Vědci pracující na umělém nosorožčím rohu, vyrábí jej z koňských žíní
Některé příbuzenské vztahy mezi živočišnými druhy v přírodě jsou opravdu zajímavé. Věděli jste například, že koně, tapíři a nosorožci (řád lichokopytníků) mají stejné předky, a tudíž spolu sdílejí část svého DNA a některé části jejich těl jsou si překvapivě podobné? Toho se rozhodli využít vědci z Oxfordské univerzity, při výrobě falešného nosorožčího rohu.
Ten se skládá z koňských žíní slepených speciální látkou podobnou umělému hedvábí. Vědcům se touto cestou podařilo velice věrně napodobit matici struktury pravého nosorožčího rohu, a to včetně jeho kolagenních vlastností.
Právě roh se stal pro nosorožčí populaci doslova prokletím, protože jde o velmi žádaný artikl v asijské medicíně. Podle tamních pověr by měl mít roh dobrý vliv na dlouhověkost a potenci. Situace nosorožců se navíc zhoršuje kvůli rostoucí životní úrovni v Číně. Vědci doufají, že by se jim mohlo podařit pomocí falešného rohu stimulovat černý trh a zabránit tak lovu zvířat pro jejich rohy.
Podle informací Světového fondu pro přírodu (WWF) je v současnosti v divoké přírodě naživu 20 000 bílých nosorožců, 5 000 černých nosorožců a 3 500 nosorožců indických. Nejkritičtěji jsou ohroženi nosorožci sumaterský a jávský. Těch už zbývá pouze osmdesát, respektive šedesát osm. Boj o nosorožce zašel tak daleko, že někteří ochránci zvířatům rohy raději sami odřezávali, aby se kvůli nim nestali nosorožci terčem útoků.
Mezinárodní obchod s nosorožci je od roku 1977 zakázán, upravený Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), některé země si ale pravidla o obchodu na vnitřním trhu určují samy.
Zdroj: cnn.com