První elektrárna s negativními emisemi jde do provozu
Společnosti Climeworks a Reykjavik Energy uvedly do provozu na Islandu první elektrárnu vypouštějící do vzduchu negativní emise. Na rozdíl od nulových emisí tedy elektrárna odstraní více CO2, než sama vyprodukuje.
Islandská geotermální stanice Hellsheidi používá modul společnosti Climeworks a vlastní odpadní teplo k „zachycování“ CO2 přímo ze vzduchu pomocí filtru. Systém jej naváže na vodu a přesune do podzemí, kde do dvou let dojde k jeho krystalizaci. Stejně jako přírodně se tvořící uhličitany, i takto odstraněný CO2 zde může zůstat uložený miliony let, možná miliardy. Vzhledem k tomu, že vrstvy čediče, které CO2 uchovávají, jsou v přírodě poměrně běžné, mohlo by se zdát, že instalovat elektrárny s negativními emisemi v mnoha místech ve světě bude relativně snadné.
Jak to tak bývá, je tu jisté „ale“. Místní geotermální elektrárna je v podstatě svého druhu experimentem a „zachytí“ jen kolem 50 metrických tun (55 tun) CO2 za rok, což podle popularmechanics.com nevykompenzuje množství dekád využívání fosilního paliva. V této souvislosti je na místě také otázka nákladů na odstraňování oxidu uhličitého. Jak web upozorňuje, i kdyby společnost provozující elektrárnu zlepšila efektivitu svého systému, kdy dnes vynakládá 100 dolarů na každou metrickou tunu CO2, kterou odstraní, pořád by se jednalo o stovky miliard dolarů ročně, aby se dosáhlo hmatatelného rozdílu v poměru náklad/výsledek.
Z tohoto důvodu může nějakou dobu trvat, než se ekologicky šetrné systémy jako experimentální elektrárna na severu Evropy začnou prosazovat v širším měřítku. Důležité je nicméně mít na paměti fakt, že ceny za odstranění oxidu uhličitého se momentálně prudce snižují (v roce 2011 se odhadovalo, že náklady na odstranění za metrickou tunu činí několik set dolarů). Časem se tedy zcela jistě dočkáme implementace této nebo podobné technologie v zemích jako Čína, která v současnosti suverénně vede žebříček největších světových emitentů CO2.
Zdroj: popularmechanics.com, endgadget.com
