NATO bude považovat kybernetický útok na jednoho člena za útok na všechny a bude podle toho jednat

Generální tajemní NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že všech 29 členských států Severoatlantické aliance (včetně ČR) bude odpovídajícím způsobem reagovat na závažný kybernetický útok, namířený proti kterémukoliv nich. Tento postoj de facto srovnává na stejnou úroveň strategii v případě vojenské a kybernetické agrese.

Své vyjádření poskytl Stoltenberg časopisu Prospect Magazine v rámci rozsáhlejšího rozhovoru. Na kybernetická nebezpečí se dle něj vztahuje závazek kolektivní obrany, známý též jako článek 5 zakládací smlouvy NATO. Tento článek nebyl aktivován od teroristických útoků, jež proběhly 11. září 2001 v USA.

Jako příklad velkého kybernetického incidentu uvedl Stoltenberg útok Wannacry, který proběhl v roce 2017 a ochromil řadu úřadů a institucí po celém světě. V té době nebyl článek 5 aktivován, což by se ale mohlo do budoucna změnit.

Postoj Jense Stoltenberga ukazuje, že kybernetické útoky vnímá NATO jako hrozbu srovnatelnou s vojenskou agresí. Problém by však mohl nastat ve stylu obrany. Jak se v minulosti ukázalo, za velkými počítačovými útoky může stát relativně malá skupina lidí, kterou je těžké vypátrat. Může být také těžké dokázat přímé zapojení nebo podporu některého ze států.

Asi nejzásadnější otázkou potom zůstává, jaká je hranice „Velkého kybernetického útoku“, který by reakci NATO mohl vyvolat. Dalším tématem k diskuzi je, jak by měla vypadat reakce na takový incident. Mělo by se jednat o vojenskou intervenci nebo by se reakce odehrála pouze v kyberprostoru.

Výrok Jense Stoltenberga je v rámci současné situaci kdy se stává kyberprostor čím dál častěji dějištěm útoků pochopitelný. Přináší však více otázek než odpovědí.

Zdroj: bbc.com