Jeff Bezos – nejbohatší člověk planety, který stojí za revolucí v on-line nakupování
Pátek 11. 05. 2018
Redakce
V dnešním díle o největších postavách technologického světa se blíže seznámíme s Jeffem Bezosem, jinak také aktuálně nejbohatším člověkem (jeho jmění se odhaduje na zhruba 133 mld. dolarů). Bezos není nikým jiným než zakladatelem a šéfem Amazonu, jedné z nejvýznamnějších internetových a technologických společností na světě.
Společnost, která vznikla před více než 20 lety jako garážový projekt na on-line prodej knih, se nyní může pochlubit tržní kapitalizací přes 770 mld. dolarů, což z ní činí čtvrtou nejcennější firmu světa. Jaká je „success story“ milovníka knih a astronautiky, který ve škole prohlásil, že budoucnost lidstva není na této planetě, a který kromě Amazonu vlastní významné noviny The Washington Post, vesmírnou společnost Blue Origin, internetovou filmovou databázi IMDB, ale i obří sídlo v Beverly Hills v hodnotě téměř 25 mil. dolarů?
Technický, manažerský a podnikatelský talent s darem řeči
Narodil se jako Jeffrey Khalil Jorgensen v roce 1964 v Albuquerque, největším městě amerického státu Nové Mexiku, 17leté Jacklyn Gise Jorgensenové a Tedu Jorgensenovi. V té době byli jeho rodiče sezdáni ani ne rok a matka se o čtyři roky později vdala znovu. Jejím manželem se stal kubánský imigrant Mike Bezos a synovi změnila jméno. Díky nevlastnímu otci má sestru Christinu a Marka.
Jak to u technologických průkopníků bývá, Bezos již od útlého mládí projevoval zájem o počítače a elektronické kutilství. Garáž rodičů proměnil v laboratoř svého druhu, kde vymýšlel různá „udělátka“, např. elektrický alarm, vznášedlo nebo vařič na sluneční energii. V období jeho puberty se rodina přestěhovala do Miami, kde chodil na střední školu. Zde se jeho vášeň pro počítače ještě prohloubila a získal si zde pověst bystrého a technicky zdatného knihomola s řečnickým nadáním, které využil při rozlučkovém projevu. Na střední škole také začal projevovat svůj podnikatelský talent a přišel s projektem the Dream Institute, letním táborem pro žáky čtvrtých, pátých a šestých tříd. Lásku k technice v něm vzbudil dědeček Lawrence Presto Gise, na jehož ranč v dětství a mládí pravidelně o letních prázdninách jezdíval. Společně opravovali různá zařízení (např. hydrauliku u buldozeru) a dědeček mu pomohl rozvíjet i tu stránku jeho osobnosti, která se mu později bude hodit ve světě byznysu, zejména předvídavost a vynalézavost.
Po dokončení střední školy v roce 1982 je přijat na prestižní Princetonskou univerzitu, kde studuje počítačové vědy. O dva roky později odcestuje v létě do Norska, kde pracuje jako programátor a analytik. Na škole se také stává předsedou studentského spolku Students for the Exploration and Development of Space. Po absolvování školy v roce 1986 a získání titulu počítačového a elektrického inženýra začíná pracovat v různých firmách na Wall Streetu, např. v telekomunikačním startupu Fitel, investiční společnosti D.E. Shaw nebo bance Bankers Trust. V poslední jmenované firmě se stal ve 26 letech nejmladším viceprezidentem a potkal zde i svou ženu Mackenzie, kterou si vzal o tři roky později. Ta se nyní živí psaním knih.
Přestože jeho kariéra ve světě velkých financí byla velmi úspěšná, Bezos se rozhodl pro riskantní krok, podnikání na internetu, které bylo v té době ještě v plenkách. V roce 1994 se mu do ruky dostal článek, v němž se psalo o růstu internetu o 2300 % za jediný rok a úspěšný byznysmen ve financích chtěl tohoto překotného vývoje využít. Věřil, že byznys na internetu skýtá obrovský potenciál, i když v tu dobu ještě nemohl tušit, jakou má pravdu.
