Foto: The Times

Průkopníci strojového učení získali Nobelovu cenu

Dva vědci získali Nobelovu cenu za fyziku, a to konkrétně za zásadní objevy a vynálezy, které umožňují strojové učení pomocí umělých neuronových sítí. John Hopfield, emeritní profesor Princetonské univerzity, vymyslel asociativní paměť, která je schopna ukládat a rekonstruovat obrazy a další typy vzorů v datech. Geoffrey Hinton, který byl nazván kmotrem umělé inteligence, byl průkopníkem způsobu autonomního vyhledávání vlastností v datech, což vedlo ke schopnosti identifikovat určité prvky na obrázcích.

„Průlomové objevy letošních laureátů fyziky stojí na základech fyzikální vědy. Ukázali nám zcela nový způsob, jak využít počítače k tomu, aby nám pomáhaly a vedly nás k řešení mnoha výzev, kterým naše společnost čelí,“ uvedla porota. „Díky jejich práci má nyní lidstvo ve své sadě nástrojů novou položku, kterou se můžeme rozhodnout využít k dobrým účelům. Strojové učení založené na umělých neuronových sítích v současnosti přináší revoluci ve vědě, technice i každodenním životě.“

Hinton se však začal obávat strojového učení a jeho možného negativního dopadu na společnost. Dlouhá léta byl součástí týmu společnosti Google pro hluboké učení umělé inteligence (Google Brain, který se loni sloučil s DeepMind), než v květnu 2023 rezignoval, aby (podle svých slov) mohl svobodně mluvit o rizicích umělé inteligence. V té době vyjádřil obavy z toho, že generativní AI vyvolá tsunami dezinformací a má potenciál zlikvidovat pracovní místa, spolu s možností vzniku plně autonomních zbraní.

Hinton sice připustil, že strojové učení a AI pravděpodobně zlepší zdravotní péči, ale v intelektuálních schopnostech předčí lidi. Vyjádřil obavu, že lidstvo dosud nemá žádnou zkušenost s tím, jaké to je, když jsou věci chytřejší. Přesto byl Hinton, držitel Turingovy ceny a profesor informatiky na Torontské univerzitě, příjemně překvapen, když se dozvěděl, že se stal laureátem Nobelovy ceny.

Zdroj: engadget.com