Foto: se svolením Telescope Array Collaboration

Teleskopy v Utahu zachytily velmi silné kosmické záření, jeho zdroj je velkou záhadou

Vědci z uskupení Telescope Array Collaboration ve své studii publikované v časopise Science oznámili detekci ultra vysokoenergetického kosmického záření (zkráceně UHECR), které vykazuje energetickou hladinu přibližně 244 exa-elektronvoltů, tedy zhruba 40 joulů. Toto měření, provedené soustavou povrchových detektorů v Utahu, představuje jednu z nejvyšších energetických úrovní, které kdy byly u kosmického záření pozorovány. Pro představu, tato naměřená energie je podle vědců přibližně milionkrát vyšší, než jakou dokáží vyprodukovat nejvýkonnější urychlovače částic vyrobené lidmi.

Projekt Telescope Array je společným dílem univerzit a institucí ze Spojených států, Japonska, Koreje, Ruska a Belgie a jeho cílem je identifikovat právě toto extrémně silné kosmické záření. Nutno přitom říci, že planeta Země je kosmickým zářením nepřetržitě bombardována. Toto záření pochází jak z místních zdrojů, tak tak ze vzdálených mimogalaktických oblastí.

Soustava teleskopů Telescope Array v Utahu detekuje extrémně vzácné vysokoenergetické kosmické záření pomocí sítě 507 detekčních stanic rozmístěných na ploše 700 čtverečních kilometrů. Tyto stanice zachycují sekundární částice, které vznikají při dopadu kosmického záření na atmosféru a vytvářejí rozsáhlé vzdušné spršky (EAS). Systém zahrnuje plastové scintilátory, které se rozzáří, když jimi projdou nabité částice, a fluorescenční detektory pro měření energie EAS. Data ze stanic, analyzovaná pomocí GPS a simulací, pomáhají určit energii, hmotnost a směr příletu kosmického záření.

Právě detekované kosmické záření UHECR je ale nesmírně vzácné a předpokládá se, že pochází z nejenergetičtějších procesů ve vesmíru, jako jsou černé díry a gama záblesky. Jde proto o velkou astronomickou událost.

Zdroj tohoto extragalaktického kosmického záření, detekovaného 27. května 2021, zůstává záhadou, protože směr, odkud přišlo, se neshoduje s žádným známým astronomickým objektem. Dráha příletu kosmického paprsku, který se nachází v blízkosti disku Mléčné dráhy, naznačuje, že pravděpodobně došlo pouze k malým odchylkám při průletu magnetickými poli, což znamená, že kosmický paprsek pravděpodobně cestoval téměř přímo z místa, odkud pochází.

Přitom směr jeho zdroje nekoreluje s žádnou známou galaxií nebo astronomickým objektem, který je obvykle spojován s UHECR. Místo toho se zdá, že pochází z prázdné oblasti ve vesmíru s velmi malým počtem galaxií, z nichž bylo popsáno jen velmi málo, přičemž žádná z nich podle vědců není schopna produkovat tak silné kosmické záření, což znamená, že by mohlo pocházet z dosud neobjeveného astronomického objektu poblíž okraje naší galaxie. Případně by tato anomálie mohla odhalit mezery v našem současném chápání fyziky.

Zdroj: gizmodo.com