Příběh značky – AMD

V dnešním díle našeho seriálu o nejvýznamnějších technologických značkách se zaměříme na amerického hardwarového giganta AMD (Advanced Micro Devices), který je nejvíce znám výrobou procesorů a grafických karet. V jeho portfoliu jsou však také APU pro konzole nebo čipové sady pro základní desky. Jaký je příběh firmy, jejíž tržní hodnota činí kolem 30 mld. dolarů, která loni zaměstnávala přes 10 tisíc lidí a která před pár dny oslavila půl století existence?

 

Vznik AMD a první léta

AMD založil 1. května roku 1969 v kalifornském městě Sunnyvale společně se sedmi kolegy z firmy Fairchild Semiconductor americký podnikatel a elektroinženýr Jerry Sanders (ústředí zde zůstalo až do 2016, kdy se přestěhovalo do města Santa Clara ve stejném státě). V listopadu téhož roku společnost vyrobila svůj první produkt – 4bitový integrovaný obvod posuvného registru Am9300, který začala prodávat přesně o rok později.

V roce 1971 společnost vstupuje na pole s počítačovými paměťmi, když na trh uvádí 64bitovou bipolární RAM Am3101. Téhož roku také významně zvyšuje objem produkce svých lineárních integrovaných obvodů a na jeho konci dosahují tržby z nich 4,6 milionů dolarů.

V roce 1972 vstupuje na burzu a brzy nato získává licenci společnosti Intel na výrobu jeho integrovaných obvodů typu MOS a LSI. V roce 1975 šest let stará společnost vyrábí již 212 produktů, z čehož je 49 vlastních. Tento rok byl pro AMD zvlášť významný, protože na trh uvedlo svůj první mikroprocesor Am9080, pomocí reverzního inženýrství vytvořený klon čipu Intel 8080 z předchozího roku. Když v roce 1976 začal Intel do svých mikroprocesorů instalovat mikrokód, uzavřel s AMD smlouvu ve formě vzájemně bezplatné licence, která budoucímu rivalovi dávala povolení k instalaci mikrokódu do jeho mikroprocesorů a periferních zařízení.

 

Spolupráce se Siemensem a další „deal“ s Intelem

Důležitý byl i následující rok, kdy AMD začalo spolupracovat formou společného podniku s německým elektronickým gigantem Siemens, který chtěl vstoupit na americký trh, aby si rozšířil své technologické know-how. Siemens koupil 20 % akcií amerického partnera, což AMD dalo prostředky na zvýšení počtu výrobních linek. Ten samý rok také partneři založili dceřinou společnost Advanced Micro Computer, kterýžto krok AMD umožnil vstup na pole vývoje a výroby mikropočítačů, založených především na licencovaných mikroprocesorech Z8000 americké firmy Zilog. Cesty partnerů se však brzy rozešly, protože se nedokázali shodnout na budoucnosti své dceřiné společnosti. AMD tedy v roce 1979 od Siemensu odkoupilo minoritní balík akcií  a dva roky později dceřinou firmu zavřelo.

V roce 1981 AMD s Intelem prohlubuje spolupráci a podepisuje s ním desetiletou smlouvu o výměně technologií. Hlavním výsledkem dohody bylo to, že AMD se stalo licenčním výrobcem mikroprocesorů Intelu a souvisejících čipů a že Intel společnosti poskytl databázové záznamy k čipům 8086, 80186 a 80286. Kromě toho se AMD začátkem 80. let  dále zaměřovalo na výrobu binárních čipů, které mu v minulých letech přinesly značný úspěch, a v neposlední řadě investovala velké prostředky na výzkum a vývoj, výsledkem čehož bylo např. vytvoření světově první 512kB paměti typu EPROM (1984). Společnost o sobě v témže roce dává vědět i jinak – byla zmíněna v knize The 100 Best Companies to Work for in America a časopis Fortune ji na základě jejích tržeb z roku 1984 o rok později zařadil na seznam pěti set největších amerických firem.

V polovině 80. let však také došlo k prudkému poklesu trhu s procesory, zejména kvůli dumpingovým praktikám japonských výrobců, ale také přeplněnému a v tu dobu neinovujícímu americkému trhu. AMD však tímto obdobím prošla bez potíží, a to hlavně díky intenzivní modernizaci a agresivní inovační strategii, která zahrnovala např. program Liberty Chip – navrhování a výrobu jednoho nového čipu nebo sady čipů týdně po dobu 52 týdnů v roce 1986. Během tohoto období AMD odchází z trhu s pamětmi DRAM a pokouší se proniknout do oblasti logických obvodů CMOS. Zde se však společnosti příliš nedaří, takže se raději soustředí na výrobu bipolárních obvodů. V roce 1986 také končí spolupráci s Intelem, protože se chce soustředit na výrobu vlastních procesorů kompatibilních s architekturou x86, kterou Intel poprvé použil v procesoru Intel 80386, vydaném téhož roku, a z níž se stal průmyslový standard označující 32bitové procesory.

 

Éra vlastních procesorů

V roce 1991 uvádí AMD na trh svůj první vlastní procesor, stoprocentně kompatibilní klon procesoru Intel 80386 s názvem Am386, který byl komerčně velmi úspěšný (Intel kvůli němu hnal AMD před soud, který však po několika letech rozhodl v jeho neprospěch). V roce 1993 následuje Am486 a o dva roky později Am5x86, který nabízel srovnatelný výkon s procesorem Intel Pentium 75, vydaným o rok předtím. Z těchto prvních čipů AMD byl patrně nejpopulárnější prostředně jmenovaný, který se prodával za stejnou nebo nižší cenu než konkurenční „čtyřiosmšestka“ a byl přibližně o 20 % výkonnější.

