Vědci místo robotických rukou použili živé organismy

Lidská ruka je zázrak evolučního vývoje – skládá se z 27 kostí a stejného počtu hlavních kloubů, díky čemuž nabízí neuvěřitelnou variabilitu pohybu. Nezanedbatelná je i vysoká citlivost rukou. Pro výzkumníky jde ale o noční můru, protože sestavení robotické ruky se kvůli dokonalosti přirozené lidské ruky stává téměř nemožným. Proto jeden z týmů snažících se o vytvoření robotické ruky upustil od lidské předlohy a začal využívat končetiny svinek.

V minulém roce vědci k rozpohybování stroje použili vysušené a znovu nafouknuté mrtvolky tarantulí. Dokázali tak, že lze využít přirozené mechanismy, které živí pavouci běžně používají k pohybu (konkrétně tlak tělní tekutiny). Problematická se ale tehdy ukázala odolnost mrtvých pavoučích těl.

Tímto výzkumem se inspiroval také nový přístup navržený doktorkou Josephine Galipon a jejím týmem na japonské univerzitě Tohoku. Ten se ale spoléhá na brouky, kteří jsou stále naživu. Pravděpodobně jde o vůbec první příklad využití celých živých organismů jako hybné součásti robotické paže. Tým využil jak odchycené svinky, tak chroustnatky (malé mořské měkkýše), kteří dočasně posloužili jako hybná součást robotických rukou.

Vědci nejprve vytiskli 3D tiskárnou malé postroje, které byly připevněny na konec manipulačního ramene robota, a do kterých uchytili zvířata, před něž umístili chomáče bavlny a ve vodě ponořený korek. Svinky si s bavlnou pohrávaly asi dvě minuty, než ztratily zájem, zatímco chroustnatky na korek reagovali velmi intenzivně a nakonec od něj museli být aktivně odděleny. Přesto skutečnost, že se chroustnatky vůbec zachytily, byla pro vědce úspěchem vzhledem k existujícím potížím s použitím přísavek a podobných mechanických metod pod vodou. Nicméně vědecký tým připustil, že je teprve na úplném začátku a bude zapotřebí ještě velmi mnoho práce, než budou tyto rané koncepty vůbec potenciálně upraveny do podoby funkčních a účinných robotických systémů.

Zdroj: engadget.com