Příběh značky: IBM

V dnešním dílu seriálu o nejvýznamnějších technologických značkách se zaměříme na společnost IBM. Dlouhou dobu byla synonymem pro jednoho z největších hráčů na poli výroby osobních počítačů, to už však dávno neplatí, osobní počítače již od roku 2005 nevyrábí. Svou pozornost soustředí na vývoj softwaru pro firmy, serverových platforem nebo umělé inteligence, outsourcování IT služeb, cloudový a kvantový computing nebo výzkum perspektivních oblastí, jako je např. nanotechnologie, nanobiologie nebo informatika ve zdravotnictví (mimochodem, do vědy a výzkumu loni investovala téměř 5 mld. dolarů). Pojďme se podívat, jakou cestu k tomu .

Vznik a první éra úspěchů

IBM vzniklo v roce 1911 v New Yorku spojením několika menších společností vyrábějících tabelátory pro děrné štítky a nejrůznější stroje (např. obchodní váhy nebo hodiny pro zaznamenávání příchodů a odchodů zaměstnanců) a její původní název zněl CTR (Computing-Tabulating-Recording Company). Zakladatelem a prvním ředitelem firmy byl podnikatel Charles Ranlett Flint. Svůj současný název, který je zkratkou slov International Business Machines, dostala v roce 1924 za vedení Thomase Watsona, jehož zásluhou se stala předním americkým výrobcem tabulátorových systémů pro děrné štítky používaných vládou i firmami.

V roce 1933 společnost koupila firmu Electromatic Typewriters, Inc. a vstoupila na pole elektrických psacích strojů. I v tomto oboru se jí dařilo a za nějakou dobu se v něm stala světovou jedničkou. Během druhé světové války se podílela na konstrukci několika vysokorychlostních elektromechanických kalkulátorů (jedním z nich byl např. více než 15 metrů dlouhý kalkulátor Harvard Mark I z roku 1944, vyvinutý ve spolupráci s Harvardovou univerzitou). Tyto stroje jsou považovány za předchůdce elektronických počítačů.

Lídrem v oblasti sálových počítačů

V 50. letech IBM proniká právě do odvětví elektronických počítačů a pod vedením Watsonova syna Thomase juniora do jejich vývoje investuje masivní prostředky. Velké finanční možnosti, silné postavení na trhu s kancelářskými kalkulátory, účinný marketing a v neposlední řadě i dlouhodobý závazek poskytovat ke všem produktům servis umožnila firmě se brzy vypracovat na dominantního hráče amerického počítačového trhu. Jedním z jejích nejznámějších počítačů té doby byl IBM 650, který se vyznačoval relativní kompaktností, dostupnou cenou a snadnou ovladatelností a který se zakrátko stal nejrozšířenějším počítačem ve firemní sféře. V 60. letech IBM již vyrábí 70 % všech počítačů a 80 % počítačů používaných v USA.

Specializací společnosti byly sálové počítače, označované také jako mainframy, které se dodnes používají pro procesování velkých objemů dat, např. statistické výpočty. V této oblasti soupeřila od 50. let s firmami jako UNIVAC, Honeywell, General Electric nebo NCR, i zde se však zanedlouho stala lídrem a v polovině 60. let ovládala zhruba dvě třetiny trhu.  Mezi první sálové počítače patřil např. IBM 702, přímá odpověď na mainframe společnosti UNIVAC, který jako první používal magnetické pásky. Úplně prvním byl o rok předtím mainframe IBM 701, který byl používán zejména pro potřeby vlády a výzkumné účely. V 60. letech světlo světa spatřila řada System/360, která pokrývala celé spektrum aplikací, a to jak ve firemní, tak vědecké sféře.

