Shigeru Mijamoto – ten, který dal světu Super Maria a Zeldu
V dnešním díle seriálu o nejvýznamnějších osobnostech technologického světa se poprvé přesuneme do oblasti her a představíme si jednoho z legendárních japonských herních designérů a producentů Shigeru Mijamota, který svou kariéru spojil s videoherním gigantem Nintendo. Mijamoto je tvůrcem jedněch z nejprodávanějších a nejoblíbenějších ikonických videoherních sérií jako Mario, The Legend of Zelda, Star Fox nebo Donkey Kong.
Jaký je profesní a osobní život velkého milovníka psů, nadšeného muzikanta (hraje na banjo, kytaru a mandolínu) a rytíře francouzského Řádu umění a literatury, který ve svém volném čase hry hraje minimálně?
Dobrodruh s duší umělce
Moderní otec videoher, jak jej kdysi nazval časopis Time, se narodil v roce 1952 jako druhé dítě Iijake Mijamotovi a Hinako Aruhové ve městě Sonobe v prefektuře Kjóto. Jeho otec se živil jako učitel angličtiny. Malý Shigeru již od mládí projevoval dobrodružnou povahu a rád se toulal po okolí rodného města a zkoumal blízké lesy, hory či jeskyně. Jak později řekl, výpravy do nitra kjótského venkova jej později inspirovaly k vytvoření prvního dílu zmíněné slavné série The Legend of Zelda.
Od raného mládí také projevoval výtvarné sklony, rád kreslil a maloval a též se velmi zajímal o manga komiksy. V dospělosti se chtěl stát výtvarníkem, i když zatím nevěděl v jaké oblasti. V roce 1970 začal studovat Kanazawskou univerzitu, obor průmyslový design. Jak se později při různých příležitostech svěřil, nebyl příliš dobrým studentem a raději trávil čas „čmáráním“ nebo se svou bluegrassovou kapelou, v níž hrál na banjo. Ani na škole si úplně neujasnil, čemu přesně by se chtěl po absolutoriu věnovat. Zvažoval různé možnosti, jednou z nich bylo kreslení manga komiksů, další „něco s hrami“.
První hit v Nintendu
Po skončení školy nemohl dlouho najít vhodnou práci, nicméně měl štěstí, že jeho otec se znal s tehdejším šéfem Nintenda Hirošim Jamaučim a synovi s ním domluvil pracovní pohovor. Již tehdy se snažil být originální a na pohovor si nepřinesl životopis, ale ručně vyrobené hračky, mezi nimiž se vyjímal komiksově ztvárněný pták, tříramenná houpačka nebo „rozmarné“ hodiny určené pro použití v zábavním parku. Přestože byl Jamauči znám jako přísně racionální člověk, ukázka Mijamotovy lehce infantilní tvorby jej zaujala a rozhodl se mu dát šanci. Psal se rok 1977 a Mijamoto v Nintendu začíná pracovat jako grafický a průmyslový designér a jeho úkolem je např. navrhovat design umělohmotných obalů, do nichž společnost balila své produkty.
V té době Nintendo ještě nebylo globálním videoherním obrem jako dnes, tvorbou her se ani nezabývalo, po této oblasti však intenzivně „pošilhávalo“. Do té doby se zabývalo především prodejem hracích karet pro tradiční japonskou karetní hru Hanafuda. Jamauči věděl o Mijamotově hravé kreativní povaze i zájmu o hry a věřil, že společnosti by svými nápady mohl pomoci se prosadit v tehdy začínajícím domácím a později i zámořském videoherním byznysu (přesněji na trhu s arkádovými hrami). Mijamota tedy učinil prvním herním designérem Nintenda a svěřil mu první herní projekt společnosti s názvem Color TV-Racing Game 112. Jednalo se o jednoduchou závodní hru, vydanou v roce 1978, ke které Mijamoto také navrhl ovládání pomocí volantu a řadicí páky. Vedení společnosti bylo nadšené a Mijamoto dostal zelenou k vytvoření dalších her ze série Color TV Games a dalších arkád, jako např. Sheriff nebo Space Fever, což byl klon jednoho z prvních arkádových hitů Space Invaders. Jak později řekl v jednom z rozhovorů, právě tato hra jej v začátcích kariéry jako herního designéra velmi ovlivnila.
V roce 1981 Nintendo potřebovalo někoho, kdo by předělal design arkády Radar Scope, která u testovacího publika neměla úspěch, a volba padla s ohledem na jeho předešlé úspěchy na Mijamota. Jeho úkolem bylo hru přepracovat tak, aby se líbila zejména americkému publiku. Jak se ukázalo, sázka na Mijamota vyšla na jedničku – hru zasadil do industriálního prostředí, hlavním hrdinou se stala jím vymyšlená postavička Maria (tehdy se ovšem ještě jmenovala Jumpman) a nechal ji postavit se na různých obrazovkách plných nápaditých překážek velké opici jménem Donkey Kong. Prosadil i změnu názvu na Donkey Kong a první skutečný hit Nintenda byl ještě v témže roce na světě. Sluší se ještě zmínit, že k němu také složil hudbu. Hra dala za vznik mnoha pozdějším konverzím (např. na počítače Atari 2600, Amiga 500, Apple II, Commodore 64, ZX Spectrum a také konzole Nintenda NES, N64, Wii či 3DS) a několika pokračováním a spin-offům. Celkem série prodala po celém světě přes 40 mil. kopií. Mijamotova hvězda začala prudce stoupat vzhůru.
