Foto: M. Weiss / Center for Astrophysics / Harvard & Smithsonian

Astronomové objevili nezvyklý jev – bílého trpaslíka, který pohlcuje blízkou hvězdu

Přestože naše Slunce je jedinou osamocenou hvězdou, zhruba polovina ostatních hvězd v Mléčné dráze je součástí binárních systémů, v nichž kolem sebe obíhají dvě hvězdy. Tyto systémy mohou být zajímavé nejen velmi rychlou oběžnou dobou (vědci například objevily dva bílé trpaslíky, kteří kolem sebe obíhají za neuvěřitelných 5 minut a 21 sekund), ale také tím, že jedna hvězda může „hodovat“ na druhé.

Právě zajímavý příklad posledního jmenovaného jevu objevili vědci ve vzdálenosti asi 3 000 světelných let od Země. Tento binární systém patří do třídy nazývané „kataklyzmatické proměnné“, což jsou systémy tvořené hvězdou podobající se našemu Slunci, která obíhá těšně kolem bílého trpaslíka.

Obě hvězdy v tomto systému starém 8 miliard let kolem sebe obíhají každých 51 minut. To je nejen nejkratší známá oběžná doba kataklyzmatického proměnného systému, ale vědci také zjistili, že vzdálenost mezi hvězdami se během milionů let zmenšila a nyní jsou si blíže než Země Měsíci. Největší zajímavostí je ale skutečnost, že bílý trpaslík odčerpává materiál hvězdě, která se podobá Slunci.

„Jde o starý pár hvězd, kdy jedna z nich zemřela – stala se tedy bílým trpaslíkem –, ale pak tento hvězdný pozůstatek začal požírat svého společníka,“ vysvětlil agentuře Reuters astrofyzik z MIT a hlavní autor studie Kevin Burdge. „Těsně předtím, než druhá hvězda mohla ukončit svůj hvězdný životní cyklus a stát se bílým trpaslíkem způsobem, jakým to hvězdy obvykle dělají, zbytek bílého trpaslíka po první hvězdě přerušil konec životního cyklu svého společníka a začal ho pomalu požírat.“

Větší hvězda má podobnou teplotu jako Slunce, ale zmenšila se na přibližně 10 % průměru našeho Slunce. Nyní je velká asi jako Jupiter. Bílý trpaslík je mnohem menší, neboť má průměr asi 1,5krát větší než Země. Má však husté jádro, jehož hmotnost je asi 56 procent hmotnosti našeho Slunce.

Bílý trpaslík odčerpává vodík z vnějších vrstev větší hvězdy a vlivem svého gravitačního pole hvězdu mění do tvaru slzy. Systém navíc může v důsledku procesu rozpadu vodíku vyzařovat nezvykle jasné světelné záblesky.

Zdroj: engadget.com

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.