Zdroj: wikimedia.org

Nový dalekohled v Chile by měl zásadně rozšířit poznatky o hlubokém vesmíru, jeho snahu mohou zmařit satelity

Světovou astronomii čeká v letošním roce poměrně zásadní událost. V Chile by mělo dojít k otevření unikátní observatoře Vera C. Rubin, jež by mohla astronomům a de facto i lidstvu poskytnou nové poznatky o hlubokém vesmíru. Nejnovější výzkumy ale naznačují, že ačkoliv je observatoř umístěna v oblasti s minimálním světelným smogem, bude se potýkat se stopami, že za sebou zanechají satelity na oběžné dráze.

Tým Rubin Observatory Project Science (PST) vytvořil studii zaměřenou na to, jak práci nové observatoře ovlivní projekt Starlink společnosti SpaceX. V rámci něj by se po oběžné dráze Země mělo pohybovat více než 40 000 satelitů vysílajících data rychlého internetu.

Podle této studie by každý třetí snímek pořízený metodou LSST (Legacy Survey of Space and Time) ponese stopu těchto satelitů. Světelné stopy se navíc dotknou téměř všech snímků pořízených za soumraku nebo za úsvitu. Metoda LSST využívá dlouhé časy osvitu, a právě proto je na satelitní stopy tak citlivá.

Nová hvězdárna pojmenovaná na počest Very C. Rubinové průkopnice ve výzkumu temné hmoty, měla první snímky svého pozorování odhalit veřejnosti na sklonku tohoto roku, nebo příští rok. Hlavní pozorovací stanoviště hvězdárny je vybaveno dalekohledem s primárním zrcadlem o průměru 8,4 metrů a 3 200 megapixelovým snímačem. Jeho systém dokáže zachytit průměrně 1 000 snímků každou noc.

Dalekohled pracuje v ideálním světle (tedy naprosté okolní tmě s 30 vteřinovou expozicí a dokáže tak odhalit i objekty jejichž záření je 20 000 000krát slabší než jaké by bylo možné spatřit pouhým lidským okem.

Zdroj: gizmodo.com