https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/18650_Li-ion_%26_Panasonic_CR123A_20121116.jpg/640px-18650_Li-ion_%26_Panasonic_CR123A_20121116.jpg

Nobelovu cenu za chemii pro rok 2019 získali tvůrci lithium-iontových baterií

Nobelova cena za chemii za rok 2019 zná se majitele. Byla udělena trojici vědců, kteří se podíleli na vývoji a výzkumu lithium-iontových baterií. Jména nových nobelistů jsou John B Goodenough, M Stanley Whittingham a Akira Yoshino, přičemž první jmenovaný je v 97 letech nejstarším člověkem, kterému bylo toto prestižní ocenění uděleno. S cenou je spjatá také finanční odměna ve výši devíti milionů švédských korun, tedy více než jednadvacet milionů českých korun, kterou si mezi sebe trojice rozdělí.

Profesor chemie Olof Ramström, člen komise, která Nobelovu cenu uděluje, shrnul přínos lithium-iontových baterií v tom, že „postavily mobilní svět.“ Tento typ baterií má několik výhod – jsou lehké, je možné je dobíjet a dokáží dodat požadovaný výkon ať už jsou použity v mobilních telefonech, elektrických autech nebo letadlech.

S myšlenkou lithium-iontové baterie začal v sedmdesátých letech koketovat dnes 77letý Stanley Whittingham z Velké Británie. V době ropné krize vědci hledali alternativní zdroje energie a Whittinghamova snaha vedla k objevu materiálu disulfid titanu, který použil k vytvoření katody – kladné elektrody budoucí baterie. Záporný pól anodu, vytvořil z lithia, které dokáže uvolňovat velké množství elektronů.

Na jeho práci navázal Američan John B Goodenough, který navrhl použít jako materiál katody oxid kovu, místo sulfidu. V roce 1980 se mu díky použití oxidu kobaltu podařilo zvýšit napětí baterie na 4 volty.

Akira Yoshino pak vycházel z obou předcházejících výzkumů a podařilo se mu vytvořit první lithium-iontovou baterii určenou pro trh a běžného spotřebitele.

Ačkoliv se na vývoji baterie pracuje až do dnešních dní, tři výše jmenovaní pánové jsou považováni za ty, kdo ji dokázali přivést na svět.

Zdroj: bbc.com