Příběh značky: Microsoft

Úterý 12. 03. 2019 Redakce

V dalším dílu seriálu o nejvýznamnějších technologických značkách se budeme zabývat společností Microsoft. Microsoft dnes zdaleka není jen softwarovým gigantem, známým svým operačním systémem Windows, v průběhu let rozšířil pole působnosti o hardware, herní byznys, sociální sítě, umělou inteligenci nebo cloud computing. Ne ve všech těchto oblastech se mu však dařilo stejně jako na poli vývoje softwaru. Jaký je příběh společnosti, jejíž tržní kapitalizace momentálně dosahuje téměř 850 mld. dolarů a jejíž značka měla loni hodnotu 81 mld. dolarů a byla tak 7. nejcennější v technologickém světě?

Zrození značky

Microsoft založili v Seattlu (stát Washington) v dubnu roku 1975 dva kamarádi z dětství Bill Gates, tehdejší student Harvardovy univerzity, a Paul Allen, tehdy zaměstnanec společnosti Honeywell. Oba dva byli na svůj věk (Gatesovi bylo 19, Allenovi 22 let) velmi schopní programátoři a chtěli svůj talent prodat ve vlastní firmě. To se jim podařilo již o tři roky dříve, když založili svou první firmu s názvem Traf-O-Data, která prodávala Gatesův program stejného jména, jejž naprogramoval již v 15 letech. Zkušenosti s tímto byznysem a peníze vydělané prodejem programu na analýzu dopravní situace v Seattlu využili právě pro rozjezd nové společnosti.

Prvním produktem Microsoftu byl programovací jazyk Microsoft BASIC, upravená verze jazyka BASIC pro domácí počítač Altair. Během několika následujících let společnost vyvinula další programovací jazyky a již tehdy se jí velmi dobře dařilo – na konci 70. let zaznamenala zisk před zdaněním ve výši 2,5 mil. dolarů. V této době se také přestěhovala ze Seattlu do města Bellevue.

Úspěch jménem MS-DOS a Windows

Na přelomu 70. a 80. let se Microsoft zaměřil jiným směrem, a to na vývoj operačních systémů. Jeho vůbec prvním OS byla v roce 1980 vlastní verze systému Unix s názvem Xenix. Ještě téhož roku s ním uzavřela smlouvu na vývoj operačního systému společnost IBM – konkrétně pro ni měl vytvořit verzi systému CP/M, která měla softwarově pohánět její chystaný počítač IBM PC. Microsoft za tímto účelem koupil od firmy Seattle Computer Products její klon systému CP/M nazvaný 86-DOS, upravila jej a přejmenovala na MS-DOS. Nový počítač IBM s tímto systémem, který firma nakonec přejmenovala na PC-DOS, byl uveden na trh v srpnu roku 1981. Microsoftu každopádně zůstala na nový OS práva a ten ji v následujících letech licencoval výrobcům osobních počítačů pod původně změněným názvem. Systém byl mimořádně úspěšný, do roku 1983 byl nainstalovaný na téměř třetině všech osobních počítačů a do roku 1990 se prodalo více než 100 mil. jeho kopií. Jeho vývoj skončil až v roce 2000 vypuštěním verze 8.0.

Dalším důležitým přelomem v historii Microsoftu bylo na začátku 80. let setkání Gatese s šéfem Applu Stevem Jobsem. Oba pozdější velcí rivalové se dohodli na spolupráci a Microsoft pro počítače Applu začal vyvíjet software. Gatesovi tehdy učaroval grafický interface, který používal zejména počítač Macintosh, a rozhodl se, že něco podobného musí mít i Microsoft. Výsledkem této inspirace bylo grafické operační prostředí Windows 1.0 (1985), určené pro MS-DOS. GUI vypadalo podobně jako to od Applu, uživatelské prostředí bylo velmi strohé a systém neumožňoval spouštět více programů najednou.

