Larry Page – ten, kdo přispěl k revoluci v internetovém vyhledávání
V dnešním díle seriálu o nejvýznamnějších osobnostech technologického světa si představíme někoho, kdo významně přispěl k revoluci v internetovém vyhledávání. Larry Page totiž vyvinul algoritmus PageRank, který měří důležitost jednotlivých internetových stránek, a je na něm postaven nejpoužívanější internetový vyhledávač Google. Vyhledávač, který má dnes tržní podíl přes 90 %, vyvinul koncem 90. let se svým doktorandským kolegou z univerzity Sergeyem Brinem.
S ním i založil v současnosti jednu z největších technologických společností na světě Google, která se po dvaceti letech chlubí tržní kapitalizací téměř 750 mld. dolarů. Jaký je příběh jednoho z nejúspěšnějších internetových podnikatelů, který byl v mládí vášnivým čtenářem a saxofonistou a kterého inspiroval slavný vynálezce Nikola Tesla?
Hudebně nadaný „rozebírač“ elektroniky s touhou vynalézat
Lawrence Edward Page se narodil v roce 1973 v Michiganu počítačovým expertům Glorii a Carlu Victorovi Pageovým. Má staršího bratra Carla Victora. Otec byl profesorem počítačových věd na Michiganské univerzitě, kde se věnoval mimo jiné výzkumu umělé inteligence, a matka vyučovala programování tamtéž a na Lyman Briggs College.
Poprvé „přičichnul“ k počítačům v šesti letech a rychle se v nich zorientoval – byl jediným žákem ve své třídě, který donesl domácí úkol vypracovaný v textovém editoru. Jeho bratr ho k tomu učil, jak se počítač rozebírá, a netrvalo dlouho a malý Larry rozdělával v domě skoro vše, na co přišel. V jednom rozhovoru se svěřil, že již zhruba od 12 let věděl, že chce po vzoru zmíněného Tesly vynalézat a přinášet něco užitečného lidem, proto se začal zajímat o technologie a byznys a již v té době měl jasno, že jednou založí vlastní firmu. Rodiče v mladším synovi podporovali kreativitu již od útlého dětství, proto ho zapsali v jeho dvou letech do montessoriovské školy Okemos Montessori School.
Na střední škole East Lansing High School se nevěnoval pouze počítačům, ale i hře na saxofon – svoje hudební dovednosti rozvíjel 2 roky v uměleckém centru Interlochen Center for the Arts. Po absolvování školy v roce 1991 se přihlásil na Michiganskou univerzitu, kde začal studovat počítačové inženýrství. Během studia na sebe upozornil vyrobením inkoustové tiskárny z kostek Lego a přišel i s byznys plánem na společnost, která by používala software k vytvoření hudebního syntetizátoru
Výzkumný projekt jako základ pro vznik nejpoužívanějšího vyhledávače
Po získání bakalářského titulu šel studovat magisterský program stejného oboru na Stanfordovu univerzitu, kde absolvoval v roce 1995. Poté se přihlásil do doktorského studia, kde potkal klíčovou osobu svého profesního života, v úvodu zmíněného Sergeye Brina. Pro svou disertační práci si po určitém váhání (ve hře bylo více možností, např. výzkum autonomních vozů) vybral projekt, který zkoumá matematické vlastnosti systému World Wide Web a snaží se pochopit strukturu jeho odkazů. Později se do projektu nazvaného BackRub zapojil i Brin.
Zajímalo je zejména to, které webové stránky odkazují na určitou stránku, a to vzhledem k počtu a povaze takových zpětných odkazů (neboli backlinků) jako cenných informací pro tuto stránku. Později do výzkumu zahrnuli i roli citace v akademických publikacích. Page s Brinem tou dobou napsali výzkumnou práci s názvem The Anatomy of a Large-Scale Hypertextual Web Search Engine, která se stala jednou z nejstahovanějších vědeckých dokumentů té doby. Stala se i podkladem pro vývoj vyhledávacího enginu BackRub.
Page měl představu o vytvoření vyhledávacího enginu, který by na internetu dokázal prohledat zhruba 10 mil. dokumentů s bezpočtem odkazů mezi nimi. Problém byl v tom, že univerzita tehdy neměla dostatečně výkonný server, který by takovou operaci zvládl. Řešení viděl ve vytvoření web crawleru, který by stránky zaindexoval do databáze. Po jeho naprogramování bylo potřeba data z backlinků shromážděná botem přeměnit na míru důležitosti pro tu kterou stránku a zde se ke slovu dostává právě PageRank. Algoritmus byl průlomový v tom, že díky nové technologii dovedl analyzovat relevanci backlinků, které propojovaly jednu stránku s další. Spolu s Brinem si zároveň uvědomil, že na jeho základě by bylo možné vyvinout mnohem pokročilejší vyhledávací engine. A tak světlo světa spatřil vyhledávač Google, což je pravopisně nesprávný tvar matematického pojmu Googol (deset sexdeciliard). Oba se v té době nechali slyšet, že Google má za cíl „organizovat informace ve světě a učinit je univerzálně dostupnými a užitečnými“.
