ISS je podle studie semeništěm bakterií a plísní

Rozsáhlá studie věnující se zkoumání bakterií a plísní na površích uvnitř Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) zjistila, že mezi astronauty žije velké množství mikroorganismů, jejichž vliv na zdraví není zcela jasný. Studie byla zveřejněna v odborném webovém časopise Microbiome.

Výsledky studie nyní použije NASA a další vesmírné agentury k tomu, aby přišly s  bezpečnostními opatřeními pro ISS a jiné dlouhodobé vesmírné mise.

ISS se jako hermeticky uzavřené prostředí vyznačuje charakteristickým mikrobiomem. Život ve vesmíru je nicméně pro mikroby poněkud jiný než na Zemi – vliv na ně má zanedbatelná gravitace, jen málo konkurenčních mikroorganismů nebo zvýšené vystavování se radiaci. NASA se velmi zajímá o to, kteří mikrobi a v jakých množstvích se na ISS nacházejí a jak se mikrobiom stanice v průběhu času mění.

Autoři studie v této souvislosti uvádějí, že „bylo zjištěno, že určití mikrobi v těchto uzavřených prostorech mají dopad na lidské zdraví, a to tak, že ovlivňují náchylnost k alergiím, infekčním onemocněním nebo k syndromu nezdravých budov“. „Vliv uzavřeného mikrobiomu na lidské zdraví se stává ještě důležitějším pro astronauty během vesmírných letů kvůli pozměněné imunitě, která je s těmito lety spojená, a omezené možnosti lékařských zákroků,“ pokračují.

Mikroby na ISS ovlivňuje řada faktorů včetně větrání, vlhkosti, tlaku vzduchu nebo dispozice stanice. Jejich kvantitu a rozmanitost také ovlivňuje počet astronautů nebo druh prováděných činností.

NASA a jiné vesmírné agentury se v minulosti již pokusily monitorovat mikrobiální populaci na ISS pomocí tradičních metod kultivace. Problém je v tom, že značnou část mikrobů (od 40–46 %) nelze vypěstovat (např. v Petriho misce), takže jejich detekce je velmi obtížná, ne-li přímo nemožná. V rámci studie byl vyvinut nový protokol pro testování a odběr vzorků, který využívá tradiční kultivační metodu v kombinaci s molekulárními technikami, což umožnilo zatím nejrozsáhlejší výzkum mikrobů na stanici.

Astronauté odebrali při třech různých příležitostech během 14 měsíců pomocí lékařských tampónů vzorky na osmi předem určených více i méně frekventovaných místech stanice (patřila mezi ně např. cvičební platforma, toaleta nebo ubikace pro spaní). S odběrem vzorků se začalo 4. března roku 2015 a 15. května následujícího byly odeslány na Zemi.

Výsledky analýzy ukázaly, že nejrozšířenější bakterií byl stafylokok, který se ve vzorcích objevil v 26 procentech případů, druhou nejrozšířenější bakterií byla Pantoea (23 %), dále následoval Bacillus (11 %), Staphylococcus aureus (10 %) a Pantoea conspicua a Pantoea gaviniae (obě 9 %). Plísňová populace se skládala zejména z houby Rhodotorula mucilaginosa.

Z analýzy také vyplynulo, že většina mikrobů je spojená s člověkem. Např. bakterie Enterobacter se vyskytuje v lidském gastrointestinálním traktu a Staphylococcus aureus se často nachází na kůži. Někteří mikrobi jsou tzv. oportunními patogeny, což znamená, že jsou vysoce přizpůsobiví a k infikování hostitele dokáží využít neobvyklé podmínky. Jak nicméně autoři poznamenávají, není jasné, jestli mohou způsobit onemocnění astronautů na stanici. Záleželo by prý na mnoha faktorech, např. na zdraví každého z nich nebo na tom, jak tyto organismy fungují ve vesmírném prostředí.

Analýza v neposlední řadě ukazála, že plísňové populace jsou v průběhu času stabilní, zatímco populace různých bakterií mají tendenci ubývat a kolovat ve vzduchu. Významným zjištěním je též to, že některé kmeny bakterií mají potenciál vytvářet škodlivé biologické formace známé jako biofilmy.

 

Zdroj: gizmodo.com