Michael Dell – talentovaný obchodník, který dal světu jednu z největších počítačových společností

V dnešním díle o nejvýznamnějších osobnostech technologického světa si představíme Michaela Della, zakladatele momentálně třetího největšího výrobce počítačů Dell. Byznys jej zajímal už jako školáka a první peníze si vydělal ve 12 letech provozováním poštovního výměnného obchodu se známkami a baseballovými kartami.

Jaká byla dosavadní kariéra držitele ocenění Podnikatel roku 1989 vyhlašovaného magazínem Inc., autora knihy Direct from Dell: Strategies that Revolutionized an Industry popisující začátky a rozmach společnosti Dell a multimiliardáře, jehož jmění se odhaduje na 28,6 mld. dolarů?

Rozený obchodník s láskou k počítačům

Michael Saul Dell se narodil se v roce 1965 v Houstonu do rodiny židovských imigrantů německého původu. Matka Lorraine Charlotte byla burzovní makléřkou a otec Alexander se živil jako ortodontista. Rodiče malého Michaela směrovali ke studiu medicíny, on však projevoval zájem hlavně o počítače (v patnácti letech si koupil počítač od Applu čistě za účelem jeho rozebrání a zjištění, jak funguje) a ještě více o možnosti byznysu v této oblasti. Velmi slušné peníze mu kromě provozování zmíněného výměnného obchodu přinášel i prodej předplatného deníku Houston Post – z něj měl příjem 18 tisíc dolarů za rok. Ještě jako student střední školy své výdělky investoval do akcií a vzácných kovů.

Zrod společnosti PC’s Limited a úspěch modelu přímého prodeje

Po ukončení střední školy přece jen vyslyšel přání rodičů a v roce 1983 začal na Texaské univerzitě v Austinu studovat medicínu. Láska k počítačům a byznysu však byla silnější, a tak si o několik měsíců později, v lednu následujícího roku, nechal zaregistrovat společnost PC’s Limited. Obchod, do nějž na začátku vložil 1 000 dolarů, řídil z koleje a jeho prvními zákazníky byli lidé, s nimiž se z tohoto prostředí znal. Když přemýšlel o tom, který obchodní model by byl nejlepší, uvědomil si, že žádná společnost ještě nezkusila počítače prodávat zákazníkům přímo, bez jakýchkoli prostředníků. Jeho společnost tento model jako první vyzkoušela a úspěch se dostavil prakticky okamžitě – počítače firmy byly díky tomuto přístupu cenově podstatně dostupnější. Komponenty nakupoval od tehdy již zavedených společností jako IBM a Compaq a do počítačů dodával vlastní prvky, které je odlišovaly od jiných. Kromě toho také věnoval velkou pozornost zákaznické podpoře. Ještě v průběhu druhého semestru prvního ročníku se mu podařilo prodat počítače za zhruba 80 tisíc dolarů a do konce roku jeho společnost vydělala 6 mil. dolarů.

Bouřlivý rozmach Dellu

Skloubit byznys s náročným studiem však nebylo možné a Dell se po ukončení prvního ročníku rozhodl školu opustit, aby se své společnosti mohl věnovat naplno. Začátkem roku 1985 pro ni pracovalo již 30 lidí a v létě téhož roku firma začala vyrábět stroj s názvem Turbo PC, první počítač stavěný „od píky“ (do té doby firma prodávala počítače upravené podle potřeb zákazníka, tedy vlastně modifikované verze počítačů jiných výrobců). O dva roky později Dell název společnosti změnil na Dell Computer Corporation. V té době přišel s originálním nápadem, programem domácího servisu počítačů na zavolání, což tehdy byla velká novinka. Dell se později v jednom rozhovoru svěřil, že tuto službu vymyslel z nutnosti, protože společnost neměla žádné prodejny, do kterých by zákazníci své porouchané počítače mohli nosit.