Následující rok je pro Microsoft také velmi důležitý – vstupuje na burzu a naposled se stěhuje, tentokrát do města Redmond opět ve státě Washington.

V listopadu roku roce 1987, téměř přesně na den po dvou letech od vydání první verze Windows, společnost vydává nástupce s označením 2.0. Oproti předchůdci měl vylepšené grafické rozhraní, do vínku dostal lepší správu paměti, sofistikovanější klávesové zkratky pro snadnější ovládání systému a v neposlední řadě systém přišel s dnes naprosto samozřejmou funkcí překrývání oken. Stále se však nejednalo o plnohodnotný operační systém, byla to opět pouze nadstavba pro MS-DOS. Téhož roku také Microsoft s IBM na trh uvádějí společný systém OS/2, který byl určen pro druhou generaci počítačů armonského počítačového giganta (PS/2). Cesty firem se však o pár let později rozejdou, protože mezi nimi vznikne spor o tržní pozici systému vzhledem k verzi Windows 3.1 z roku 1992, a od té doby do roku 2001 vyvíjela IBM systém sama.

V roce 1990 Microsoft vydává Windows 3.0, první skutečně úspěšnou verzi stále ještě nadstavby systému MS-DOS. Oproti předchůdcům nabídl efektivněji fungující uživatelské prostředí, líbivější vzhled, možnost spouštět každou aplikaci pomocí okna s názvem Program Manager nebo vylepšenou kompatibilitu chráněného režimu pro procesor 386 od Intelu. Ve stejném roce také uvádí na trh první verzi kancelářského balíku Microsoft Office.

Gigant na poli OS

V roce 1992 společnost vydává Windows 3.1, který nabídl např. fontový systém TrueType, možnost přetahovat a pouštět ikony, podporu 32bitových ovladačů v režimu 386 Enhanced Mode pro lepší výkon a stabilitu nebo možnost spouštět programy Windows pomocí příkazového řádku.

O rok později se objevují Windows NT, první 32bitový OS Microsoftu a první s plnou podporou preemptivního multitaskingu. Nebyl však určený pro domácí použití, nýbrž pro serverový segment. Z této řady vzešla i verze Windows NT 4.0 z roku 1996 a Windows 2000.

Skutečně průlomový operační systém přichází o dva roky později v podobě verze Windows 95. Ta dostala do vínku zásadní zlepšení jako podporu síťového protokolu TCP/IP, dlouhých názvů souborů (o délce až 256 znaků), funkci Plug and Play neboli automatickou detekci hardwaru, podporu nativního spouštění 32bitových aplikací a v neposlední řadě zcela nové grafické rozhraní, lepší stabilitu a intuitivnější ovládání. Prodeje byly doslova famózní – za prvních pět týdnů se prodalo 7 mil. kopií. Windows 95 také velkou měrou přispívají k rekordnímu zisku firmy ve výši 2 miliard dolarů o rok později. V té době Microsoft trhu s operačními systémy již nějakou dobu zcela dominuje (jeho tržní podíl činil v roce 1995 kolem 80 %).

O tři roky později přicházejí Windows 98, které koncept „devadesátpětek“ rozvinuly a přidaly řadu dalších vylepšení, jako např. panel snadné spuštění, podporu USB, automatickou aktualizaci systému nebo nový Internet Explorer 4.01. V roce 1999 Microsoft uvádí na trh v podstatě vylepšenou verzi Windows 98 s názvem Windows 98 SE a o rok později druhou vylepšenou verzi „osmadevadesátek“ s názvem Windows ME. V roce 2000 také Gates odchází z vedení firmy a střídá jej Steve Ballmer, který v Microsoftu pracuje tou dobou již 20 let.

