Elon Musk – technologický vizionář 21. století, který chce změnit svět

Pátek 06. 04. 2018 Redakce

Dnešní článek o Elonu Muskovi je prvním z chystaného seriálu životopisů, v němž se budeme týden co týden věnovat známým osobnostem technologického světa. Osobnostem, které v něm zanechaly výraznou stopu a které svými vizemi chtějí posunovat svět kupředu. Musk je v současnosti patrně nejznámějším zástupcem moderních vizionářů a jeho aktivity jsou velmi široké. Můžeme do nich počítat projekty mířící pod zem i projekty zaměřené mimo naši planetu. Jedni mají Muska, který údajně pracuje až 16 hodin denně, za génia, druzí za přehnaně ambiciózního snílka, kterému hrozí, že se v ambicích utopí. Kdo je tedy ve skutečnosti Elon Musk a čím chce změnit svět?

Podnikatelské začátky

Kanadsko-americko-jihoafrický podnikatel, investor, inženýr a v neposlední řadě vizionář Elon Reeve Musk se narodil v roce 1971 v jednom ze tří hlavních měst Jihoafrické republiky Pretorii kanadské modelce Maye Muskové a Errolu Muskovi, elektromechanickému inženýrovi a pilotovi. Má mladšího bratra Kimbala, podnikatele-restauratéra a filantropa, a mladší sestru Toscu. Od mládí tíhnul k počítačům a ještě před pubertou se bez pomoci naučil programovat a stvořil hru jménem Blastar, kterou se mu podařilo prodat do počítačového časopisu. Ve škole to Musk neměl jednoduché – počítačový „nerd“ a knihomol se stal rychle terčem výpadů spolužáků.

Možná i kvůli těmto zážitkům se rozhodl těsně před svými osmnáctými narozeninami emigrovat do země původu své matky, kde dva roky studoval na Queen’s University. Ve studiích pokračoval po přestěhování do USA na Pensylvánské univerzitě, kde jeho oborem byla ekonomika a fyzika. V roce 1995 je přijat na doktorské studium aplikované fyziky na Stanfordově univerzitě, ale velmi záhy školu opouští ve prospěch první podnikatelské iniciativy v životě – s bratrem zakládá společnost Zip2. Tu o čtyři roky později prodal za 22 mil. dolarů dnes již zaniklému výrobci osobních počítačů Compaq.

Krátce poté založil Musk novou společnost s názvem X.com, která se zaměřovala na poskytování internetových finančních služeb a přišla s inovací v podobě bezpečné metody převodu peněz prostřednictvím e-mailu. O rok později koupil firmu Confinity, jež poskytovala podobné služby pod názvem PayPal. O něco později se firma sloučila se společností X.com a přejmenovala se na PayPal. V roce 2002 ji za 1,5 mld. dolarů koupila dnes jedna z největších internetových dražebních síní eBay a Musk jako držitel majoritního podílu vyinkasoval 165 mil. dolarů. Ve stejném roce se stává americkým občanem.

Ze země do vesmíru

Musk ze svého podnikatelského zápalu neslevil ani poté a ještě ten samý rok založil v kalifornském městě Hawthorne společnost Space Exploration Technologies, která je známá pod názvem SpaceX. Společnost se zabývá vývojem a výrobou nosných raket (Falcon 1, Falcon 9, Falcon Heavy) a kosmických lodí (Dragon a Dragon V2). Kromě toho vyvíjí raketové motory a do roku 2012 vyvinula motory Kestrel, Merlin 1, Draco a Super Draco. Jako první soukromá společnost v historii dokázala vyslat kosmickou loď na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS a přistát s nosnou raketou.

Musk se před založením společnosti zabýval myšlenkou snížení nákladů na cesty do vesmíru, aby lidé mohli v blízké budoucnosti kolonizovat Mars. V této souvislosti přišel s nápadem dopravit na rudou planetu automatizované skleníky,  který by se v budoucnu mohly stát základem pro udržitelný ekosystém.  Společnost se snažila do projektu, který měl za cíl především znovuoživit zájem o vesmírný průzkum, zapojit Rusko a využít jeho rakety, ale ruští představitelé se oprávněně obávali nejen finanční náročnosti projektu, ale nevěřili ani jeho proveditelnosti a odmítli se do něj zapojit.

V průběhu let se Muskovy vesmírné plány dále tříbily a zaměřily se i na kolonizaci Měsíce. Prioritou však i v současnosti zůstává osídlení Marsu. Předloni při představení toho, jak by měla kolonizace rudé planety vypadat, mluvil o roku 2024 jako termínu, kdy by mohly začít na Mars létat první lodě s lidskou posádkou. Loni upřesnil, že by chtěl již do roku 2022 vyslat k Marsu stovky lidí pomocí transportních lodí ITS.

Jakkoli se mohou Muskovy vesmírné plány běžnému pozorovateli jevit jako stěží realizovatelné, případně nemožné, faktem je, že svým zápalem pro věc přilákal pozornost velkých společností a agentur, které se pohybují v kosmickém průmyslu. Mezi jinými to byli giganti NASA, DARPA, Orbcomm, SpaceDev nebo Astrium, kteří se zapojili např. do testování odpalovacího systému rakety Falcon 1, a hlavně NASA v ní viděla velký potenciál. (Raketa se na oběžnou dráhu Země dostala až na čtvrtý pokus po více než dvou letech v září roku 2008.)

