Solein – protein, který bude vznikat ve vesmíru i z recyklované moči
Protein, který roste z vody, vzduchu a špetky lidské vynalézavosti, působí trochu jako sci-fi rekvizita. Finský startup Solar Foods však tvrdí, že právě takhle může vypadat budoucnost jídla na Zemi i na cestách k Marsu. Jejich bílkovina Solein vzniká v bioreaktoru, chutná neutrálně, dá se proměnit v těsto, majonézu i zmrzlinu. Cena by mohla být okolo stovky za kilo. Jemný zádrhel se objeví až ve chvíli, kdy bílkovinu začnete vyrábět ve vesmíru. Tam bude totiž jednou z ingrediencí lidská moč.
Jídlo z výparů
Základ Soleinu obstará jediný mikrob – nenápadný tvoreček, který ke štěstí potřebuje vodík, kyslík, oxid uhličitý a drobné množství minerálů. Vodík a kyslík vznikají elektrolýzou vody, CO₂ si firma přímo vysává ze vzduchu pomocí vlastních lapačů. Pak už jen proběhne fermentace, dobře známý proces, který jinak používáme třeba na jogurty nebo pivo.
Výsledkem je nažloutlý prášek: 78 % bílkovin, 10 % vlákniny, minimum tuku, a navíc železo i vitamín B12. Stačí dochutit a máte surovinu pro téměř libovolné jídlo. V porovnání s masem i rostlinnou výrobou vychází výroba dramaticky čistěji – emise spadnou na setinu živočišné produkce, voda na tisícinu. Finská továrna bere energii z obnovitelných zdrojů, takže uhlíková stopa je skutečně minimální.
Investoři přicházejí, kosmonauti čekají
Není divu, že se o Solein zajímá NASA, Evropská komise i velcí potravinářští hráči. NASA už v roce 2021 udělila Solar Foods cenu za efektivní produkci jídla s minimem surovin. Letos se k ní přidala i Evropská kosmická agentura, která zařadila Solein do projektu HOBI-WAN. Cíl je jednoduchý: ověřit, že se tato technologie dá přenést mimo Zemi.

Problém je, že vesmír není zrovna přívětivé kuchařské prostředí. Bioreaktor, který na Zemi pojme 20 000 litrů se bude muset v kosmu smrsknout na pouhých 40 – velikost většího kufru. Mikrogravitace navíc komplikuje proudění kapalin a plynů, takže přenos živin do mikroorganismů bude technický oříšek. A zmíněná moč? Ta bude zdrojem dusíku. Astronauti už dnes recyklují své tekutiny kvůli pitné vodě, takže jde spíš o psychologickou hranici než skutečný problém. ESA na vývoji spolupracuje s firmou OHB System AG, která má s přenášením technologií do kosmu bohaté zkušenosti. Společně mají osm měsíců na to, aby ověřili, zda je „protein z výparů“ připraven i na beztížnou reality show.
Na Zemi se chystá masová výroba
Solar Foods nezůstává jen u kosmických ambicí. První továrna v Helsinkách zamířila na produkci 160 tun ročně a v roce 2025 má kapacitu navýšit na 230 tun. V plánu je však mnohem větší skok: druhá továrna s výkonem až 12 800 tun ročně. Cena jednoho kila by pak klesla na čtyři až pět dolarů, tedy zhruba stovku. Regulátoři jsou zatím střídmější. V Evropě Solar Foods stále čeká na schválení, o které požádal v roce 2021. Jiné země byly rychlejší: Singapur dal zelenou v roce 2022, Spojené státy v roce 2023.
Protein, který by mohl nakrmit celý svět
Podle odhadů Guardianu by výroba Soleinu pro globální populaci zabrala menší plochu než americký stát Ohio. Pokud by se továrny stavěly v pouštích napájených solární energií, šlo by o jednu z nejúspornějších potravinových technologií vůbec.
Je to zvláštní obrázek: budoucnost lidstva, která stojí na mikrobech živících se vodíkem, vzduchem a lidskou vynalézavostí. A ve vesmíru možná i na kapce moči. Přesto se rýsuje reálná možnost, že takhle bude jednou vypadat běžná potravinová infrastruktura – a že planeta i kosmonauti budou díky ní sytější a nezávislejší.
Zdroj: seznamzpravy.cz, solarfoods.com