Vzestupy a pády bitcoinu, 1. část
Nejrozšířenější digitální měna současnosti bitcoin si tento rok prošla bouřlivým vývojem a podle některých pozorovatelů nabrala podobu neřízené střely, kterou je nutné co nejdříve přibrzdit. Během několika málo let se každopádně nejen z bitcoinu, ale i dalších kyberměn stal virtuální fenomén s reálnými dopady, kterého si všímají státy a snaží se jej nějakým způsobem regulovat, případně zvažují, jak se k digitálním měnám vlastně postavit. Kde se bitcoin vzal, na jakých principech funguje, jakými zásadními událostmi si v historii prošel a jakou má budoucnost? Na část těchto otázek se bude snažit odpovědět 1. díl článku, který se zabývá vzestupy a pády tohoto moderního (nejen) internetového fenoménu.
Jak bitcoin vznikl a jak funguje
Historie bitcoinu se datuje do roku 2008, kdy byla zaregistrována doména bitcoin.org. V říjnu téhož roku vydává skupina lidí či osoba s pseudonymem Satoshi Nakamoto odbornou stať s názvem Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System. Bitcoin tedy vznikl původně jako akademický projekt, který měl zkoumat možnosti alternativního digitálního platebního systému. Ve svém pojednání Nakamoto popisuje metody používání P2P sítí tak, že by se jejich prostřednictvím vytvořil „systém elektronických transakcí bez spoléhání se na správu peněz fondy“. A právě v předchozí větě najdeme principy, na nichž bitcoin stojí – vyznačuje se totiž anonymitou, decentralizací a nezávislostí na jednotlivcích, skupinách jednotlivců či vládách, díky čemuž měnu nikdo nemůže ovlivňovat, ani ji padělat či zabavovat účty s ní. Softwarový základ pro vznik bitcoinu poskytly koncepty Bit gold a B-money, dnes se využívá oficiální softwarový klient a několik alternativ, přičemž vývoj mají na starosti skupiny dobrovolníků.
Vzhledem k povaze bitcoinu není možné, aby peněžní toky ovládala jakákoli soukromá nebo veřejná entita (včetně centrální banky), což jej mimo jiné činí imunním vůči inflaci. Na rozdíl od běžného platidla je celkové množství bitcoinů známo dopředu a jejich uvádění do oběhu definuje zdrojový kód sítě. Možná to někoho překvapí, ale za pouhých 8 let existence dosáhl bitcoin tržní kapitalizace zhruba 19 mld. dolarů, přičemž množství bitcoinů dnes činí asi 21 mil. K vytěžení celé měny má dojít v roce 2140.
Bitcoin je postaven na technologii blockchain, která propojuje velký počet decentralizovaných uzlů P2P sítě (vlastně uživatelů) a k záznamu všech provedených transakcí se používá sdílená účetní kniha. Díky této technologii je možné uchovávat stále přibývající počet záznamů. Transakce v podobě dat vkládají do databáze uživatelé, těžaři měny k tomu vytvářejí pomocí speciálního softwaru a hardwaru bloky (odtud název). Transakce tedy závisí na existenci bloku, který ji potvrzuje a zavádí do systému, a veškeré informace o transakci – včetně částky nebo digitálního podpisu – se ukládají právě do účetní knihy.
Bitcoin je možné jednoduše popsat jako spojení měny, technologie a softwaru na bázi open source, přičemž jednou z jeho největších výhod je směnitelnost se světovými měnami. Dalším stěžejním rysem je otevřený kód, na který se může každý zájemce bez omezení podívat. Bitcoin od samého počátku vykazoval potenciál stát se skutečně nezávislou alternativní měnou a bylo třeba vytvořit platformu, která zastřeší její fungování. V roce 2012 je tak založena organizace Bitcoin Foundation, která spravuje infrastrukturu bitcoinu, zajišťuje pořádání konferencí a sleduje potenciální bezpečnostní hrozby, měnu jako takovou však nereguluje.
Bitcoin jako specifická měna „neměna“
Hodnota bitcoinu se odvíjí od poptávky a nabídky a vzhledem k tomu, že není krytá zlatem ani jinou komoditou, je hodnota nemalou měrou ovlivňována důvěrou uživatelů v budoucnost a životaschopnost měny. Typická je pro bitcoin vysoká volatilita kurzu, přičemž jeho hodnota během několika let nebývale stoupla. Pro srovnání: zatímco v roce 2009 byla cena jedné bitcoinové mince nulová, protože ještě neprobíhaly žádné oficiální transakce, o rok později (kdy proběhla první oficiální transakce) to bylo od 0,01–0,08 dolarů a začátkem roku 2011 dosáhla měna parity s dolarem, měla tedy hodnotu 1 dolaru. Před zhruba dvěma týdny se jedna mince prodávala za necelých 19 tisíc dolarů a začátkem tohoto týdne hodnota klesla na 14 tisíc dolarů.
Právě kolísavost ceny bitcoinu je podle kritiků jeho velkou slabinou, která zamlžuje skutečnou hodnotu měny. Podle analytika Jamese Faucettea z investiční a finanční společnosti Morgan Stanley je dokonce skutečná hodnota bitcoinu nula. Svůj názor opírá o argument, že bitcoin není ve skutečnosti plnohodnotným platidlem, protože jej zatím přijímá jen zlomek on-line obchodů a žádný kamenný, navíc kvůli nezávislosti a decentralizaci se na ni nevztahuje úroková sazba jako na tradiční měny. Výkonný ředitel banky JPMorgan Chase Jamie Dimon v září loňského roku na konto bitcoinu prohlásil, že je to podvod, který brzy praskne, a že se hodí pouze do prostředí drogových překupníků, vrahů a do zemí typu Severní Koreje (O bitcoin se země shodou okolností v současnosti intenzivněji zajímá a údajně jej pomocí kyberútoků krade od svého jižního souseda a měnu zkouší i sama těžit.).