Období osobních počítačů

Zásadním přelomem pro společnost je rok 1981, kdy vstoupila na pole osobních počítačů představením stroje s názvem IBM PC, také známého pod označením IBM Model 5150. Poháněl jej procesor Intel 8088 s frekvencí 4,77 MHz a používal zbrusu nový operační systém MS-DOS od Microsoftu (pod názvem PC-DOS). IBM PC zaznamenalo i přes poměrně vysokou cenu 1 565 dolarů a nevysoký výkon velký ohlas, rychle se stalo průmyslovým standardem a také pro něj vznikla celá řada programů nebo periferií. K jeho popularitě nemalou měrou přispěl i zmíněný operační systém a to, že kromě něj mohl běžet na dalších dvou – CPM-86 a UCSD D-PASCAL. O dva roky vstupuje do prodeje počítač IBM PC XT, který měl na rozdíl od předchůdce interní disk, a v roce 1984 jej následuje IBM AT s tehdy novým procesorem Intel 80286. Důležitým rokem je i rok 1986, kdy IBM uvádí na trh svůj první laptop IBM PC Convertible, který byla také jeho prvním počítačem používajícím 3,5palcovou disketovou mechaniku. Ta se i díky němu stala v následujících letech v branži standardem.

V 80. letech se firma také věnuje vývoji softwaru, konkrétně operačního systému OS/2, přičemž na prvních verzích spolupracovala s Microsoftem. Od roku 1992–2001 vyvíjela další verze sama. Systém byl určen především pro profesionální počítačové uživatele a oblast serverů.

Začátkem 90. let IBM společně se společnostmi Apple a Motorola vytváří alianci, která si dala za úkol vytvořit novou počítačovou architekturu, přesněji řečeno do budoucna se vyvíjející instrukční sadu nazvanou PowerPC. Ta vycházela do značné míry z předchozí instrukční sady IBM s názvem IBM POWER a společnost v rámci spolupráce vyvinula např. procesory řady PowerPC 600, které poháněly počítače Applu PowerMac.

První polovina 90. let: ztráty a úspěšná restrukturalizace

V prvních letech tohoto desetiletí se nicméně firmě po finanční stránce nedaří – jedním z důvodů bylo to, že se stále silně zaměřovala na počítačové služby pro firemní segment, kdežto trh si již nějakou dobu daleko více všímal desktopu a aplikací pro domácího uživatele. Nejhorší rok prožila v roce 1993, kdy zaznamenala čistou ztrátu ve výši 8,1 mld. dolarů, na což reagovala jmenováním nového šéfa Louise V. Gerstnera, který ihned zahájil kroky k zefektivnění jejího chodu včetně propouštění.

Následující rok, kdy snížila náklady o 3,5 mld. dolarů, společnost spouští program Reinventing Education zaměřený na restrukturalizaci vzdělávání amerických základních a středních škol a také zakládá divizi IBM Global Network, která vyvine a bude provozovat světově největší vysokorychlostní datovou a hlasovou síť pro počítače zaměřené na síťové aplikace. Kromě toho v tomto roce otevírá pobočku v naší zemi, na Slovensku, v Polsku, Bulharsku či Rusku nebo zemích severní Asie.

Následující rok může IBM světu oznámit, že v předešlém roce se začaly výrazně projevovat pozitivní účinky restrukturalizace – konkrétně společnost vykázala zisky ve výši 2,89 mld. dolarů a tržby narostly meziročně o 6 % na 64,1 mld. dolarů. K výsledku přispělo i propuštění 14 % zaměstnanců, kterých bylo na konci roku 1994 kolem 220 tisíc (pro srovnání: dnes v IBM pracuje přibližně 350 tisíc lidí).

Druhá polovina 90. let: do popředí se dostává hardware

V roce 1996 se IBM stává první velkou společností, která představila síťový počítač – IBM Network Station, a také uvádí na trh světově první plně škálovatelný databázový systém DB2 Universal Database. Vedle toho uvádí na scénu další produkt pro firmy – software IBM Net.Commerce, který jim umožňoval rychle, snadno a bezpečně vytvářet virtuální obchody na internetu.

O rok později je o IBM velmi slyšet v souvislosti se šachovým zápasem mezi jeho superpočítačem Deep Blue a proslulým šachistou Garrim Kasparovem. Stroj postavený na architektuře RS/6000 a schopný kalkulace 200 milionů šachových pozic za sekundu se stal prvním počítačem na světě, který Kasparova v oficiálním utkání porazil.

