Mark Zuckerberg – ten, který dal světu Facebook
V dnešním díle nejznámějších osobností technologického světa současnosti i minulosti si blíže představíme Marka Zuckerberga, tedy toho, kdo se svými spolužáky před 14 lety na univerzitě vymyslel dnes největší sociální sítí světa Facebook. Jaký je příběh nejmladšího miliardáře v dějinách, který ovlivňuje životy několika miliard lidí na celém světě a který se od roku 2010 pravidelně umisťuje v žebříčcích nejbohatších a nevlivnějších lidí světa? Čím vším se kromě Facebooku v životě zabýval?
Nadějný programátor
Mark Elliot Zuckerberg se narodil v roce 1984 jako druhé ze čtyř dětí v rodině lékařů – Markův otec Edward Zuckerberg je stomatologem a matka Karen pracuje jako psychiatrička. Má tři sestry Arielle, Randi a Donnu a společně vyrůstali na předměstí New Yorku Dobbs Ferry. Jako chlapec nejvíce tíhnul k počítačům a programování, přičemž základy dostal od svého otce. Již ve 12 letech pomocí programovacího jazyka Atari BASIC napsal messengerový program s názvem ZuckNet. Program propojoval všechny počítače v domácnosti Zuckerbergových i počítač v ordinaci jeho otce (nacházející se nedaleko) a umožňoval v této síti posílat zprávy. Díky němu Edward Zuckerberg přes svou recepční věděl, že do čekárny dorazil nový pacient.
Mladý nadějný programátor vytvářel další komunikační nástroje i hry. Otec ho v tom nadále podporoval, a když už jeho znalosti přestaly stačit, sehnal synovi soukromého učitele programování Davida Newmana. Na střední škole Mark napsal inteligentní mediální přehrávač Synapse pro playlisty tehdy populárních „empétrojek“. Program detailně zkoumal hudební preference uživatele a na základě toho vygeneroval „přibližné“ playlisty se skladbami, které chtěl uživatel poslouchat.
Tehdy dal o sobě Mark poprvé vědět i mimo hranice školy – o přehrávač projevili zájem giganti Microsoft a AOL a chtěli jej koupit. Jejich nabídku i nabídku na spolupráci ale odmítl. Podobné nabídky, které z něj mohly již tehdy učinit „boháče“, odmítal i poté a soustředil se na rozvíjení svých programovacích dovedností.
I na vysoké o sobě dává vědět
Zuckerberg brzy přestoupil na Academy of Phillips Exeter, jednu z nejstarších a nejprestižnějších amerických středních škol se sídlem ve státě New Hampshire. Zde projevoval zájem o vědu i klasickou literaturu, ale i šermování, dokonce se stal kapitánem školního šermířského týmu. Nicméně jeho hlavním zájmem zůstalo programování a vývoj nových programů.
Po maturitě v roce 2002 nastoupil na Harvardovu univerzitu a velmi brzy zde získá pověst schopného softwarového vývojáře. Ještě první rok na škole napsal program CourseMatch, který pomáhal studentům vybrat si předměty podle seznamu přednášek ostatních uživatelů. O něco později dostal nápad na vytvoření webové stránky s názvem FaceMash, a kvůli získání profilových fotografií studentů dokonce „hacknul“ databázi školy. Záhy poté pro stránku napsal program, který náhodně vybíral snímky dvou studentek a dal možnost studentům hlasovat o tom, která je přitažlivější. Program si získal velkou popularitu a stránku navštěvovala z pochopitelných důvodů většina studentů školy. Jednoho dne však překročili maximální návštěvní limit stránky a server tím vyřadili z provozu. Zuckerberg se musel zodpovídat z nabourání se do školní databáze před komisí, která jeho počínání ocenila napomenutím. Škola rozhodla i o stažení stránky, protože něco podobného jí připadalo „nepatřičné“, a web hlavně zasahoval do práva na soukromí.
Projekt Harvard Connection jako určující moment kariéry
Zhruba 10 měsíců předtím, než Zuckerberg přišel s nápadem na FaceMash, se začal jeden ze Zuckerbergových spolužáků Divya Narendra zabývat myšlenkou na vytvoření sociální sítě určené pouze pro studenty univerzity, z nichž mnoho mělo problémy s komunikací. Ústřední myšlenkou bylo vytvořit sociální platformu, kde by uživatelé mohli posílat své fotografie, osobní informace nebo užitečné odkazy. Partnery projektu se mu stala dvojčata Cameron a Tyler Winklevossovi, jejichž otec Howard byl úspěšný finanční konzultant a pojistný matematik. Díky tomu synové neměli o peníze nouzi, takže problém se vstupním kapitálem odpadl. Narendra poté konzultoval projekt se Zuckerbergem a společně se dohodli, že síť se bude nazývat Harvard Connection (později se síť a společnost za ní stojící přejmenovala na ConnectU).
Protože věděl, že Zuckerberg je schopným programátorem, chtěl, aby se ujal všeho, co souvisí s technickou stránkou věci. Poté, co se Zuckerberg sešel i bratry Winklevossovými, svolil ke spolupráci a začal na projektu pracovat. Nicméně krátce nato se se svými partnery loučí a jde si svou vlastní cestou. Winklevossovi dodnes tvrdí, že Facebook byl vlastně jejich a Narendrův nápad, jen pod jiným názvem, a že Zuckerberg jim tento nápad ukradl. V minulosti jej proto bratři zažalovali a Zuckerberg se s nimi před deseti lety vyrovnal kompenzací ve výši 65 mil. dolarů. I tak mu nemohou přijít na jméno a tvrdí, že jim kdysi řekl, že s nimi „vyjebá“.