V roce 2001 spatřila světlo světa další zásadní verze – Windows XP, která se dlouhá léta těšila velké popularitě a přinesla velmi důležitá vylepšení. „XPéčka“ běžela na architektuře NT, takže byla podstatně stabilnější než jejich předchůdci, a dále nabídla např. mnohem pokročilejší síťové funkce včetně podpory funkcí Remote Assistance a Remote Desktop, zcela nové grafické rozhraní, přepracované menu Start, vylepšenou podporu více monitorů, funkci automatického zotavení systému nebo rychlejší start díky vylepšeným funkcím předběžného načtení (prefetch). O vskutku obrovské popularitě Windows XP svědčí také to, že ještě zhruba 10 let po vydání, kdy na trhu byl již téměř dva roky dostupný jejich duchovní nástupce Windows 7, byly nejpoužívanějším systémem. Odhadem byly Windows XP nainstalovány na půl miliardě počítačů po celém světě.

Aby byla historie Windows kompletní, uveďme, že začátkem roku 2007 vychází systém Windows Vista, v roce 2009 zmíněné Windows 7, o tři roky později Windows 8, rok nato jejich vylepšená verze Windows 8.1 a zatím posledními „okny“ jsou Windows 10 z roku 2015, které podle slov Microsoftu z poloviny loňského roku běžely na 700 milionech aktivních zařízení. A ještě jedno číslo na závěr k tomuto tématu – tržní podíl Windows momentálně činí přes 87 %.

Microsoft herní

Jak bylo řečeno na začátku, Microsoft není jen synonymum pro operační systémy, dnes můžeme říci, že je synonymum také pro herní byznys. Do této oblasti pronikl v roce 2001 vydáním konzole Xbox. O rok později spustil herní službu Xbox Live a v roce 2005 uvedl na trh nástupce Xboxu s názvem Xbox 360. Kvůli konkurenci konzolí Playstation od Sony i Wii od Nintenda Microsoftu trvalo poměrně dlouho, než mu konzole začala přinášet stabilní zisky, důležitým krokem se ukázalo být např. v roce 2009 zlevnění verze konzole Xbox 360 s přízviskem Elite o 25 %. Na konci roku 2013 byla na trh uvedena konzole Xbox One, o tři roky později její rychlejší verze Xbox One S a zatím poslední konzolí společnosti je Xbox One X, high-endová varianta Xboxu One, která díky vylepšenému hardwaru zvládá renderovat hry v rozlišení 4K.

Xbox však i přes veškerou snahu zůstává na konzolovém trhu „pouze“ dvojkou a momentálně je jeho tržní podíl kolem 35 % (Playstation se může chlubit téměř 62,5 procenty, na konzole Nintenda zbývá zhruba 2,3 %). Je to podle zasvěcených hlasů také tím, že Playstation nabízí lepší exkluzivní tituly a že Xboxu se mimo americký trh příliš nedaří. Navíc mnohé hry na nejnovější generaci Playstationu běhají svižněji.

Microsoft se však nevzdává a loni se ústy šéfa Xboxu a viceprezidenta herní divize Phila Spencera nechal nejednou slyšet, že letos se chce na exkluzivní tituly zaměřit mnohem více – v únoru vyšlo dlouho odkládané třetí pokračování sandboxové akční série Crackdown a v průběhu roku se čeká vydání her jako Ori and the Will of the Wisps, Gears 5, Cuphead: The Delicious Last Course nebo Battletoads.

Vyhledávací enginy, cloud computing, hardware

Microsoft se kromě toho dříve pokoušel prorazit i oblasti vyhledávacích enginů, kdy si před lety předsevzal ambiciózní cíl konkurovat vyhledávači Googlu, zde však zdaleka tak úspěšný nebyl. V roce 2006 spustil engine Live Search a o tři roky později jeho nástupce Bing, který funguje dodnes a který je navržen tak, aby zobrazoval více informací na hledaných stránkách než ostatní enginy. Ani tento vyhledávač však neotřásl pozicí Googlu na tomto poli a v současné době je Bing na trhu vyhledávacích enginů sice dvojkou, ale na Google má obrovskou ztrátu (konkrétně na podzim minulého roku činil podíl vyhledávače Googlu přes  90 %, Microsoftu necelá 4 %, Yahoo mělo 2,76 % a Baidu něco přes půl procenta).

