Evropa hledá cestu pryč od amerických technologií
Čtvrtek 12. 02. 2026
Julia
V několika evropských státech se v posledních měsících začíná rýsovat nový trend: spotřebitelský i institucionální odpor vůči americkým produktům. Zatímco dřívější bojkoty mířily hlavně na potraviny či fyzické zboží, nyní se pozornost stále častěji obrací k technologiím – digitální služby, aplikace a software. Silným impulzem se staly výroky prezidenta Donalda Trumpa o možné anexi Grónska, které vyvolaly v Dánsku i dalších částech Evropy vlnu nevole.
Aplikace proti zboží z USA v Dánsku
Nejviditelnější posun je aktuálně v Dánsku, kde se po výrocích prezidenta Donalda Trumpa dostaly na vrchol žebříčků App Store aplikace určené k identifikaci amerického zboží. Aplikace UdenUSA (NonUSA) se v lednu stala nejstahovanější aplikací v zemi, dokonce předběhla i ChatGPT. Uživatelům umožňuje skenovat produkty, zjistit jejich původ a nabídnout alternativy mimo USA. „Je na spotřebitelích, jak se rozhodnou. My jim jen dáváme informace,“ uvedl jeden z vývojářů aplikace Jonas Pipper pro stanici DR Nyheder.
Podobně si vede i aplikace Made O’Meter, která se v Dánsku dostala na 5. místo v App Store. Novější verze využívá AI k identifikaci původu zboží a podle autorů dosahuje přesnosti kolem 95 %.
Odklon od amerických aplikací ve Francii
Ve Francii se odpor vůči americkým značkám šíří zejména online. Facebooková skupina Boycott USA: Buy French! měla během několika dnů téměř 14 000 členů. Její zakladatel Edouard Roussez otevřeně vyzývá k bojkotu firem spojených s Trumpovou administrativou, včetně podniků Elona Muska. To se již promítá i do čísel. Prodeje vozů Tesla ve Francii klesly v únoru meziročně o 26 %, jak uvádí tamní automobilový svaz PFA.
Ještě zásadnější je ale krok francouzského státu. Vláda oznámila, že do roku 2027 přestane 2,5 milionu státních zaměstnanců používat americké nástroje jako Microsoft Teams, Zoom, Webex nebo GoTo Meeting. Nahradí je domácí řešení Visio. „Nemůžeme riskovat, že naše citlivá data a strategické inovace budou vystaveny neevropským aktérům,“ uvedl ministr pro státní službu David Amiel.
Digitální suverenita jako evropské téma
Podobné kroky podnikají i další státy. Německý spolkový stát Šlesvicko-Holštýnsko už převedl 44 000 e-mailových schránek z Microsoftu na open-source řešení, přešel na Nextcloud a zvažuje i náhradu Windows za Linux. Rakouská armáda nasadila LibreOffice, zatímco města jako Lyon, Kodaň nebo Aarhus testují otevřený software místo amerických proprietárních platforem.
Evropská komisařka Henna Virkkunen shrnula obavy jasně: „Závislost na externích technologických dodavatelích může být zneužita jako zbraň.“
Nastane systémová změna?
Ačkoliv samotný spotřebitelský bojkot má často omezený ekonomický dopad, experti se shodují, že jeho symbolická hodnota je značná. Behaviorální výzkumník Pelle Guldborg Hansen k tomu říká: „Lidé chtějí mít pocit, že mohou něco udělat. I malý krok jim dává kontrolu nad situací.“
Evropa tak postupně vysílá signál, že otázka digitální suverenity, závislosti na amerických technologiích a politické důvěry už není okrajové téma. Nejde jen o to, co lidé kupují v obchodech, ale jaké aplikace, cloud a komunikační nástroje považují za bezpečné a přijatelné.
Zdroj: euronews, INDEPENDENT
