Zákaz kryptoměn v Číně změnil světové rozložení sil, jedničkou v těžbě jsou USA
Trh s bitcoiny zaznamenal v uplynulých měsících zásadní změny. Největší světový hráč na poli těžby této kryptoměny, Čína, totiž podnikl kroky k eliminaci kryptoměn na svém územím. Nejdříve tamní úřady zakázaly bankám podporovat kryptoměnové transakce a v září pak Čína vyhlásila také zákaz těžby.
To pochopitelně vyvolalo rozsáhlé změny a nejnovější analýzy Cambridge Bitcoin Electricity Consumption Index (CBECI) ukazují, že podíl Číny na poli kryptoměn klesl na nulu. Na svém vrcholu v září 2019 se přitom Čína podílela více než třemi čtvrtinami veškeré světové těžby bitcoinů. Zásah čínské vlády zpočátku vedl k celosvětovému poklesu těžby o 38 %, uvedla společnost CBECI.
Zároveň krátce po tomto poklesu opět podíl těžby kryptoměn skokově narostl o téměř 20 procent. To by naznačovalo, že zhruba polovina čínské těžby byla přesunuta. V této souvislosti se mluví především o USA. Výrazně také vzrostl podíl Kazachstánu, který těžaře původně vítal jako přírůstek pro svoji ekonomiku, avšak některé zprávy uvádí, že i v této zemi se situace pomalu mění.
V současnosti se připravují analýzy toho, jak konec kryptoměn v Číne ovlivnil globální rozložení této činnosti z hlediska zdrojů energie. Podle odhadů skupiny Cambridge v současné době bitcoiny spotřebovávají 0,45 % celosvětové produkce elektřiny a je otázka na původ, respektive ekologičnost této energie. V posledních týdnech se objevila také otázka elektronického odpadu a vlivu těžby kryptoměn na jeho vytváření.
Zdroj: bbc.com