Dimon svými výroky podle všeho narážel na to, že bitcoin se stal populárním oběživem v prostředí Darknetu. Drogy v něm, zejména na tržištích jako Hedvábná stezka, bylo možné skutečně za digitální platidlo koupit. Bitcoiny přijímalo i další velké tržiště Darknetu AlphaBay a zákazníci se za ně nejen zde mohli snadno dostat ke zbraním, střelivu, číslům kreditních karet nebo hackovacím nástrojům. Hedvábná stezka byla úřady zavřena před třemi lety a Alphabay (ještě s Hansou) v červenci minulého roku, kdy si na ně „vyšlápla“ FBI s Europolem. Na stránkách nechvalně proslulého tržiště Alphabay byly zabaveny bitcoiny v hodnotě přes 33,5 mld. dolarů.
Pravdou je, že v podsvětí Darknetu se kyberměny těší vzhledem ke své povaze značné popularitě, nicméně stěží lze prohlásit, že bitcoin a jiné kyberměny jsou primárně zločineckými platidly. Jako zločinecký nevznikl ostatně ani Darknet, který s bitcoinem sdílí určitý protestní étos proti současnému globálnímu establishmentu a akcentuje svobodu či anonymní bezpečný digitální prostor bez regulací.
I v případě bitcoinu existují dvě strany mince a decentralizace a anonymita s sebou skutečně nese riziko kyberzločinu. Podle kyberbezpečnostní společnosti Malwarebytes navíc platí, že čím vyšší je cena bitcoinu, tím více přibývá hackerských útoků. O tom, že digitální měny hackery přitahují jako magnet, svědčí kromě jiného kyberútok na Bithumb, jednu z největších jihokorejských bitcoinových burz, z níž hackeři letos v létě ukradli vedle uživatelských údajů 31 800 klientů v přepočtu desítky milionů korun. V té době se bitcoin prodával za necelých 2 900 dolarů.
Hlavní problém bitcoinu však není v tom, že je populární u lidí překračující zákon, ostatně i standardní měny lze zneužít ke zločinu. Jak kromě Faucettea zdůrazňují někteří další odborníci, např. ředitel britského finančního orgánu Financial Conduct Authority Andrew Bailey, problém tkví právě v oné „neplnohodnotnosti“ bitcoinu. Podle jeho názoru je spíše než měnou zbožím, které nepředstavuje žádná hmotná aktiva a jehož hodnota je značně nestálá. Zároveň varoval, že lidem, kteří si bitcoin kupují, hrozí ztráta všech peněz, protože jeho bublinu nelze nafukovat donekonečna. Bitcoin prý nelze ani regulovat, protože to vlastně není měna a nemá skutečnou inherentní hodnotu.
Hodnotu digitálních měn ovlivňuje více faktorů
I když se kurz digitálních měn, tedy i bitcoinu, řídí hlavně nabídkou a poptávkou, existují určité faktory, které mají na jejich cenu nezanedbatelný vliv. Za prvé je to postoj vlády ke kyberměnám. Přestože je fungování digitálních měn nezávislé na vládách či finančních institucích, státní zásahy typu zákaz kyberměn (viz zákaz obchodování s kryptoměnami v Číně z loňského září, načež bitcoin oslabil v Evropě o téměř 6,5 %) či zpřísnění pravidel pro obchodování s nimi na burzách mohou mít na jejich hodnotu citelný dopad.
Za druhé to jsou zprávy v médiích. Např. zpráva, že Satoshi Nakamoto je ve skutečnosti australský počítačový expert Craig Steven Wright, způsobila na čas nárůst jeho ceny. Nutno zde podotknout, že tomuto tvrzení většina komunity kolem bitcoinu nevěří. Na hodnotě digitálních měn se podílí i faktor konkurence. Konkurující si kyberměny mohou způsobit změny v nabídce a poptávce, čímž dynamicky ovlivňují kurz. Velmi významným faktorem je již zmíněná důvěra uživatelů v budoucnost bitcoinu a potažmo kyberplatidel i důvěra v to, že vláda a finanční instituce státu budou na poli alternativních měn hrát pozitivní roli.
Do ceny bitcoinu v neposlední řadě promlouvá zmíněná technologie blockchain, resp. velikost bloku, na níž každá transakce spočívá. Velikost bloku totiž není „nafukovací“, jak by si mohl někdo myslet, a ne každá transakce se do něj vejde. K transakcím, které se do určitého bloku již nevejdou, se tedy zavedla možnost připojit transakční poplatky. Těžař bude díky tomu vědět, že pro tuto transakci má vytvořit nový blok, přičemž transakční poplatek mu slouží jako odměna. I tento zdánlivě nepodstatný technický faktor se do hodnoty bitcoinu promítá, i když ne v takové míře jako ostatní.
O rozdělení bitcoinu na dvě měny, o tom, jakými výkyvy si v minulém roce prošel, nebo jak těžaři kyberměn loni ovlivnili situaci s grafickými kartami na trhu, se brzy dozvíte v druhé, závěrečné části článku.
