Dvě japonská města se předhání v tom, které bude mít na svém území podzemní úložiště vyhořelého jaderného paliva

Ačkoliv je jaderná energetika vůči přírodě a svému okolí nejčistší a nejohleduplnější, má jeden velký problém. Tím problém jej vyhořelé jaderné palivo a jeho skladování. V minulosti se házelo do moře (podle odhadů jej ve světovém oceánu mohlo skončit až 100 000 tun), od toho se ale naštěstí upustilo. Nynější preferovanou cestou na skladování vysoce aktivního jaderného paliva je budování hlubinných úložišť.

Japonsko patří mezi přední producenty energie z jádra a tím pádem také jaderného odpadu. Podle národních údajů země provizorně skladuje 19 000 tun vysoce toxického jaderného odpadu. Ten byl nashromážděn od roku 1966, kdy Japonsko začalo jadernou energii používat.

Problém s uložením odpadu řeší japonské vlády jako aktuální od devadesátých let a ještě intenzivněji se o něm začalo mluvit v roce 2011, kdy zemětřesení a následná vlna tsunami nevratně poškodila atomovou elektrárnu ve Fukušimě, a způsobila tak největší jadernou havárii od dob Černobylu.

Dříve se většina regionů uložení jaderného odpadu na svém území bránila. Situace se ale nyní mění a hned dvě japonská městečka se přihlásila dobrovolně. Důvod je jednoduchý – ekonomika. Obě města v minulosti bohatla na rybolovu, ten však nyní stagnuje a města i jejich obyvatelé chudnou. Průzkum možností a případná samotná výstavba hlubokého úložiště s sebou nesou i nemalé finanční kompenzace od centrální vlády, a ty by mohly rozvoji regionu pomoci.

Některým obyvatelům obou měst a jejich okolí se však situace nelíbí a naráží na možné problémy a zhoršení životního prostředí, jež by mohla situace přinést.

Zdroj: gizmodo.com