Díl první – Máme se bát umělé inteligence?

Úterý 15. 08. 2017 Redakce

Zkratka AI je dnes jedním z nejpoužívanějších termínů v mnoha technických oborech a už při jejím vyslovení či pomyšlení na ni se člověk neubrání pocitu technického pokroku. Zkratka v plném znění znamená Artifical Intelligence čili vytvořená nebo též umělá inteligence. Její vývoj s sebou nepochybně přináší mnoho možností a příslibů do budoucna. Uvědomujeme si však nebezpečí, které může znamenat?

Protože téma umělé inteligence je skutečně rozsáhlé, představíme vám jej v sérii článků, abychom ho tak mohli co nejlépe postihnout. V prvním díle se budeme zabývat tím, co vzniku a vývoji reálné AI předcházelo.

Přemýšlení o AI – od utopie k dystopii

Přemýšlení o tom, jak to dopadne, až lidstvo vyvine systém, který je dokonalejší než ono samo, sahá do první poloviny 20. století, je tedy starší než tranzistor nebo počítač v moderním slova smyslu. Myšlenku toho, že uměle vytvořený systém zbaví člověka nutnosti práce a posune tak lidstvo do věku blahobytu, dokázali formulovat filozofové a intelektuálové, kteří si už tehdy byli vědomi toho, že je potřeba zajistit, aby se lidstvo pro stroje nestalo pouze nepotřebným a nedokonalým odpadem.

Jedním z prvních spisovatelů, který toto téma zpracoval, byl Karel Čapek, jehož hra R.U.R. přidala do světového slovníku slovo robot. Označení robot, vycházející ze slova robota, čili nevolnická práce, nevymyslel Karel Čapek, jak se někdy mylně uvádí, ale jeho bratr Josef. Ačkoli můžeme hru chápat spíše jako apel na potřebu práce pro lidstvo, i tady se objevuje motiv povstání robotů, kteří nakonec vyvraždí celé lidstvo.

Samostatnou kapitolou je obdivuhodné sci-fi dílo rusko-amerického spisovatele Isaaca Asimova. Ten ve své povídce „Hra na honěnou“, v anglickém originále „Runaround“, definoval tři základní zákony robotiky:

1) Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.

2) Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.

3) Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.

V knize „Roboti a impérium“ přidal Asimov ještě nultý zákon:

0) Robot nesmí ublížit lidstvu nebo svou nečinností dopustit, aby mu bylo ublíženo.

Do ostatních zákonů pak byla přidána klauzule „kromě případů, kdy je to v rozporu s nultým zákonem“.

Samotný termín robotika (nauka o robotech) pochází také od Asimova a dá se říct, že téma, kterým se Čapek zabýval filozoficky, převedl Asimov do vědecké praxe. Z jeho díla je, kromě mnoho jiného, důležité si odnést apel na potřebu regulace umělé inteligence.

Téma robotiky a umělé inteligence se v literatuře a filmu objevilo mnohokrát v různých podobách. Na jedné straně stojí milí roboti, jako je Číslo 5 nebo Wall-E, na druhé pak Terminátoři a další negativní hrdinové, kteří chtějí vyhladit lidstvo. Všechny tyto koncepty ukazují snahu lidského myšlení vypořádat se s možností existence uměle vytvořených bytostí s vlastní inteligencí a s alternativami, jaké tato situace může přinést.