Založení Googlu
Poté, co se jim v září roku 1998 podařilo od rodiny, přátel, pedagogů ze Stanfordovy univerzity a investorů sehnat milion dolarů, zakládají v technologickém srdci Kalifornie Silicon Valley společnost Google. V počátcích se zakladatelé věnují hlavně vylepšování svého vyhledávače, který v roce 2000 indexoval již miliardu stránek a už tehdy byl považován za nejsofistikovanější vyhledávací engine. (O osm let později je to již trilion stránek a koncem roku 2016 kolem 130 trilionů. V současnosti Google zpracuje za den odhadem mezi 7–10 mld. vyhledávacích dotazů, což je přes 3 triliony dotazů za rok.)V roce 2004 vstupuje společnost na burzu, kde ji emise 22,5 mil. akcií přinesla 1,9 mld. dolarů a její tržní hodnota je odhadována na 23 mld. dolarů. Od té doby se začíná bouřlivě rozvíjet a stávat se internetovým gigantem. Ve stejném roce Google spouští jednu ze svých páteřních aplikací, e-mailovou aplikaci Gmail. V roce 2005 kupuje za 50 mil. dolarů od Andyho Rubina firmu Android s cílem přivést vyhledávač i na mobilní zařízení a také spouští další základní službu, resp. aplikaci Google Maps. O rok později kupuje za 1,65 mld. dolarů dnes patrně nejpopulárnější streamovací službu YouTube. V roce 2008 přidává do svého portfolia služeb internetový browser Google Chrome, který je v současnosti s přehledem nejrozšířenějším prohlížečem (jeho tržní podíl činil v dubnu letošního roku přes 60 %).
Společnost expanduje i co do počtu zaměstnanců. Zatímco v roce 2006 zaměstnávala přes 10 tisíc lidí, o šest let později to bylo již téměř 54 tisíc a loni kolem 88 tisíc lidí. Strmě rostly také její tržby – zatímco v roce 2002 to bylo pouhých 400 mil. dolarů, jen o dva roky později to bylo již osmkrát tolik a loni činily příjmy téměř 110 mld.
Hardware a technologie především
Společnost ve vytváření nových služeb nepolevuje – v roce 2011 spouští cloudovou platformu Google Cloud a ten samý rok uvádějí Acer se Samsungem na trh laptop Chromebook, který softwarově běží na operačním systému Chrome OS od Googlu a používá jeho prohlížeč Chrome. Uplatňuje se zejména ve vzdělávacím sektoru a dokáže držet krok i s MacBooky od Applu. O rok později Google spouští on-line obchod s aplikacemi pro Android Google Play, jenž vznikl spojením služeb Android Market, Google Music a Google eBookstore.
V následujících letech se společnost zaměřuje především na hardware a technologie – v roce 2013 uvádí do obchodů digitální přehrávač (dongle) Chromecast pro streamování audovizuálního obsahu z internetu a představuje chytré brýle Google Glass, které však u běžných spotřebitelů nevzbudí velký zájem a uplatnění najdou zejména v korporátní sféře. Téměř přesně před čtyřmi lety Google veřejnosti ukázal svůj prototyp autonomního vozidla a zároveň nějakou dobu vyvíjí autonomní technologie např. pro vozy automobilky Toyota (autonomní technologie začal testovat již v roce 2009 a založil za tímto účel samostatnou firmu Waymo). V této souvislosti nedávno oznámil, že koncem roku spustí v Arizoně službu na sdílení samořízených vozů.
V roce 2015 dochází k restrukturalizaci Googlu, výsledkem čehož je vznik konglomerátu Alphabet, který je nyní jeho mateřskou společností. Pod něj spadají i další firmy, jako např. zmíněné Waymo nebo výzkumně-vývojové zařízení X (založené v roce 2010 jako Google X). O rok později se Google pouští na pole smartphonů a vydává telefony Pixel a Pixel XL. Před 7 měsíci uvedl na trh jeho nástupce, modely Pixel 2 a XL (zařízení vyrábí ve spolupráci se společnostmi HTC a LG). Zhruba ve stejnou dobu, co se na trh dostala první generaci jeho smartphonů, uvádí na scénu také VR headset Google Daydream View a chytrý reproduktor Google Home s vlastním chytrým asistentem.
Google zažil velmi podobný vývoj jako další gigant Amazon – obě společnosti začaly jako internetové firmy, postupem času však rozšiřovaly své aktivity i do oblasti hardwaru a technologií. Dnes patří mezi největší a nejvlivnější technologické hráče, které ve světě technologií a hardwaru (včetně oblasti AI) udávají trendy.
Projekt létajícího taxi
Page, který nyní zastává funkci výkonného ředitele Alphabetu (v čele Googlu po restrukturalizaci stanul jeho bývalý produktový manažer Sundar Pichai), se věnuje i soukromým byznysovým iniciativám. Jednou z nich je projekt létajícího taxi firmy Kitty Hawk, do nějž investuje své peníze. V březnu oznámil, že společnost se po sedmiměsíčním testování prototypu dohodla s novozélandskými úřady na zahájení certifikačního procesu plně elektrického, autonomního létajícího taxi. Firma by chtěla zprovoznit komerční službu aerotaxi v roce 2021. Page věří, že projekt by mohl být v oblasti autonomní letecké přepravy průlomový, „v závětří“ však čekají další potenciální průkopníci, jako např. Airbus, Boeing, Uber nebo Volocopter.Pageův plán z mládí „vynalézat a přinášet lidem něco užitečného“ se vyplnil bezezbytku. Tak jako Bill Gates změnil způsob, jakým používáme operační systém, tak šéf Alphabetu změnil způsob, jakým dnes na internetu vyhledáváme informace. Právem se tak řadí mezi největší osobnosti technologického světa moderní doby.
