Linus Torvalds – ten, který dal světu Linux
V dnešním díle o největších osobnostech technologického světa si představíme finsko-amerického softwarového inženýra Linuse Torvaldse, který se nejvíce proslavil vyvinutím operačního systému Linux, který našel kvůli své spolehlivosti a efektivitě práce oblibu nejen u vývojářů. Abychom byli úplně přesní, vyvinul jádro, které se stalo základem linuxových operačních systémů a také pozdějších OS jako Android nebo Chrome OS.
Jaký je životopis člena Internetové síně slávy, jehož příspěvek k vytvoření linuxového jádra podle vlastních slov spočíval pouze ve spojení zdrojových kódů, jež byly napsány již předtím, a který je držitelem prestižního finského ocenění Millennium Technology Prize a 35 patentů?
Introvert se zájmem o matematiku a programování
Narodil se v roce 1969 v hlavním městě Finska Helsinky do rodiny švédsky mluvících Finů. Matka Anna a otec Nils byli radikálními členy finské komunistické strany na Helsinské univerzitě a po studiích se oba živili jako novináři. Žurnalisty byli také Linusův dědeček Ole Torvalds, který byl vedle toho známým finsko-švédským básníkem. Rodiče jej pojmenovali po americkém držiteli Nobelovy ceny za chemii Linusi Paulingovi. V dětství byl Linus introvertní, nejraději si četl a ve škole a vynikal zejména v matematice. Jako chlapce jej velmi ovlivnil druhý dědeček, statistik Leo Törnqvist, který měl doma počítač Commodore VIC-20. Na něm se Linus od svých 11 let učil programovat, nejprve v BASICu a poté v Assembleru. O několik let později si z úspor pořídil počítač Sinclair QL, na němž naprogramoval např. textový editor, ovladač disketové mechaniky i několik her, z nichž nejznámější byl klon Pac-Mana s názvem Cool Man.
Zrod Linuxu
V roce 1988 začíná studovat na Helsinské univerzitě obor počítačové programování. O rok později byl nucen studia na 11 měsíců přerušit a absolvovat povinnou vojenskou službu, v rámci níž dosáhl hodnosti podporučíka. V roce 1990 se na školu vrátil a o něco později si koupil své první PC. Hardware (procesor 386 na 33 MHz se 4 MB RAM) mu sice vyhovoval, nebyl ale spokojen s operačním systémem. Tehdy rozšířený MS-DOS mu připadal příliš těžkopádný a mnohem více se mu zamlouval UNIX, který používaly počítače jeho univerzity. Po marné snaze sehnat na nový počítač verzi UNIXu, která by stála méně než 5 tisíc dolarů jej napadlo, že by na PC mohl vytvořit vlastní systém na způsob UNIXu. Již po několika měsících usilovné práce a dobrovolné izolace od světa vyvinul v roce 1991 hrubou verzi (0.01) linuxového softwaru, jehož zdrojový kód posléze vypustil na internet, aby tak na jeho existenci upozornil další PC uživatele. Torvalds systém od samého začátku koncipoval jako otevřený, takže si jej mohl každý modifikovat podle libosti. Díky tomu jej mohl postupně vylepšovat a v roce 1994 oficiálně vydat verzi linuxového jádra 1.0. Studium si kvůli práci notně prodloužil a absolvoval až v roce 1996. Jeho diplomová práce měla název Linux: A Portable Operating System.
Síla Linuxu tkví v aktivní komunitě
Přestože Linux od uživatelů vyžadoval určitý technický „skill“ a nebyl tak intuitivní, získal si zejména v druhé polovině 90. let nezanedbatelnou popularitu a jako alternativu k OS Windows jej začali prosazovat giganti jako Netscape Communications, Oracle nebo Intel. Jak bylo řečeno, k jeho popularitě přispěla efektivnost jeho chodu, ve srovnání s tehdejšími „Windowsy“ mnohem lepší stabilita a samozřejmě také otevřenost systému. Mohly tak vznikat i různé jazykové verze, což přispělo k rozšíření systému i v zemích jako Čína. Od vydání první verze linuxového jádra na jeho základě vzniklo mnoho dalších verzí, resp. distribucí, které jsou mnohdy specificky zaměřené. Takové specializované distribuce se dnes podle odhadů počítají minimálně ve stovkách. Na jeho bázi vznikají i univerzálnější operační systémy, z nichž nejznámější je patrně Debian nebo Ubuntu. Mnoho distribucí je dnes také placených, viz populární distribuce openSUSE, jež je zaměřená na firemní sféru. Přestože se dnes podíl operačních systémů založených na Linuxu pohybuje kolem pouhých 2 % a je tak ze tří nejpoužívanějších OS na posledním místě (podíl systému Mac OS je kolem 9 % a Windows přibližně 88 %), nelze tvrdit, že ve srovnání s nimi prohrává.
Má na trhu své specifické místo a jeho síla spočívá především ve velmi aktivní komunitě, která čítá tisíce vývojářů z celého světa a která se snaží distribuce pravidelně aktualizovat. Jistou nevýhodou Linuxu je to, že v mnoha případech na nich neběží hry určené pro systémy Windows nebo Mac OS. I když se situace postupně zlepšuje a je možné si na něm zahrát i špičkové hry jako Civilization 6, XCOM 2, Hitman nebo Pillars of Eternity II: Deadfire, zatím nelze tvrdit, že to je i herní operační systém.
Hlavní propagátor Linuxu
Torvalds se tři roky po vydání první verze linuxového jádra přestěhoval do Kalifornie, kde získal místo u společnosti Transmeta, zabývající se výrobou mikroprocesorů. V roce 2003 firmu opouští a začíná pracovat jako projektový koordinátor pod hlavičkou konsorcia Open Source Development Labs, na jehož vytvoření se podíleli giganti jako Siemens, IBM nebo Intel, a jeho pracovní náplní je propagovat vývoj Linuxu. O čtyři roky později se konsorcium sloučilo se skupinou Free Standards Group, výsledkem čehož byl vznik nového konsorcia Linux Foundation. Jeho cílem je podporovat a propagovat rozvoj Linuxu a v neposlední řadě chránit jeho ochrannou známku.
Torvalds v konsorciu Linux Foundation působí dodnes a Linux i vývoj otevřeného softwaru stále zapáleně propaguje na různých konferencích a dalších akcích. Věří, že „jeho“ systém bude desktopu jednou dominovat.
Před pár lety si jako nadšený potápěč našel čas a s programátorem a rovněž zaníceným potápěčem Dirkem Hohndelem vytvořil program Subsurface, který slouží k zaznamenávání a plánování ponorů potápěčů. Program je samozřejmě stejně jako Linux otevřený.