Založení Amazonu a revoluce v nakupování on-line
Ještě tentýž rok se tedy vzdal lukrativní a slibně rozjeté kariéry v Mekce financí New Yorku, přestěhoval se do již v té době moderním technologiím zaslíbeném Seattlu a zde v červenci zakládá společnost Amazon.com, která se má zabývat on-line prodejem knih. Původně se firma měla jmenovat cadabra.com (podle zkrácené verze známého magického zaklínadla abracadabra), což však Bezosovi vymluvil jeho právník, protože to znělo podobně jako slovo cadaver (mrtvola). Bezos zvažoval i názvy MakeItSo.com – podle ikonického povelu kapitána Jeana-Luca Picarda ze seriálu Star Trek (v češtině zněl příkaz „proveďte“) – a aard.com, jímž by se firma dostala na přední místa seznamu webů. Nakonec se rozhodl pro Amazon.com podle nejdelší řeky světa Amazonky. Jednak název také začínal na první písmeno abecedy a jednak symbolizoval v přeneseném smyslu dlouhý tok knih, tedy jejich velké množství.
Knihy jako prodejní artikl zvolil Bezos proto, že k nim měl od dětství velmi vřelý vztah, a také z toho důvodu, že knihy jsou odnepaměti díky široké nabídce titulů univerzálním artiklem pro lidi všech věkových kategorií. Věřil tedy, že se budou dobře prodávat i on-line.
Amazon.com byl, jak bylo uvedeno, garážovým projektem v pravém smyslu toho slova, Bezos firmu totiž skutečně založil v garáži svého nového bydliště a vytvořil z ní kancelář. Ta se postupně rozrostla a fungovala v Bezosově domě, kde její základ tvořily tři počítače od společnosti Sun Microsystems. Aby získal jistotu, že zatím ještě nespuštěný web funguje tak, tak má, přizval k testování stránek několik stovek přátel, kteří mu pomohli „vychytat mouchy“. V červenci roku 1995 Bezos web oficiálně spouští a úspěch se i bez jakékoli reklamní kampaně dostavil prakticky okamžitě. Stránka prodávala za pouhý měsíc knihy po celých USA i v 45 zemích světa. Za dva měsíce činily tržby mladé společnosti 20 tisíc dolarů týdně a z garážového projektu se stával čím dál větší fenomén.
V roce 1997 vstupuje Amazon.com na burzu a někteří analytici se začínají ptát, jestli růst firmy bude pokračovat i poté, kdy tradiční prodejci knih začínají objevovat kouzlo on-line prodeje. Jejich obavy byly ale zbytečné, firma nejenže dokáže držet s konkurencí krok, ale o dva roky později se v oblasti e-byznysu stává dokonce lídrem. K tomu pomohlo i to, že rok nato začala kromě knih nabízet díky spolupráci s velkými obchodníky další produkty, např. „cédečka“ nebo videa a o pár let později také oblečení, elektroniku, hardware, hračky apod. Na úspěchu se nemalou měrou podílel i web sám, zejména svou uživatelskou přívětivostí, přehledností, službou 24 hodin denně, možností psát na knihy recenze a v neposlední řadě též slevami, osobními doporučeními nebo funkcí vyhledávání knih, které již nevycházejí.
Přestože mnohé společnosti podnikající v 90. letech na internetu zkrachovaly, Amazon.com se dál úspěšně rozvíjel. V řeči čísel je to ještě patrnější – zatímco v roce 1995 činily roční tržby firmy něco přes půl milionu dolarů, v roce 2011 to bylo již 17 mld. dolarů.
Nové internetové služby a zaměření na hardware
V prvních letech 21. století začíná být Bezosovi jeho on-line obchod malý a chce nabízet nové internetové služby, přičemž intenzivně zkoumá možnosti cloud computingu. V roce 2006 společnost spouští cloudovou službu Amazon Web Services, která se za nějakou dobu stane největší službou tohoto druhu na světě, a ten samý rok přichází s on-demand video službou původně nazvanou Amazon Unbox on TiVo a o dva roky později přejmenovanou na Amazon Video on Demand. Dnes je známa pod názvem Amazon Video. Společnost provozuje také službu Amazon Prime, umožňující v rámci měsíčního předplatného streamovat video a hudbu a přístup do videotéky Amazonu. Služba je dostupná i zde.