Prakticky celá 90. léta společnost věnuje velkou pozornost i vývoji hardwaru, kde si v některých případech připisuje několik světových „nej“ – viz světově první 5G laptopový disk Traveler 5GS nebo kapacitou největší desktopový disk z roku 1998 Deskstar 25GP nebo první procesory na světě (řada PowerPC 700), při jejichž výrobě se používala měď. Pozice firmy je každopádně nejsilnější na trhu serverů, kde je v roce 1999 na samém vrcholu a drží téměř čtvrtinový podíl (pro srovnání: ve 3. kvartálu loňského roku to bylo 5,1 %, což ji řadilo na 5. místo). Koncem 90. let také stoupá význam on-line prodejů a IBM tento trend dokázala velmi dobře zachytit, o čemž svědčí fakt, že v roce 1998 jí z tohoto obchodního kanálu každý den plynulo až 38 mil. dolarů.

IBM v novém tisíciletí: AI, cloud nebo velká data

Prvních několik let nového tisíciletí se nese ve znamení prodejů – v roce 2002 IBM prodává za více než 2 mld. dolarů japonské společnosti Hitachi svou divizi harddisků. Na tomto místě se sluší připomenout, že harddisky (klasické s magnetickou plotnou) IBM vyrábělo od roku 1956 a že s nimi přišlo vůbec jako první (prvním byl konkrétně model IBM 350). O tři roky později prodává svou uvadající divizi osobních počítačů za 1,25 mld. dolarů čínskému obrovi Lenovo.

Od začátku tisíciletí o sobě zase dávají vědět jeho superpočítače a od roku 2000 dodnes se  umisťují na předních příčkách žebříčku nejvýkonnějších superstrojů na světě. Např. loni byl na americkém ministerstvu energetiky uveden do provozu jeho aktuálně nejvýkonnější superpočítač na světě nazvaný Summit, který vyvinul ve spolupráci se společností Nvidia. Kromě toho divize superpočítačů v novém tisíciletí vyvinula ve spolupráci se společnostmi Toshiba a Sony technologicky pokročilý čip s názvem Cell Broadband Engine, který našel využití např. v televizorech Toshiba s vysokým rozlišením nebo konzolích Playstation 3 a Wii.

Začátkem roku 2012 nastupuje do čela společnosti Ginni Romettyová, její bývalá systémová inženýrka nebo později šéfka oddělení globálních služeb, která v ní v té době pracovala přes 30 let. Za jejího vedení se IBM odstřihlo od dalších nerentabilních byznysových aktivit a zaměřilo se na v úvodu vyjmenované oblasti. Ona sama vidí největší potenciál v oblasti velkých dat a vývoji nástrojů pro jejich analýzu nebo v kognitivních počítačových systémech (tedy systémech schopných napodobovat lidské poznávání a vnímání reality).

IBM také v posledních letech utrácelo značné prostředky za desítky akvizic, v letech 2012–2015 na ně vynaložilo 8,5 mld. dolarů. Ta hlavní, v podobě společnosti Red Hat, však přišla koncem loňského roku – za vývojáře otevřeného softwaru pro podniky zaplatilo 34 mld. dolarů, což byl s přehledem jeho největší nákup v historii a třetí největší technologický „deal“ vůbec. Smyslem akvizice bylo posílit pozici IBM na poli cloudu, resp. hybridního cloudu.

Společnost chce posílit své postavení i v oblasti AI, což se jí alespoň podle množství zaregistrovaných patentů za minulý rok daří (konkrétně to byla téměř polovina z celkových 9100 patentů). Umělou inteligenci (a cloud) využívá např. Project Debater, první AI systém schopný debatovat s lidmi o komplexních tématech.

Analýzy velkých dat zase používá systém na předpověď počasí s názvem Global High-Resolution Atmospheric Forecasting System (GRAF) z dílny její pobočky The Weather Company, který prý bude schopen dodávat nejpřesnější lokální předpovědi počasí (např. prý bude moci předpovídat na hodinu přesně výskyt bouřek na jakémkoli místě planety). Když jsme už u nových projektů, zmiňme se ještě o inovaci jménem IBM Q System One, což je podle IBM světově první plně integrovaný kvantový počítač pro komerční využití.

IBM se v průběhu let proměnil z „pouhého“ výrobce počítačů a vývojáře softwaru v jednoho z nejvýznamnějších technologických hráčů, který může být řazen po boku Googlu nebo Amazonu. Uvidíme jak se mu bude v porovnání s nimi i jinými dařit, a zejména bude zajímavé sledovat, jak si povede v oblasti AI nebo cloudu, které Google s Amazonem považují také za klíčové segmenty byznysu.