V roce 1996 AMD kupuje firmu NexGen, která v tu dobu vyvíjela vlastní procesor Nx686. Jeho design její tým na popud AMD přepracoval a výsledkem byl procesor AMD K6 (1997), který se stal populární alternativou procesorů Intelu, jako např. Pentium MMX. Dalším procesorem byl o rok později AMD K6-II, který byl v podstatě rozšířením předchůdce – přinesl např. podporu sběrnice až do frekvence 100 MHz, vyšší frekvence nebo nové instrukce SIMD. V roce 1999 se AMD „vytasil“ s prvním skutečně inovátorským procesorem AMD Athlon, který nabídl např. vylepšený koprocesor, vysoké frekvence (až 1 GHz – jako první na světě), kompatibilitu s novými rychlými pamětmi typu DDR nebo L2 cache s velikostí 512 kB. Právě tento procesor světu dokázal, že AMD je schopno vyvinout moderní, technologicky špičkový procesor, který se výkonem dokáže vyrovnat nejlepším čipům Intelu.

Protože na historii procesorů či řad procesorů AMD zde nemáme prostor, jmenujme již jen telegraficky ty nejzajímavější – AMD Opteron a Athlon 64 (2003), první 64bitové procesory pro platformu PC, AMD Athlon 64 X2 (2005), první vícejádrový procesor společnosti, AMD Phenom X4 (2007), AMD Athlon II (2009), AMD Phenom II X6 (2010), AMD Bobcat (2011), odpověď na nízkoenergetické mobilní procesory Intelu a společnosti ARM, AMD FX (2012), APU AMD Steamroller (2014) nebo AMD Ryzen (2017), který dokázal po delší době nabídnout velmi dobrý poměr cena/výkon i technologicky vyspělou architekturu a jehož třetí generace by podle neoficiálních informací mohla být představena za několik týdnů.

 

Vstup AMD do oblasti GPU

Jeden z nejzásadnějších momentů v novodobé historii AMD se udál v roce 2006, kdy společnost koupila za téměř 5,5 mld. dolarů výrobce grafických karet ATI Technologies. (Jen pro zajímavost: AMD se podle několik let starých slov některých bývalých zaměstnanců ještě před oslovením firmy ATI obrátilo na jejího konkurenta Nvidii, jemuž předložila plán na fúzi. Nvidia se prý návrhem vážně zabývala, měla však požadovat, aby se šéfem nového uskupení stal její CEO a spoluzakladatel Jen-Hsun Huang. To prý ale AMD odmítlo, protože v jeho představách měl na nejvyšší pozici figurovat jeho tehdejší výkonný ředitel Hector Ruiz, a z „dealu“ tak sešlo) V roce 2010 AMD oznámilo, že místo značky ATI začne u nových grafických karet používat název AMD. První kartou s novým označením bylo GPU AMD Radeon HD 6970.

Na poli grafických karet je AMD ve stejném postavení jako v oblasti procesorů, tedy v pozici ambiciózní, ale na lídra značně ztrácející dvojky. Konkrétně v posledním čtvrtletí loňského roku činil její podíl na trhu s GPU 18,8 %, v segmentu (desktopových) procesorů to bylo 15,8 %. AMD nicméně může alespoň hřát, že Intel a Nvidii v poslední době několikrát technologicky překonalo – např. druhou generaci Ryzenů vyrábí 12nm procesem, zatímco Intel se dlouhodobě „zasekl“ na 14nm procesu (navíc třetí generace má být vyráběna 7nm procesem, kdežto na letošek či příští rok připravovaná 10. generace desktopových procesorů Intelu s architekturou Ice Lake 10nm procesem), a začátkem roku představilo světově první 7nm grafickou kartu AMD Radeon VII.

 

GlobalFoundries a restrukturalizace

V roce 2008 AMD ohlásilo, že se společností Advanced Technology Investment příští rok vytvoří společný podnik s názvem GlobalFoundries, do nějž vyčlení veškeré výrobní operace. Partnerství se saúdskoarabskou investiční firmou AMD přineslo peníze „na ruku“ a umožnilo soustředit se výhradně na navrhování čipů. V roce 2012 svůj podíl ve společném podniku prodává, GlobalFoundries však nadále zůstává jeho klíčovým výrobním partnerem. Loni nicméně firma oznámila, že zastavuje veškerou práci na 7nm procesorech a grafických kartách nové generace, tedy včetně třetí generace Ryzenů a grafických karet AMD Navi, protože je pro ni příliš drahé v tomto segmentu konkurovat gigantům Samsungu a TSMC. Prakticky ve stejnou dobu AMD oznámilo, že jeho budoucí 7nm produkty bude vyrábět TSMC.

Patrně nejdůležitější událostí poslední doby je restrukturalizace AMD, ke které došlo v roce 2014. Jejím výsledkem byl vznik dvou obchodních skupin – Computing and Graphics, která se zaměřuje na desktopové a mobilní procesory, čipsety a herní a profesionální grafické karty, a Enterprise, Embedded and Semi-Custom, která zahrnuje serverové a embedované procesory, servery s vysokou hustotou, produkty využívající upravené čipy SoC nebo oblast licenčních poplatků.

Uvidíme, jak se společnosti bude dařit v budoucnosti a jestli bude schopná se někdy přiblížit svým dlouholetým rivalům Intelu a Nvidii. My tento boj pro vás budeme sledovat v novinkách nebo souvisejících článcích.