Snímek mezihvězdné komety 3I/ATLAS pořízený sondou ExoMars. Jádro komety je jasný bod obklopený rozmazanou komou.

Kometa 3I/ATLAS bude nejblíž Slunci na konci října

Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila vzácné snímky mezihvězdné komety 3I/ATLAS, kterou v prvních říjnových dnech sledovaly sondy ExoMars Trace Gas Orbiter a Mars Express z oběžné dráhy Marsu. Jedná se teprve o třetí potvrzený objekt ze vzdáleného mezihvězdného prostoru, který zavítal do naší Sluneční soustavy.

Nejblíže k Marsu se kometa dostala 3. října, kdy ji od rudé planety dělilo asi 30 milionů kilometrů. Přestože jde o velmi vzdálený cíl, kamery obou sond dokázaly zachytit její jasnou komu – oblak plynu a prachu, který obklopuje ledové jádro. Vědci přirovnávají snahu rozlišit samotné jádro k pozorování mobilního telefonu na Měsíci ze Země – objekt je příliš malý a daleko. Viditelná je však rozsáhlá koma, která vzniká odpařováním ledu, jak se kometa přibližuje ke Slunci.

Animace (GIF) komety 3I/ATLAS, jak se pohybuje na pozadí vzdálených hvězd.
Animace komety 3I/ATLAS při pohybu.

Nejblíže ke Slunci i k Zemi

Podle astronomů kometa 3I/ATLAS dosáhne svého největšího přiblížení ke Slunci 29. října 2025, kdy se dostane na vzdálenost zhruba 200 milionů kilometrů. V té chvíli poletí kometa rychlostí kolem 68 kilometrů za sekundu a dosáhne vrcholu své aktivity. K Zemi se 3I/ATLAS přiblíží nejvíce 19. prosince 2025, a to na vzdálenost přibližně 270 milionů kilometrů. I když ji lidé pouhým okem neuvidí, lepší amatérské dalekohledy ji s velkou pravděpodobností zachytí, zejména koncem letošního roku nebo začátkem roku 2026.

Aktivní a ledový poutník

Pozorovatelé zjistili, že kometa 3I/ATLAS vykazuje vysokou aktivitu a obsahuje velký podíl ledu. Chilský teleskop ATLAS ji poprvé zachytil 1. července 2025. Už nyní z ní uniká velké množství vody v podobě páry i ledových zrn. Hubbleův teleskop dokonce zaznamenal prachový oblak vyvržený směrem ke Slunci a náznaky prachového ohonu, který by se mohl stát viditelným i ze Země.

Kometa se pohybuje rychlostí přes 60 kilometrů za sekundu, což z ní činí nejrychlejší mezihvězdného návštěvníka, jaký byl dosud zaznamenán. Podle vědců je možné, že putuje galaxií už miliardy let a mohla vzniknout dokonce dávno před naší Sluneční soustavou. Některé modely naznačují, že je starší než 7,5 miliardy let.

Vnější pohled na kopuli teleskopu ATLAS se stopou jasné komety na obloze.
Fotografie: Y. Beletsky (LCO)/ESO

Unikátní možnost výzkumu

3I/ATLAS je po ʻOumuamua (2017) a kometě Borisov (2019) třetím mezihvězdným objektem, který vědci mohli detailně sledovat. Její složení a chování nabízí jedinečný vhled do procesů formování ledových těles u jiných hvězd. ESA plánuje v budoucnu misi Comet Interceptor, která by mohla podobné mezihvězdné návštěvníky přímo zkoumat zblízka. Ačkoliv je nepravděpodobné, že by se podařilo zachytit právě 3I/ATLAS, současná pozorování ukazují, jak cenné informace mohou tyto krátké návštěvy přinést.

Zdroj: kosmonautix.cz, ESA, novinky.cz