Super Mario Bros. a The Legend of Zelda
Nintendo v roce 1983 vydává svou první domácí 8bitovou videoherní konzoli Family Computer, která se byla o dva roky později v Severní Americe znovu vydána pod názvem Nintendo Entertainment System (NES). Na NES Mijamoto vytvořil dva legendární tituly – Super Mario Bros., pokračování arkády Mario Bros., a The Legend of Zelda. V obou se snažil soustředit hlavně na hratelnost, nikoli na dosažení co nejvyššího skóre. Zatímco první jmenovaná hra z roku 1985 byla z velké části svou povahou ještě věrná lineární hratelnosti předešlých titulů, v druhé se Mijamoto snažil využít nelineární přístup, kdy hráči měli za úkol v rozsáhlém světě Hyrule řešit různé hádanky nebo bojovat s monstry hlídajícími dungeony (či spíše bludiště) plné tajných chodeb a unikátních monster. Hra snoubila prvky akce, RPG a adventury a hrála se z top-down pohledu, který se stal v tomto žánru pro mnohá studia standardem. Z prvního dílu, který vyšel v roce 1986, se stal s prodanými 6,5 mil kopií bestseller a často figuruje v žebříčcích nejdůležitějších her historie. Neméně úspěšný byl o rok později i druhý díl s názvem Zelda II: The Adventure of Link, jenž přinesl mnohé změny, např. strategický bojový system, více RPG prvků, více interakce s herními postavami nebo systém získávání zkušeností.
V roce 1990 Nintendo uvádí na scénu konzoli Super Nintendo Entertainment System (SNES). Pro ni Mijamoto vytvořil dva nové tituly s Mariem – Super Mario World, který byl součástí balení konzole, a Super Mario RPG, první pokus o RPG z Mariova univerza. Kromě toho nadesignoval vesmírnou střílečku Star Fox a třetí díl The Legend of Zelda: A Link to the Past. Jako producent se podílel na první hře ze světa Pokémonů s názvem Pokémon Red and Blue, kterou měl na starosti designér Satoši Tadžiri.
Více producentem, méně designérem
Od druhé poloviny 90. let Mijamoto hry většinou produkuje, než navrhuje, případně se na nich podílí z pozice vedoucího týmu. Takto se na svět dostaly hry jako Super Mario 64, Star Fox 64 nebo další díl Zeldy s podtitulem Ocarina of Time. Všechny vyšly na konzoli Nintendo 64. Producentsky zaštítil i tituly vydané na další konzoli GameCube, mezi nimiž byla např. akční adventura Luigi’s Mansion, FPS Metroid Prime nebo RTS strategie s puzzly Pikmin.
Mijamoto hrál významnou roli ve vývoji konzole Wii z roku 2006 a pomáhal s designem jejího unikátního pohybového ovladače (již předtím navrhl design ovladače SNES). Na konzoli produkoval např. další tři tituly s Mariem – Super Mario Galaxy, New Super Mario Bros. Wii a Super Mario Galaxy 2.
V posledních letech se na hrách podílí i jako supervizor, případně kreativní ředitel. Tyto role (a producentskou) hrál při vývoji nedávných hitů jako Splatoon, Mario Kart 8 Deluxe, The Legend of Zelda: Breath of the Wild, Mario + Rabbids Kingdom Battle nebo Super Mario Odyssey. Posledně jmenovaný je momentálně nejprodávanější hrou na konzoli Switch a koncem dubna hlásil téměř 10,5 mil. prodaných kopií (za 6 měsíců prodeje).
V roce 2015, kdy zemřel prezident a výkonný ředitel Nintenda Satoru Iwata, byl Mijamoto jmenován dočasným zastupujícím ředitelem. Tuto funkci však vykonával jen dva měsíce do jmenování nového prezidenta společnosti Tacumiho Kimišimy. Nyní kromě pozic producenta, supervizora nebo kreativního ředitele zastává i zvláštní funkci „kreativního partnera“, který poskytuje odborné rady prezidentovi. Před několika lety se nechal slyšet, že by hry zase rád navrhoval, případně v tomto oboru zaučoval mladé nadějné designéry.
Shigeru Mijamoto je bez debaty jednou z největších postav videoherního průmyslu. Má schopnost vycítit, co hráči opravdu chtějí hrát, a tuto esenci proměnit v krystalicky čistou herní zábavu. Právě tím hry Nintenda prosluly – na prvním místě je zážitek z hraní, nikoliv grafika nebo složité herní mechanismy. A to je inspirativní přístup i pro západní herní tvůrce.
