Liberečtí vědci vyvinuli roušky, které se v přírodě rychle rozloží

O celé řadě negativních dopadů koronavirové pandemie – mezi něž patří zejména ztráty na životech a dopady na zdraví a ekonomiku – se mluví poměrně často, ale existují i oblasti, které si naši pozornost zaslouží také. Jednou z nich je zcela jistě i ekologie. Miliony použitých roušek a respirátorů, které se denně vyhodí, představují obrovskou zátěž pro životní prostředí. Plast, z něhož jsou totiž vyrobeny, se rozloží za desítky let až stovky let.

Vědci z Fakulty strojní a Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci každopádně přišli s řešením – vyrobili roušky a respirátory z velmi nezvyklého materiálu, z kyseliny mléčné. Běžný člověk si pod tímto chemickým názvem pravděpodobně správně vybaví nepříjemný pocit ve svalech, který se objevuje po větší námaze a který způsobuje právě tato kyselina. Tělo ji vyrábí, aby nedošlo k přetížení svalů. A stejně jako ji umí snadno vyrobit, tak ji umí také jednoduše odbourat – podobně jako příroda.

Jde tedy o vhodný materiál pro výrobu roušek a respirátorů. Petr Louda, vedoucí katedry materiálu Fakulty strojní TUL, ale dodává, že na rychlost, s níž se bude tento materiál rozkládat, má velký vliv i prostředí. „Především množství slunečního záření, vlhkost a působení organismů.“ Nicméně jde stále o podstatně lepší volbu, oproti klasickému polypropylenu.

Inspirací při vývoji se vědcům staly biodegradabilní materiály, které se běžně používají například pro výrobu chirurgických nití. Výroba roušky pak probíhá tak, že se kyselina polymléčná elektrostatickým zvlákňováním nanáší na nanotextilii. Vrstev přitom musí být přesně tolik, aby rouška účinně chránila a aby se přes ni dalo pohodlně dýchat. Ze stejného materiálu se přitom vyrábějí i gumičky k rouškám.

Kyselina mléčná by však mohla nahradit používání plastů i jinde. Lze z ní například snadno vyrobit nápojové lahve, které by mohly nahradit PET lahve. Největší překážkou je prozatím cena – výrobní náklady na roušku nebo lahev z kyseliny mléčné jsou totiž dvakrát tak drahé. Otázkou proto zůstává, zda za tuto alternativu bude spotřebitel ochoten zaplatit. Každopádně tato investice se jednoznačně vrátí. Plastový odpad je totiž jedním z největších globálních problémů dneška.

Zdroj: tisková zpráva