Marissa Mayerová – někdejší dlouholetá osobnost Googlu, která to dotáhla až na šéfku Yahoo!

Úterý 30. 10. 2018 Redakce

V dnešním díle o nejvýznamnějších osobnostech technologického světa si představíme Marissu Mayerovou, softwarovou inženýrku, manažerku a někdejší dlouholetou výraznou osobnost Googlu, která později stanula v čele společnosti Yahoo!, donedávna jednoho z největších amerických obrů v oblasti internetových služeb.

Jaká byla dosavadní kariéra vášnivé sběratelky umění (v její sbírce jsou mimo jiné díla od Andyho Wahola), jejíž rozhovor se zpěvačkou Lady Gagou na YouTube v rámci série Musicians Google zaznamenal v roce 2011 přes 2,5 mil. zhlédnutí a která se od roku 2008–2011 objevila na seznamu 50 nejmocnějších žen v byznysu časopisu Fortune a seznamu 100 nejvlivnějších lidí amerického týdeníku Time za rok 2013?

Matematika i balet v krvi   

Narodila se v roce 1975 ve městě Wausau ve státě Wisconsin Margaret Mayerové, učitelce umění, a Michaelu Mayerovi, inženýru ekologie, který pracoval pro vodárenské společnosti. Jejím dědečkem byl Clem Mayer, který stál přes třicet let v čele radnice wisconsinského městečka Jackson. Již od dětství ji to táhlo k přírodním vědám, zejména k matematice a chemii, zajímaly ji však i „nevědecké disciplíny“ jako balet nebo hraní na piano.

Jejím snem bylo stát se lékařkou, konkrétně dětským neurochirurgem, a po ukončení střední školy v roce 1993 začala studovat medicínu na Stanfordově univerzitě. Kromě toho, že zde využila svůj taneční talent, když vystupovala ve studentském baletním představení Louskáček, si na jedné z nejprestižnějších amerických univerzit vypěstovala silný zájem o počítače a umělou inteligenci, který sny o lékařské kariéře brzy převážil. Rozhodla se tedy změnit zaměření a přestoupila na interdisciplinární obor symbolické systémy, který kombinuje kognitivní psychologii, filozofii, lingvistiku a počítačovou vědu. Po ukončení bakalářského studia v roce 1997 začala studovat magisterský program počítačové vědy, přičemž její specializací byla umělá inteligence. Během studií absolvovala stáže v neziskové vědecké instituci SRI International (založené rok po druhé světové válce pod jiným názvem Stanfordovou univerzitou) a ve výzkumné laboratoři Ubilab, patřící pod jednu z největších švýcarských bank UBS.

První počítačová inženýrka v Googlu

Po získání magisterského titulu v roce 1999 si mladá počítačová odbornice mohla vybírat z řady atraktivních pracovní nabídek včetně pedagogické pozice na Carnegieho–Mellonových univerzitě nebo postu konzultantky ve společnosti McKinsey & Company. Ji však nejvíce zaujala poslední, 14. nabídka, která přišla od tehdy začínající společnosti Google, jež tehdy hledala vedoucího týmů zodpovědných za návrh uživatelského rozhraní aplikací a správu webových serverů. Kromě toho, že byla přijata jako „jubilejní“ 20. zaměstnanec, stala se vůbec první počítačovou inženýrkou mladé firmy. Během svého třináctiletého působení v dnes jednom z největších technologických obrů na světě se podílela na návrhu některých jeho nejznámějších služeb a aplikací, jako jsou Mapy Google, Google Earth, Google Street View, Zprávy Google, Gmail nebo prohlížeč Chrome. Vedle toho byla zodpovědná za schvalování umělecký ztvárněných verzí loga Googlu, zvaných Google Doodle, které jsou dodnes vytvářeny pro různá významná výročí, speciální příležitosti a úspěchy společnosti.

Její působení v Googlu bylo mimořádně úspěšné – z vedoucího týmu se vypracovala na produktovou manažerku a řídící pracovnici (v roce 2009 byla jmenována viceprezidentkou Oddělení pro vyhledávací produkty a uživatelskou zkušenost. Díky jejímu přičinění se zrodilo množství patentovaných vynálezů souvisejících s webovým prohlížečem, mezi něž patřil  i program sloužící ke hledání uložených článků. Se svými kolegy si také nechala patentovat různé metody a systémy pro customizaci zdrojů zpráv, obecného vyhledávání nebo prezentaci výsledků hledání. O jejím velkém přínosu svědčí i to, že za dobu, kdy pracovala jako produktová manažerka vlajkové služby Google Search, se počet denních vyhledávacích dotazů zvýšil z několika stovek tisíc na více než miliardu.

Těžká mise v Yahoo! a vlastní projekt

V roce 2012 z Googlu odešla, protože cítila, že potřebuje novou výzvu, a rozhodla se přijmout nabídku na post šéfky a prezidentky v té době těžce zkoušené společnosti Yahoo!, jednoho z největších konkurentů Googlu na poli internetových služeb. Společnost se tehdy potýkala s klesající cenou akcií, klesaly i její příjmy z reklamy, musela také ve velkém propouštět a navíc se ji pokoušel koupit Microsoft a shodou okolností i Google. Šéfovské křeslo bylo tedy více než „horké“ a před Mayerovou se na něm během pěti let vystřídali čtyři ředitelé. Mnoho analytiků se domnívalo, že uznávaná počítačová odbornice a manažerka s obrovskými zkušenosti z konkurenční společnosti dokáže Yahoo! postavit na nohy a vrátit na trajektorii růstu.

Jedním z jejích prvních kroků byla změna designu domácí stránky, která byla v nové podobě spuštěna v roce 2013. Redesign i další kroky – např. větší zaměření se na mobilní sféru – sice přispěly k tomu, že na konci téhož roku hodnota jedné akcie společnosti dosáhla rekordních 40 dolarů (v době jejího nástupu činila cena za akcii přibližně 15 dolarů), nicméně se v následujících letech odpovídajícím způsobem nepromítly do stabilního provozního zisku z hlavních služeb. V roce 2016 Yahoo! oznámilo, že hlavní aktiva, především internetový byznys, prodává za 4,8 mld. dolarů telekomunikačnímu obrovi Verizon Communications. Akvizice byla dokončena o rok později, kdy Mayerová ve společnosti skončila.

Krátce poté zakládá se svým kolegou z Yahoo! Enriquem Munozem Torresem technologické studio Lumi Labs, které se zaměřuje na vývoj aplikací postavených na umělé inteligenci. Kromě toho její čas vyplňuje investování do technologických firem, jako je Airtime, uBeam, Natera či HVMN, a působení ve statutárních orgánech několika společností a neziskových organizací a institucí, jako je Walmart, Jawbone, National Design Museum, New York City Ballet nebo San Francisco Museum of Modern Art.