Miniaturní mozkové implantáty Utah Array od společnosti Blackrock Neurotech, implantát je držen mezi prsty člověka.

Nové mozkové implantáty čtou mysl: Hranice soukromí padla?

Pátek 22. 08. 2025 Julia

Mozkové implantáty, které mají pomáhat lidem s ochrnutím znovu komunikovat, udělaly významný krok kupředu. Nová studie publikovaná v časopise Cell ukazuje, že moderní rozhraní mezi mozkem a počítačem (BCI) dokáže kromě vědomě vyslovovaných myšlenek zachytit i vnitřní řeč, tedy slova a věty, které si člověk pouze představuje.

To otevírá dveře k rychlejší a přirozenější komunikaci pro pacienty, kteří nemohou mluvit. Zároveň ale vyvolává vážné otázky ohledně ochrany mentálního soukromí.

Od prvních pokusů o řeč až k vnitřnímu monologu

Studie, která stojí za tímto průlomem, explicitně uvádí, že se opírala o technologie od společnosti Blackrock Neurotech (dříve známé jako Blackrock Microsystems). Jejich implantáty, konkrétně 64kanálové mikroelektrodové pole Utah Array, byly chirurgicky implantovány všem čtyřem účastníkům výzkumu.

Blackrock Neurotech – Pomáhají lidem s neurologickými poruchami získat zpět základní schopnosti, jako je chůze, mluvení nebo vnímání.

Dosud fungovaly implantáty tak, že snímaly elektrické signály v mozkové kůře při pokusu o vyslovení slov. To znamenalo, že uživatel musel vědomě „artikulovat v duchu“, což je náročné a zdlouhavé.

Tým vědců z USA však ukázal, že je možné číst i jemnější signály spojené s pouhou představou slov. Pomocí umělé inteligence dokázali záznamy z mozku překládat do vět s až 74% přesností z více než 125 000 slovní zásoby.

Mozkové implantáty: rychlejší komunikace, ale i rizika

Výsledky ukázaly, že dekódování vnitřní řeči umožňuje výrazně rychlejší a méně únavnou komunikaci. Jenže právě tato schopnost přináší i nové obavy:

  • Mohou implantáty nechtěně odhalit myšlenky, které si člověk nepřál sdílet?
  • Je možné, že se „vnitřní monolog“ stane čitelným pro technologie bez vědomého souhlasu uživatele?

„Čím dál více se ukazuje, že naše mozky jsou transparentnější, než jsme si mysleli. Ochrana mentálního soukromí zatím za technologií výrazně zaostává,“ varuje profesorka práva a filozofie Nita Farahany z Duke University.

Možná řešení: klíčová slova a „zámky“

Aby vědci předešli nechtěnému čtení myšlenek, testovali dvě strategie:

  • Filtraci vnitřní řeči – implantát ignoruje signály, které nepocházejí z vědomého pokusu o řeč.
  • Aktivační heslo – vědci zavedli princip podobný odemykání mobilu. Zařízení začne číst vnitřní řeč až ve chvíli, kdy člověk v duchu „řekne“ určité heslo. Jako testovací frázi zvolili anglický výraz Chitty Chitty Bang Bang (název známého muzikálu), protože je neobvyklý a mozek ho vyslovuje jinak než běžná slova. Díky tomu je pro algoritmus snadné poznat, že uživatel opravdu chce komunikaci spustit.

Obě strategie fungovaly, ale ukázaly i limity – lidskou mysl není vždy možné dokonale kontrolovat.

Budoucnost: od medicíny k běžným technologiím?

Zatím jde o chirurgicky implantované systémy určené pro pacienty s těžkým postižením. Ty budou regulovány zdravotnickými úřady a uživatelé si rizika uvědomují.

Ilustrace znázorňující mozkové implantáty, které snímají myšlenky z mozku muže a převádí je na text na monitoru.

Vědci však upozorňují, že spotřebitelské verze BCI, které by mohly jednou fungovat například jako čelenky pro hraní her nebo práci s počítačem, by v budoucnu teoreticky mohly mít podobné schopnosti.

„Musíme si uvědomit, že vstupujeme do éry transparentního mozku. To je úplně nová hranice, se kterou se bude muset společnost i legislativa vyrovnat,“ dodává Farahany.

Studie ukazuje obrovský potenciál pro pacienty bez možnosti řeči, ale zároveň varuje, že hranice mezi soukromou a sdílenou myšlenkou se může stát nečekaně tenkou.

Zdroj: https://www.npr.org/