kilometrů od pobřeží v hloubce 10 až 35 metrů pod hladinou moře, kde o stálý chladicí efekt pečuje samotný oceán.
Chlazení mořskou vodou šetří miliony
Tento ambiciózní podvodní projekt přináší celou řadu technologických i ekologických benefitů. Tím prvním je výrazně nižší spotřeba energie. Ta klesla o více než pětinu (konkrétně o 22,8 %) ve srovnání s běžnými „suchozemskými“ datovými centry.
Dalším plusem je skvělá energetická efektivita. Ukazatel PUE (efektivita využití energie) dosahuje špičkové hodnoty 1,15, zatímco běžný standard se pohybuje kolem 1,5. Výbornou zprávou je i fakt, že se neplýtvá sladkou vodou. Tradiční datacentra totiž sladké vody odpařují obrovské množství. Podmořské zařízení však nespotřebovává ani kapku, protože horký vzduch ze serverů uvnitř kondenzuje a vrací se zpět do oběhu. A v neposlední řadě je tu čistá energie z moře. Kompletní provoz s kapacitou 24 megawattů napájí nedaleká offshore větrná elektrárna.
Miliardová investice s jasným cílem
Za ambiciózním projektem stojí spolupráce společností HiCloud Technology a státní China Communications Construction ve spolupráci s operátorem China Telecom. Celkově si výstavba vyžádala investici ve výši 1,6 miliardy jüanů, což je v přepočtu necelých 5 miliard korun. Dva tisíce podvodních serverů mají v Číně primárně sloužit pro ty nejnáročnější úkoly dneška. Tedy pro trénování velkých jazykových modelů (AI) a provoz moderní 5G infrastruktury.
Podmořské koncepty sice už v roce 2018 zkoušel Microsoft u skotských Orknejských ostrovů, jeho snahy ale časem utichly. Čína naopak dokázala díky masivní vládní podpoře a silnému průmyslovému zázemí přetavit experiment v ostrý komerční provoz. Odborníci sice jedním dechem upozorňují na možná rizika, jako je lokální ohřívání mořské vody v bezprostřední blízkosti kontejnerů nebo náročnější servis v případě hardwarové poruchy, podle dosavadních analýz jsou však tyto ekologické dopady minimální a zvládnutelné.
Zdroje: The Guardian, Lin-Gang Special Area
