Vědcům se podařilo zpomalit částice antihmoty, ochladili je na teplotu blízkou absolutní nule
Částice tzv. antihmoty je velmi těžké pozorovat, protože se pohybují velmi rychle. Antihmota tak byla známá poměrně dlouho pouze teoreticky. Jedno z nejrozsáhlejších pozorování těchto částic se vědcům podařilo v červenci 2018 ve Švýcarském ústavu CERN. Až nyní se o tom dozvěděla širší veřejnost díky zveřejněnému článku o projektu Alpha. Deset dní pozorování v roce 2018 nazvali vědci po právu vyvrcholením 10 let vývoje.
Hlavním nástrojem, který vědci používali, byl vysoce výkonný laser, který dokáže atomy chladit. Pomocí něj se podařilo jejich teplotu přiblížit absolutní nule, a tím radikálně zpomalit jejich pohyb. Antihmotu lze označit za zrcadlo hmoty, kterou známe. Skládá se ze stejných částic, které však mají opačný náboj. Zatímco elektrony tvořící obal atomů běžné hmoty mají záporný náboj, pozitrony tvořící obaly částic antihmoty jsou kladně nabité. Malé množství těchto látek bylo možné vyrobit v laboratorním prostředí právě CERNu
Za 93 let, které o antihmotě víme, schopnost lidstva experimentovat s materiálem značně pokročila. Nyní ve své druhé fázi projekt ALPHA pracuje s atomy antivodíku. Jedná se o částici, v níž obíhá jeden kladně nabitý pozitron okolo jednoho záporně nabitého antiprotonu, jenž tvoří jádro této částice. Poprvé byl tento atom vyroben v roce 2011.
„Zpomalení pohybu antiatomů nám umožňuje provádět přesnější měření jejich vlastností.“ Jednoduše řečeno, čím více času mají vědci na pozorování, tím více dokáží zjistit. Laser dokáže atom bombardovat fotony, a tím zpomalit jeho rychlost. Tato metoda byla použita na antihmotou vůbec poprvé a vědci si jednoduše ověřili, že by mohla být funkční. To by mohlo pomoci budoucím vědeckým experimentům.
Zdroj: gizmodo.com