Foto: se svolením NASA

Seřizování Webbova vesmírného dalekohledu je již téměř u konce, uveden do provozu by měl být již letos v létě

Vzhledem k tomu, že Webbův vesmírný dalekohled je v závěrečné fázi seřizování, okamžik, kdy dojde k jeho spuštění, se rychle blíží. Jak vědecká komunita, tak i laická veřejnost přitom netrpělivě očekává, jaké nové poznatky přinese. Tento dalekohled je totiž schopen zachytit dosud nepředstavitelné detaily vzdáleného vesmíru.

Poslední (sedmá) fáze seřizování zahrnuje poslední úpravy primárních zrcadel dalekohledu a probíhá přesně podle plánu, a to čtyři měsíce po startu z Francouzské Guyany. Na rozdíl od předchozích etap seřizování, z nichž každá měla konkrétně stanovený cíl, poslední etapa pouze opakuje konkrétní kontrolní kroky, které již byly provedeny dříve, a to proto, aby bylo vše co nejpřesnější.

Velmi zajímavou (a zároveň klíčovou) částí Webbova dalekohledu je přístroj pro měření střední infračervené oblasti (MIRI). Právě tento přístroj přitom nyní dosáhl své konečné (nesmírně chladné) teploty. Ta je pro správnou funkčnost tohoto zařízení zcela zásadní. Dalekohled totiž bude pozorovat objekty jako planety, komety, asteroidy a protoplanetární disky ve středních infračervených vlnových délkách. A právě pro tuto práci je zcela nezbytné, aby byl co nejchladnější. Extrémně nízká teplota totiž dokáže potlačit vibrace atomů uvnitř detektorů dalekohledu. Podle NASA se tyto vibrace (nazývané „temný proud“) zvyšují desetinásobně s každým stupněm zvýšení teploty přístroje.

Chlazeno však musí být také 18 zrcadel dalekohledu, přičemž segmenty primárního zrcadla a jeho sekundární zrcadlo jsou vyrobeny z beryllia, jehož chlazení trvá dlouho. Teplota těchto zrcadel nyní dosahuje méně než 55 K (kelvinů), což je zárukou vysoké citlivosti, jež je při provádění plánovaných vědeckých operací potřeba. NASA také uvedla, že další chlazení zvýší výkonnost. V plánu je ochladit zrcadla ještě ideálně o další 2 K.

V průběhu uvádění dalekohledu do provozu bude vědecký tým také testovat, jak moc se sonda zahřívá a ochlazuje v závislosti na úhlu, pod kterým se nachází vůči Slunci. Tento proces pomůže korigovat teplotní změny během vědeckých pozorování, která by měla začít již letos v létě.

Zdroj: gizmodo.com

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.