Unikátní experiment českých vědců se pokusil zjistit zda adaptivní tempomat zabrání vzniku fantomových kolon

Také se vám někdy stalo, že jste stáli nebo popojížděli v koloně a na jejím konci jste nenašli nic, co by jí způsobilo? Tyto dopravní zácpy mají u expertů na dopravu označení “fantomové” a jsou způsobeny tzv. řetězovou nestabilitou. K té může dojít u automobilů jedoucích v koloně, kdy „první“ náhle zpomalí. Při hustém provozu může tento manévr způsobit zastavení provozu až na několik minut.

Vědci z Katedry řídící techniky, Fakulty elektrotechnické Pražského ČVUT se studiu kolon věnují delší dobu a připravili si unikátní experiment. Ve spolupráci s veřejností vytvořili na letišti v Mnichově Hradišti kolonu dvanácti automobilů vybavených adaptivním tempomatem.

Tento systém je vytvořen tak, aby hlídal ideální vzdálenost mezi automobily a udržoval cestovaní rychlost. Na dvoukilometrové dráze letiště se kolona rozjela rychlostí 60 km/h. První automobil následně zpomalil na 30 km/h a následně se opět rozjel až na rychlost 80km/h. Ostatní automobily v koloně musely na toto chování pochopitelně reagovat.

Očekávalo se, že použití adaptivních tempomatů by mělo efekt řetězové nestability potlačit, avšak náhodný vzorek automobilů z českých silnic ukázal, že tomu tak není. Podle měření vznikl mezi automobily tento problém i při použití automatických technologií.

Vědci upozorňují, že cílem nebylo porovnávat lidského řidiče a adaptivní tempomat, nebo měřit technologie jednotlivých výrobců mezi sebou. Cílem bylo zjistit, jestli použití adaptivních tempomatů může reálně pomoci plynulosti dopravy, což se se ukázalo jako marná naděje.

Podle odborníků by však mohlo pomoci vylepšení technologie. Spekuluje se například o schopnosti reagovat na rozsvícená světla víc automobilů před sebou nebo dokonce bezdrátové komunikaci tempomatů mezi sebou.

Tým docenta Huráka chce data změřená při experimentu využít k vývoji přesnějších modelů popisujících dynamiku vozů vybavených adaptivními tempomaty. Tyto budou publikovány v odborném tisku, nicméně už teď jsou data z experimentů přístupná i veřejnosti na adrese: https://gitlab.fel.cvut.cz/aa4cc/acc/lkmh.

Zdroj: tisková zpráva