Dětská stolice obsahuje až desetkrát více mikroplastů než stolice dospělých, zjistili vědci

Se zajímavými a znepokojivými výsledky přišla nová studie, která se zabývala množstvím mikroplastů v lidských exkrementech. Výsledky jsou přitom neuvěřitelné – průměrná koncentrace jednoho z nejrozšířenějších typů mikroplastu v dětské stolici přesahoval průměrnou koncentraci ve stolici dospělých desetkrát. Jde o plast, který se nazývá PET (tedy polyethylentereftalát) a který je hojně používán v lahvích a polyesterových textiliích, jež patří mezi běžnou výbavu řady miminek.

Z výsledků studie tedy vyplývá, že děti jsou pravděpodobně vystaveny podstatně vyššímu množství mikroplastů než dospělí. A není divu – kojenci a malé děti obecně vše ochutnávají, strkají kousky látek i hračky do úst, a mohou tak velmi snadno pozřít drobná vlákna nebo kousky plastu. K tomu můžeme také připočíst plastové misky a lžičky na jídlo, nádoby na pití a kojenecké láhve, z nichž se také mohou uvolňovat kousky PET.

Pokud je navíc v těchto nádobách míchána například horká voda s umělou výživou, může to podpořit další uvolňování plastů. Batolata se také většinu svého času pohybují v přímém kontaktu s podlahou, mohou tak mnohem snáze vdechnout mikrovlákna z polyesterových koberců apod.

To jsou nesporná fakta. Každopádně vědce daleko více zajímá, jak nakonec mikroplasty působí na lidský organismus. Výzkumů o tom, jak mikroplasty na lidské zdraví působí, ale není mnoho. Nicméně nejnovější studie o množství mikroplastů v dětských exkrementech (jež byla zveřejněna v časopise Environmental Science & Technology Letters), některé vědce znepokojuje.

Novorozenci a nejmenší děti jsou totiž nejzranitelnější skupinou. A ačkoli si vědci dříve mysleli, že to, co dítě pozře (a nemělo by) jednoduše zase vyjde ven, ukazuje se, že to není pravda. Výzkum publikovaný v roce 2019 totiž naznačuje, že velmi malé kousky plastů mohou projít buněčnými membránami a proniknout do tělesného oběhového systému. V takovém případě by mikroplasty pochopitelně mohly způsobit problémy. Existují například důkazy o tom, že mikroplasty v krevním oběhu by mohly vést k zánětům a odumírání buněk. Chemické látky obsažené v plastech mohou také negativně ovlivňovat hormonální systém, a jsou tedy často spojovány s nepříznivými účinky na metabolismus, reprodukční systém a neurologické zdraví.

Toto téma by si proto rozhodně zasloužilo více pozornosti. Vědci sami přiznávají, že je potřeba provést ještě řadu dalších studií.

Zdroj: theverge.com