V roce 2007 se firma pouští poprvé na pole hardwaru a vydává čtečku elektronických knih Kindle, která umožňovala nakupovat knihy on-line, stahovat si je do zařízení a ukládat do něj vlastní výběr knih. Čtečka měla za cíl změnit způsob, jakým si lidé pořizují knihy, čímž se Amazon vlastně vracel tam, kde firma začínala. Sázka na Kindle Bezosovi vyšla – zařízení, které používalo pro „knižní“ zobrazení textu technologii e-papíru, bylo ve své době bez nadsázky revoluční a umožnilo vznik dnes již etablovaného trhu s elektronickými knihami. Čtečka zajistila Amazonu na trhu na několik let výsadní pozici, přičemž v jednu chvíli činil jeho tržní podíl v USA 95 %. Situace se změnila v roce 2010, kdy Apple představil iPad. Amazon vydal zatím devět generací čteček, poslední zařízení z nejnovější generace s názvem Kindle Oasis (2. generace) vstoupilo do prodeje v říjnu loňského roku.
V roce 2011 představila firma odpověď na iPad, svůj vlastní tablet Kindle Fire. Chlubil se mimo jiné funkcí Whispersync, která umožňovala uživatelům s různými zařízeními označit místo v knize, kde přestali číst, a pokračovat od tohoto místa ve čtení na jiném zařízení. I neměl tak kvalitní displej a tolik funkcí jako iPad 2 a jeho zaměření bylo užší (nabídnout obsah Amazonu jako knihy, filmy, časopisy apod.), díky dostupné ceně, intuitivnímu ovládání a velmi široké nabídce multimediálního obsahu se stal v USA prodejním hitem. Úspěchy čtečky a tabletu potvrdily, že Amazon není jen úspěšnou internetovou společností, ale je s ní do budoucna třeba počítat i v oblasti hardwaru.
Blue Origin, experimentální projekt a noviny
Bezos se stejně jako Elon Musk dlouhodobě zajímal o vesmír a potenciál turistických cest do vesmíru. V roce 2004 (tedy dva roky po založení Muskovy aerokosmické společnosti SpaceX) zakládá firmu Blue Origin s cílem vyvíjet nové technologie, které by umožnily cesty do vesmíru. V roce 2015 rakety společnosti New Shepard úspěšně absolvovala suborbitální let. Podle Bezose existuje jistá šance, že již letos pošle jeho společnost do vesmíru první turisty, a to za „pozemské“ ceny. Stejně jako Musk sází i on na znovupoužité rakety a usiluje o to, aby si lidstvo vytvořilo v kosmu opěrné body pro stálou přítomnost. Úspěšný start a návrat rakety vedl ke kuriózní slovní výměně na Twitteru mezi Bezosem a Muskem o tom, jaký je rozdíl mezi suborbitálním a orbitálním letem (suborbitální let znamená, že raketa nedosáhla oběžné dráhy, ale dostala se na nebo za hranici vesmíru).
Na konci roku 2013 Bezos opět plní stránky novin a internetových médií, když představil plány na experimentální projekt s názvem Amazon Prime Air. Jde o službu, která pro doručování zboží využívá dálkově ovládané drony. Drony měly unést balíky o hmotnosti kolem 2,25 kg a urazit vzdálenost až 16 km od distribučního centra společnosti. Projekt se dodnes nachází v koncepční fázi, nicméně Bezos si od něj stále hodně slibuje, protože v něm vidí budoucnost doručování zboží. Ve stejném roce dělá úkrok od dosavadního podnikání a za 250 mil. dolarů kupuje známý deník The Washington Post.
Rok 2014 pro oblast hardwaru určujícím
Z Amazonu se stala sebevědomá společnost a z jejího pohledu nebylo takřka nic, co by v oblasti internetových služeb či hardwaru nezvládla. Jednou však přece jen narazila – v roce 2014 uvedla na trh smartphone Fire Phone, který disponoval kromě jiného 3D schopnostmi nebo službou X-Ray, pomocí níž bylo možné identifikovat a hledat informace o médiu. Ani to, ani propojení s internetovými službami Amazonu ale nestačilo a z telefonu se stal prodejní propadák. Přispěl k tomu i jeho nedokonalé zpracování a design, horší výkon, těžkopádná navigace v systému Fire OS, založeném na Androidu, i to, že Fire Phone byl exkluzivitou mobilního operátora AT&T. Smartphone Amazonu rychle generovat ztrátu, a tak se vedení po roce rozhodlo, že jeho produkci a následně prodej ukončí. Celková ztráta dosáhla 170 mil. dolarů.
