CERN spustil alchymii: Vědci omylem vyrobili pravé zlato!
Pondělí 05. 10. 2026
Ivana
Vědci v obřím evropském středisku CERN nedávno nechtěně zopakovali dávné pokusy středověkých hledačů bájného kamene mudrců. Výzkumníci na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) původně plánovali detailní simulaci podmínek raného vesmíru po odeznění velkého třesku. Během energetických srážek těžkých prvků však aparatura zcela náhodně přeměnila běžné olovo na skutečné žluté zlato. Rozdíl mezi oběma zmíněnými kovy přitom spočívá pouze v přesném počtu kladně nabitých protonů uvnitř jádra. K úspěšné proměně levného materiálu na drahý kov stačí cíleně odstranit přesně tři tyto elementární částice.
Zlato z blesků
Obrovský detektor s označením ALICE zaznamenal vznik nepatrného množství tohoto cenného materiálu během běžného provozu. Celková hmotnost vyprodukovaného drahého kovu dosahuje pouhých 29 biliontin jednoho gramu za celou dobu experimentu. Původní odborný text napsal uznávaný fyzik Ulrik Egede, který v současnosti úspěšně působí na australské Monashově univerzitě. Extrémně silná jaderná síla drží protony pevně u sebe a brání jakémukoliv snadnému rozpadu atomového jádra. Odborníci proto museli vytvořit elektromagnetické pole milionkrát silnější, než jaké běžně generují silné bouřkové blesky v atmosféře. Proti sobě vysílali svazky olověných jader rychlostí, která se téměř stoprocentně rovnala rychlosti samotného světla.
Při těsném míjení jader vzniká obrovské elektrické napětí, které z atomu olova doslova vyklepne přebytečné částice. Ztráta jednoho jediného protonu vytvoří thalium, zatímco odštěpení dvou protonů vyprodukuje pro lidstvo velmi jedovatou rtuť. Speciální přístroje zvané kalorimetry s nulovým stupněm počítají uvolněné protony a následně spolehlivě potvrzují přítomnost zlata. Podle přesných výpočtů produkuje urychlovač částic v CERN přibližně 90 000 zlatých atomů během jedné jediné sekundy. Na tento kuriózní úkaz nedávno upozornily britské deníky The Independent a populární vědecký server The Conversation.
Drahá komplikace
Žádná nová zlatá horečka však lidstvo nečeká, protože takto mizivé množství nemá absolutně žádný ekonomický význam. Náhodně vytvořené zlato navíc okamžitě opouští stabilní dráhu letu a naráží do stěny vakuové trubice urychlovače. Fyzici považují tento unikátní proces spíše za velkou komplikaci, která jim viditelně oslabuje intenzitu testovacích svazků. Pochopení nechtěného alchymistického jevu pomůže vědcům při správné interpretaci výsledků a při návrhu ještě výkonnějších budoucích strojů.
Zdroj: e15
