Umělou inteligenci lze velmi efektivně využít při mapování ledovců
Jednou z hlavních výhod některých modelů umělé inteligence je, že mohou výrazně urychlit náročné úkoly. Výzkumníci z University of Leeds představili neuronovou síť, která podle nich dokáže zmapovat obrys velkého ledovce za pouhých 0,01 sekundy. Vědci dokáží zjistit polohu velkých ledovců ručně. Není však možné tímto způsobem sledovat změny plochy a tloušťky ledovců, nebo například to, kolik vody uvolňují do moří.
„Obří ledovce jsou důležitou součástí antarktického prostředí,“ řekla Anne Braakmann-Folgmannová, hlavní autorka článku. „Ovlivňují fyziku oceánů, chemii, biologii a samozřejmě i námořní provoz. Proto je velmi důležité lokalizovat ledovce a sledovat jejich rozsah, abychom mohli vyčíslit, kolik tající vody uvolňují do oceánu.“
Doposud se ruční mapování ukázalo být přesnější než automatizované přístupy, nicméně bylo časově i pracovně náročné. Výzkumníci vycvičili algoritmus nazvaný U-net na základě snímků pořízených družicemi ESA Copernicus Sentinel-1 pro monitorování Země. Algoritmus byl testován na sedmi ledovcích. Nejmenší z nich měl rozlohu zhruba jako Bern ve Švýcarsku a největší měl přibližně stejnou rozlohu jako Hongkong.
Nový model údajně překonává předchozí pokusy o automatizaci s 99procentní přesností. Stávající metody měly navíc například také problém s rozlišením ledových hor od mořského ledu a dalších prvků. Nezanedbatelnou výhodou neuronové sítě je i to, že při mapování ledovců je 10 000krát rychlejší než člověk.
Zdroj: engadget.com