Vznik a boom Facebooku
4.února roku 2004 si společně se spolužáky Chrisem Hughesem, Dustinem Moskovitzem a kamarádem Eduardem Saverinem zaregistroval doménu s názvem thefacebook.com, která ale má stejné omezení jako síť ConnectU (mimochodem spuštěná o tři měsíce později), a funguje tedy jen v rámci univerzity. Prioritou číslo jedna je nově vzniklou síť rozšířit na další univerzity, což se již o měsíc později daří a sociální platforma začíná fungovat na Stanfordově, Columbijské a Yaleově univerzitě. Následovala Pensylvánská, Cornellova, Brownova univerzita a Dartmouth College. Z amerických vysokých škol se síť o rok později přesunuje na školy střední a na konci téhož roku má již téměř 6 mil. uživatelů na celém světě. Ještě předtím se Zuckerberg se svými blízkými přáteli stěhuje do kalifornského města Palo Alto, místa zaslíbeného moderním technologiím. Do projektu v jeho začátcích mohutně investuje firma Accel Partners a podnikatel Peter Thiel.
Růst sítě je nevídaný. Zatímco v úplných začátcích měla pouze kolem 4 tisíc uživatelů a na konci roku 2005 (v tomto roce se název mění na dnešní facebook.com) zmíněných skoro 6 milionů, v roce 2010 to bylo již takřka půl miliardy. Úspěch přichází i v materiální podobě – Zuckerberg se v pouhých 24 letech stává nejmladším miliardářem historie a obsazuje 35. místo mezi nejbohatšími Američany. V roce 2012 vstupuje Facebook na burzu a nabízí za jednu akcii 38 dolarů (dnes činí hodnota jedné akcie zhruba 165 dolarů) a jeho tržní kapitalizace se odhaduje na 104 mld. dolarů (v současnosti je to kolem 479 mld. dolarů, což z Facebooku činí 6. nejhodnotnější společnost na světě; vede Apple s tržní kapitalizací přes 880 mld. dolarů). Ve stejném roce dosáhl počet uživatelů jedné miliardy.
Od té doby se Facebook profiluje také jako významný mecenáš charitativních projektů. Ještě koncem roku 2012 věnuje 18 mil. dolarů nadaci Silicon Valley Community Foundation. O dva roky později daruje 25 mil. dolarů nadaci Centers for Disease Control Foundation na boj se smrtelným onemocněním ebolou. Začátkem roku 2015 věnuje Zuckerberg a jeho žena Priscilla Chanová 75 mil. dolarů nemocnici San Francisco General Hospital, kde Chanová předtím absolvovala stáž na oddělení pediatrie. Manželé i společnost jako taková podporují i řadu dalších projektů.
Dvě kauzy, otřes důvěry a jiný Facebook
Facebook dlouho prosperoval a úspěšně navyšoval počet uživatelů, ale jak se říká, žádný strom neroste do nebe a důvěrou v sociální síť v nedávné době otřásly dvě závažné kauzy – koncem loňského roku skandál s údajnými ruskými inzeráty, které měly „pootočit“ politické preference americké veřejnosti v prezidentských volbách v roce 2016 ve prospěch dnešního prezidenta Donalda Trumpa, a několik týdnů stará kauza týkající se zneužití osobních dat uživatelů britskou poradenskou společností Cambridge Analytica (shodou okolností ve zmíněných volbách). Facebook pod tlakem připustil, že únik dat mohl postihnout kolem 87 mil. účtů, nikoli pouze 50 mil., jak se původně odhadovalo. Facebook za skandál tvrdě zaplatil – za pouhých 10 dní ztratila společnost vinou poklesu ceny akcií 70 mld. dolarů ze své hodnoty.
O kauzách se tu nebudeme rozepisovat, vše potřebné najdete v naší novinkové sekci, každopádně druhá jmenovaná odhalila principy fungování Facebooku. Jde totiž primárně o marketingovou platformu, nikoli sociální, která jen slouží k dosažení komerčních cílů společnosti. Pomocí AI algoritmů platforma analyzuje chování uživatelů a na základě toho sestavuje unikátní sociodemografické profily, které poskytuje třetím stranám, zejména vývojářům aplikací.
Kvůli kauze se musel Zuckerberg v úterý zodpovídat Kongresu. Odpovídal zde na otázky týkající se zejména zajištění soukromí uživatelů nebo toho, jak Facebook vlastně funguje (to, že jde v prvé řadě o marketingovou platformu, samozřejmě neuvedl). Ve své výpovědi šéf Facebooku také sdělil, že zvažuje možnost změny obchodního modelu a zavedení placené verze sítě (základní by prý však měla být vždy zdarma). Zavázal se rovněž, že otázka ochrany soukromí nyní bude pro Facebook největší prioritou a je prý otevřen debatě o regulaci. Podle jeho slov je Facebook i připraven řídit se novou směrnicí GDPR (General Data Protection Regulation) Evropské unie, která má lépe chránit osobní údaje uživatelů nejen na internetu (týká se např. i médií nebo zaměstnavatelů) a která vstoupí v platnost v květnu.
Uvidíme, jestli se Zuckerbergovi v blízké době podaří důvěru uživatelů, kterých je v současnosti přes 2,1 mld., získat zpět. Jisté je každopádně to, že na Facebook se dnes díváme jinak než v dobách jeho největšího rozmachu. A toho si je dobře vědom i on.
