Foto: Unsplash

Vědcům se podařilo vyvinout bakterie, které velmi účinně bojují proti rakovině u myší

Vědcům ze Stanfordovy univerzity se podařilo učinit velmi nadějný objev, který by v budoucnu mohl vést k novým způsobům léčby rakoviny. Výzkumníci provedli testy, při nichž změnili genomy kožních mikrobů a bakterií tak, aby bojovaly proti rakovině. Tyto pozměněné mikroby nanesli na myši postižené rakovinou a fascinující bylo, že nádory se začaly rozpadat.

Tato bakterie, Staphylococcus epidermidis, byla odebrána z myší srsti a upravena tak, aby produkovala protein, který stimuluje imunitní systém s ohledem na specifické nádory. Experiment byl velmi úspěšný, neboť upravené bakterie po aplikaci na srst zabíjely agresivní typy metastazující rakoviny kůže. Výsledků bylo dosaženo také bez jakéhokoli znatelného zánětu.

„Vypadalo to téměř jako kouzlo,“ řekl doktor Michael Fischbach, docent bioinženýrství na Stanfordově univerzitě. „Tyto myši měly velmi agresivní nádory rostoucí na boku. My jsme jim poskytli jemnou léčbu, v rámci níž jsme jednoduše vzali tampon s bakteriemi a potřeli jím srst na jejich hlavě.“

Vědci zjistili, že buňky Staphylococcus epidermidis spouštějí produkci imunitních buněk zvaných CD8 T buňky. Výzkumníci tak využili tuto bakterii k produkci CD8 T buněk, které se zaměřují na specifické antigeny. V tomto případě se jednalo o antigeny související s nádory rakoviny kůže. Jakmile se buňky setkaly s odpovídajícím nádorem, začaly se rychle množit a zmenšovat útvar nebo ho zcela zničily, a to i na místech myších těl vzdálených od místa aplikace.

Přestože se zdá, že jde o téměř zázračnou metodu, má také svá ale. Prvních z nich je, že experimenty byly prováděny pouze na myších. Lidé a myši jsou si v mnoha ohledech biologicky podobní, ale spousta léčebných postupů, které fungují na myších, u lidí ztroskotá. Vědci stále neví, jestli podobně upravená Staphylococcus epidermidis vyvolá podobnou imunitní reakci také u lidí. Faktem je také to, že daná léčba je určena pouze k léčbě nádorů rakoviny kůže a aplikuje se lokálně. Je proto otázkou, zda bude možné podobný postup přenést také na rakovinu vnitřních orgánů.

Tým ze Stanfordu tvrdí, že zahájení zkoušek na lidech by mělo proběhnout během několika příštích let, nejdřív bude potřeba provést další testy na myších i jiných zvířatech. Vědci doufají, že by tato léčba mohla být nakonec kromě rakovinných buněk zaměřena na všechny typy infekčních onemocnění.

Zdroj: engadget.com