Egyptská Chufuova pyramida odkryla nové tajemství
4,600 let stará Chufuova pyramida v egyptské Gíze (též známá jako Velká pyramida) odhalila vědcům nové tajemství. Mezinárodní tým v ní objevil pomocí zobrazovací technologie založené na kosmických paprscích dříve neznámou velkou síň. Je to první objev ve Velké pyramidě od 19. století.
Když sluneční paprsky zasáhnou svrchní vrstvu atmosféry, vytvářejí subatomární částice zvané miony. Miony částečně pohlcují kameny i jiné materiály a vědci tak mohou použít částice ke zkoumání prostoru uvnitř struktur. Použili je např. ke zkoumání struktury sopek nebo při mapování vnitřku atomového reaktoru ve fukušimské jaderné elektrárně.
V prosinci minulého roku tým vědců pod vedením japonské fyzičky Kunihori Morišimaové umístil detektory mionů do Královniny komnaty Chufuovy pyramidy. Zařízení je schopné zachytit, jak miony seshora procházejí komnatou. A protože kámen dokáže miony částečně pohltit, vysoký počet částic dopadnuvších na detektory by znamenal, že v pyramidě se může skrývat zatím neznámá komora.
Poté, co Morišimaová a její tým zaznamenal jistý úspěch, přizvala si na pomoc dva francouzské týmy fyziků, aby do komnaty rozmístili své detektory. Díky tomu se podařilo objevit předtím neidentifikovanou síň ve struktuře pyramidy, která je dlouhá přibližně 30 m a nachází se nad Velkou galerií. Zatím však vědci netuší, k čemu místnost sloužila. Někteří se domnívají, že vzhledem k velikosti a poloze by to mohla být druhá Velká galerie. Podle jednoho z vedoucích badatelů francouzské skupiny Mehdiho Tayoubiho vědci ani nevědí, zda je tato místnost vodorovná či nakloněná. Morišimaová jí říká „velké prázdno“ a podle ní je dutina od chvíle postavení nedotčená.
Tým kolem Tayoubiho má v plánu pomocí detektorů mionů prozkoumat také druhou největší pyramidu v Gíze, 136 m vysokou Rachefovu pyramidu. Detektory zde byly použity již v šedesátých letech 20. století, v té době však byly mnohem jednodušší než dnes a zaznamenávaly data na magnetické pásky.
Zdroj: apnews.com, endgadget.com
