Vědci zkoumají lidskou paměť, pracují na tom, jak měnit vzpomínky a jak je opět opravit
Jak přesně funguje lidská paměť? To je otázka, kterou si vědci kladou již řadu let a zatím na ní neznají přesnou odpověď. Nejnovější studie na toto téma zveřejněná v prestižním americkém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences ukazuje, že paměť je tvárná a je možné ji pomocí přesných mechanismů cíleně ovlivňovat.
Základ je v rozdílu mezi krátkodobou a dlouhodobou pamětí. Zatímco ta krátkodobá pracuje s aktuálními informacemi a fakty, dlouhodobá paměť si události více skládá a zapojuje pocity a identitu. Čím dále se v ní vracíme, tím více si vzpomínky vytváří. Lidé si to však neuvědomují, protože paměť jim vrací reálné obrazy, a proto mohou říci, že jsou si něčím jistí.
Na základě těchto poznatků vytvořila laboratoř Oebers v nedávné době řízený experiment. V něm se podařilo metodou sugestivních rozhovorů implantovat falešné vzpomínky 52 lidem. Součástí byli i rodiče dotazovaných. Ti nejprve popsali několik zážitků z dětství svých potomků, ty pak byly (nebo také nebyly) upraveny. Hlavní částí potom byly rozhovory, v nichž byly hlavním tématem právě tyto události.
Testované osoby se setkaly se svým tazatelem třikrát jednou za dva týdny, a na třetím sezení se většina účastníků domnívala, že vše o čem mluví, je pravda a opravdu se to stalo. Následně vědci zkoušeli naopak techniky, které by dokázaly přimět tazatele uvědomit si, že jejich vzpomínky jsou zkreslené.
Důležité přitom byly dva kroky, první spočíval v tom, aby subjekt zkusil přijít na zdroj svých vzpomínek. Druhý pak, aby si uvědomil, že se může stát, že jeho vzpomínky byly záměrně nebo nezáměrně změněny tím, jakým způsobem se k nim vracel. Tato metoda by v budoucnosti mohla pomoci při terapiích i při objasňování trestných činů.
Zdroj: gizmodo.com