S Googlem Microsoft soutěží i na jiné frontě – v oblasti cloudu computingu. V roce 2008 představil cloudovou platformu Azure, která umožňuje poskytovatelům služeb nebo firmám vybudovat v cloudu výpočetní infrastrukturu a pak ji nabízet jako službu zákazníkům. Na tomto poli je úspěšnější než Google, jeho tržní podíl byl v třetím kvartálu loňského roku zhruba 14 %, zatímco Google se musel spokojit přibližně s 8 procenty. Dominantním hráčem je zde nicméně Amazon, jehož tržní podíl činil přes 30 % (druhým v pořadí bylo se zhruba 16 % uskupení Next 10, složené z firem jako Fujitsu, Tencent nebo Oracle; Microsoft byl třetí). Platforma Microsoftu je podle jedné analýzy nejrychlejší, zatímco platforma Amazonu (AWS) je prý největší.

Stranou zájmu Microsoftu nezůstává ani hardware. Této oblasti se věnuje již od roku 1982, kdy za účelem vyvinutí počítačové myši vytvořil hardwarovou divizi. V průběhu času vyrobil např. klávesnice, reproduktory, čtečku otisků prstů a později i přenosné multimediální přehrávače nebo síťová zařízení. Mezi nejnovější zařízení patří řada převážně hybridních laptopů Surface (od roku 2012) nebo brýle pro rozšířenou realitu HoloLens z roku 2016 (na letošním veletrhu MWC představil jeho nástupce).

Neúspěch jménem Microsoft Mobile

Speciální zmínku si zaslouží snaha Microsoftu proniknout do segmentu smartphonů. Vše začalo v roce 2011, kdy společnost uzavřela spolupráci s Nokií týkající se výroby smartphonů Lumia běžících na mobilním systému Microsoftu Windows Phone, které by navíc měly předinstalované některé jeho služby, např. vyhledávač Bing. O dva roky později se Microsoft odhodlal k odvážnému kroku – od Nokie za téměř 5,5 mld. eur koupil její mobilní divizi a následující rok ve finském městě Espoo vytvořil pobočku Microsoft Mobile pro vývoj a výrobu smartphonů.

I když zpočátku to vypadalo na investici, která se Microsoftu vrátí (úspěch měly zejména low-endové modely pro rozvíjející se trhy), brzy zjistil, že se mýlí – hlavním viníkem byla právě platforma Windows Phone (a její nástupce Windows 10 Mobile), která si v konkurenci systémů Android a iOS nedokázala najít své místo. Již od roku 2015 začaly prodeje lumií a poté modelů se značkou Microsoft povážlivě klesat (pro srovnání – v posledním kvartálu roku 2014 se jich prodalo 10,5 milionů, v prvním kvartálu následujícího roku to bylo 8,6 milionů, v posledním pak již jen 4,5 milionů). Microsoft na situaci reagoval masovým propouštěním (propuštěno bylo téměř 8 tisíc zaměstnanců), nicméně trend poklesu již nešlo zvrátit, a tak se v květnu roku 2016 rozhodl většinovou část své mobilní divize za pouhých 350 mil. dolarů prodat společnosti Foxconn a nově vytvořené firmě HMD Global. Podle odhadů Microsoft v tomto segmentu „utopil“ minimálně 8 mld. dolarů. Nad pobočkou se definitivně zavřela voda v říjnu roku 2017.

Budoucností kvantový computing AI nebo AR

Od roku 2014 vede Microsoft Satya Nadella, který věří, že budoucností jsou cloudové služby, kvantový computing, umělá inteligence nebo oblast rozšířené reality. V těchto oblastech bude opět soupeřit s Googlem a dalšími velkými technologickými hráči. Vzhledem k jeho historii a postavení každopádně nemáme důvod nevěřit, že o redmondském obrovi bude v těchto i jiných souvislostech v budoucnu často slyšet.