Amazon se však prvním neúspěchem nenechal a své hardwarové divizi Lab126 věřil dál. Zaměřil se ovšem na jiný segment než smartphony. Na jaře téhož roku vydal multimediální přehrávač Amazon Fire TV, který z domácí internetové sítě streamoval digitální multimediální obsah do televize s vysokým rozlišením. Zařízení mělo být konkurenci digitálnímu přehrávači Apple TV, Roku a jiným a nevedlo si vůbec špatně. Koncem roku společnost uvádí na scénu zmenšenou verzi přehrávače s názvem Amazon Fire TV Stick (jde vlastně o USB disk). Obě zařízení se dočkala 2. generace a díky nim se Amazon etabloval na trhu streamovaného multimediálního obsahu.
Ještě větší úspěch se dostavil po listopadovém představení chytrého reproduktoru Echo s digitální asistentkou Alexou, postavenou na cloudových službách společnosti. Díky němu a dalšímu chytrého reproduktoru Echo Dot (jeho zmenšené verzi) se stal Amazon lídrem nově se utvářejícího trhu a dodnes na něm dominuje (loni činil jeho tržní podíl zhruba 72 %, přičemž hlavní konkurent Googlu se musel spokojit s 18,4 procenty).
Smršť nových HW produktů, televizně-filmové ambice i „zdravotní“ iniciativa
Za poslední rok se s hardwarovými produkty Amazonu doslova „roztrhl pytel“. Do obchodů tak uvádí bezpečnostní kameru s podporou Alexy Amazon Cloud Cam, chytrý reproduktor s displejem Amazon Echo Show, chytrý reproduktor s dotykovou obrazovkou Amazon Echo Spot a Amazon Tap, menší přenosnou verzi reproduktoru Echo. Nejnovějším hardwarovým „kusem“ je (pokud nepočítáme druhou generaci reproduktoru Echo) zařízení Echo Plus ze září loňského roku 2017. Je to chytrý reproduktor a zároveň centrum pro chytrou domácnost, který podporuje většinu běžných bezdrátových protokolů, takže je s ním možné ovládat internetem propojená chytrá zařízení.
Na tomto místě bychom mohli shrnout, že v posledních několika let se Amazon více soustředí na hardwarovou oblast a o něco méně na internetové služby, a již nějakou dobu jej můžeme označovat za hardwarového giganta. Amazon není ostatně jedinou společností, která začínala na internetu a své aktivity postupně rozšířila i na toto pole. Připomeňme např. Facebook a jeho počiny v oblasti VR platforem (viz nový headset Oculus Go), přičemž údajně chystá i vlastní chytrý reproduktor, nebo Microsoft (brýle pro rozšířenou a virtuální realitu HoloLens nebo platforma pro smíšenou realitu Windows Mixed Reality).
Amazon se zároveň angažuje ve světě filmu a televizních seriálů a již v roce 2010 zakládá Amazon Studios. O čtyři roky později zaznamenávají značný ohlas seriály Transparent a Mozart in Jungle. V roce 2015 studio produkovalo a uvedlo do kin svůj první celovečerní film, kriminální drama Chi-Raq režiséra Spikea Leea.
Nejnovějším Bezosovým počinem je společná iniciativa Amazonu a firem Berkshire Hathaway a JPMorgan Chase, kterou oznámili v lednu letošního roku. Dohromady chtějí vytvořit společný podnik zaměřený na poskytování zdravotní péče svým zaměstnancům. Podle Bezose budou partneři v systému poskytování zdravotní péče usilovat o snížení nákladů a využívat moderní technologie.
Jeff Bezos je dnes bezesporu jednou z nevlivnějších osobností na poli internetu i technologií a hardwaru. Přispěl velkým dílem k tomu, že lidé dnes berou nakupování on-line za samozřejmost. Dokázal, že budoucnost nakupování leží skutečně v kyberprostoru, a podařilo se mu Amazon proměnit na kolos, pro nějž nic není nemožné. Nyní má před sebou další velký cíl – dokázat, že budoucnost lidstva je ve vesmíru.