V roce 1988 vstupuje firma na burzu a její tržby dosahují již 159 mil. dolarů. O čtyři roky později se úspěšný podnikatel stává v 27 letech nejmladším šéfem firmy uvedeným v žebříčku „500 nejlepších společností“ časopisu Fortune. V červenci roku 1996 přichází další důležitý milník – společnost spouští jednu z prvních internetových stránek nabízejících přímý prodej počítačů. Za pouhé 2 měsíce nová služba firmě vynášela průměrně přes 2 mil. dolarů za den a kombinace prodeje po internetu a telefonu vygenerovala do února roku 1997 tržby ve výši 7,7 mld. dolarů. Tehdejší hlavní konkurenti Dellu, giganti Compaq, IBM a Hewlett-Packard, se domnívali, že přímým prodejem firma získá pouze zanedbatelnou část trhu, nicméně poté, co jim Dell tímto kanálem začal „odkusovat“ podstatně větší tržní podíl, přímý prodej začlenili do svých obchodních modelů. Na rozdíl od Dellu však podnikání trojice konkurentů na tomto způsobu prodeje nezáviselo, své počítače i nadále prodávala přes vlastní kamenné obchody. Dell ani dnes vlastní prodejny nemá a kromě přímého prodeje se spoléhá na zastoupení svých produktů v partnerských maloobchodních prodejnách.

I když následující rok rostl počítačový průmysl jen o 5 %, Dell rostl více než 50% tempem a jeho tržby činily přes 12 mld. dolarů. Začátkem roku 1999 již prodával více počítačů než IBM a Hewlett-Packard a přiblížil se Compaqu. V roce 2000 Dell zaměstnával již více než 35 tisíc zaměstnanců a měl kanceláře ve 34 zemích světa. Následujícího roku se společnosti podařilo splnit dlouholetý cíl a stala se největším výrobcem počítačů na světě.

Odchod a návrat

V roce 2004 Dell z čela společnosti odchází, zůstává nicméně předsedou představenstva. Poté např. zasedal v Americké prezidentské radě poradců pro vědu a technologii nebo ve výkonném výboru organizace International Business Council. V roce 2007 se do čela společnosti – nyní s jiným zaměřením a vedoucí kampaň s názvem Dell 2.0 – vrací a má za úkol ji vrátit na samý vrchol, neboť o rok dříve ji z první příčky odsunul Hewlett-Packard. V té době také čelila stížnostem zákazníků na fungování přepracovaného oddělení zákaznických služeb a musela stáhnout z oběhu přes 4 mil. vadných počítačů. Společnost se v nové podobě měla soustředit hlavně na prodej firemního softwaru a služeb a jiných elektronických zařízení než jen počítačů. Nicméně ani Dell nebyl schopen firmu z potíží dostat a po několika letech ji předběhl i čínský gigant Lenovo.

V roce 2013 Dell oznámil plán na vyplacení investorů, protože firmu chtěl jako v začátcích provozovat soukromě. Následovala ostrá bitva o výkupní cenu akcií, kterou Dell svedl především se skupinou akcionářů vedenou Carlem Icahnem. Dell nakonec s pomocí investiční firmy Silver Lake Partners společnost koupil za necelých 25 mld. dolarů. O tři roky později se uskutečnila jedna z největších technologických akvizic historie, když Dellova společnost koupila za 67 mld. dolarů firmu EMC Corporation, zabývající se prodejem datových úložišť, cloud computingem či produktů a služeb v oblasti analýzy nebo ochrany dat. Následně byla vytvořena mateřská společnost Dell Technologies, pod kterou byly firmy EMC Corporation pod novým názvem Dell EMC a Dell začleněny jako dceřiné společnosti. Dell je nyní šéfem jak mateřské korporace, tak společnosti Dell. Konglomerát, do nějž patří také dceřinky SecureWorks, Pivotal Software a VMware, loni zaměstnával 138 tisíc lidí.

Kromě byznysu se Dell angažuje i v nadaci Michael and Susan Dell Foundation, kterou založil v roce 1999. Nadace se zaměřuje na pomoc dětem např. v oblasti vzdělávání nebo zdraví, komunitní činnost nebo zajišťování finanční stability chudých rodin žijících ve městech. Na tyto projekty věnovala od roku 2010 v USA, Indii a Jižní Africe přes 650 mil. dolarů.