Návrh systému, vývoj, design a výroba rakety, příprava celého projektu – to vše si vyžádalo několik let intenzivní práce a odhadem stovky milionů dolarů. Značnou částkou přispěly soukromí investoři, protože sama společnost SpaceX by projekt tak velkých rozměrů „neutáhla“. Vizionář Musk se na tomto příkladě přesvědčil, že od vize k její realizaci může vést dlouhá cesta.

Na scénu přichází Tesla

Muska dlouhodobě zajímal nejen vesmír, ale i možnosti aut na elektrický pohon a zhruba rok po založení SpaceX se dozvěděl o začínající firmě s názvem Tesla Motors, zabývající se výrobou elektromobilů. V roce 2004 se stal jedním z jejích největších investorů, když do ní investoval 70 mil. dolarů. To jej zároveň vyneslo do čela správní rady. V roce 2008 nahradil ve funkci výkonného ředitele jednoho ze zakladatelů firmy Martina Eberharda (stejnou funkci mimochodem zastává i ve SpaceX).

Ještě předtím, v roce 2006, společnost představila svůj první produkt, malý sportovní elektromobil Roadster (neplést s připravovaným vozidlem stejného jména), který na jedno nabití ujel 394 km. V roce 2012 Tesla uvádí na scénu sedan Model S, který si vysloužil pochvalu odborníků za výkon i design. O tři roky později následovalo SUV Model X a zatím posledním elektromobilem je cenově nejdostupnější auto společnosti, sedan Model 3.

V listopadu loňského roku Tesla po odkladu představuje dlouho očekávaný elektrický poloautonomní kamion Tesla Semi a „sporťák“ Roadster. Tím si Musk zajišťuje další prvenství – na scénu uvedl první elektrický tahač na světě. Obě vozidla se mají začít sériově vyrábět v příštím roce a k zákazníkům by se měly dostat nejpozději v roce 2020. Tesla v souvislosti s rozvojem elektromobility buduje již od roku 2012 globální síť rychlonabíjecích stanic Tesla Supercharger. Kromě vývoje a výroby elektrických vozů Tesla vyrábí vysokokapacitní baterii Powerwall a baterii Powerpack pro potřeby průmyslu.

Hyperloop a další projekty                                                                                 

V roce 2013 přichází Musk s projektem Hyperloop Alpha. Jde o koncept vysokorychlostní přepravy lidí prostřednictvím transportní kapsle, která levituje v tubusovém systému s odsátým vzduchem. Kapsle by se v systému pohybovala rychlostí přes 1000 km/h. Vzhledem k enormnímu pracovnímu vytížení Musk koncept dále nerozvíjel a dal jej k dispozici jako open source. Toho využila mimo jiné losangeleská společnost Hyperloop Technologies, která koncept v současnosti přetavuje do komerčního projektu. Loni společnost úspěšně otestovala prototyp přepravní kapsle v nevadské poušti a ve stejném roce se do projektu zapojil známý britský podnikatel a investor Richard Branson (nyní je projekt znám pod názvem Virgin Hyperloop One).

Musk je velkým příznivcem obnovitelných zdrojů a v roce 2006 finančně i koncepčně pomáhá na svět společnosti SolarCity. Tu založili jeho bratranci Peter a Lyndon Riveovi. O deset let později ji Musk prostřednictvím Tesly koupil. Dnes je SolarCity druhým největším dodavatelem solárních zařízení v USA.

Musk si na podzim loňského roku zajistil další prvenství – v Austrálii postavil a zprovoznil největší lithium-iontovou baterii světě. Její výkon činí 100 MW a Tesla ji zvládla vybudovat za pouhých 100 dní. Baterie má pomoci řešit výpadky elektřiny na jihu země. Ještě předtím Tesla postavila menší baterii v Kalifornii.

Tím však výčet Muskových aktivit nekončí. Angažuje se rovněž ve firmě The Boring Company, která se zaměřuje na ražbu tunelů. Plánuje vytvořit mnohaúrovňový systém tunelů, kterým by chtěl řešit akutní problém zácp ve velkých městech. Podle některých by v takovém  prostředí mohl teoreticky fungovat zmíněný transportní systém Hyperloop. Společnost se též snaží o inovace v oblasti ražby, což by se mohlo hodit při případné kolonizaci Marsu. Prioritou společnosti je hlavně zvýšit rychlost ražby, a to až o stovky procent.

Nejnovějšími Muskovými iniciativami jsou v roce 2015 založená nezisková společnost OpenAI a startup Neuralink, založený o rok později. OpenAI se zabývá výzkumem AI a soustředí se i na aspekt bezpečnosti (jak známo, Musk je jedním z těch, kteří před zneužitím umělé intelligence varují). Druhá jmenovaná společnost pracuje na technologiích umožňujících propojení lidského mozku s počítačem.

Zní vám Muskovy plány nereálně? Možná ano, jedno se mu ale nedá upřít. Zápal a pracovitost, díky nimž již dokázal některé projekty přeměnit ve skutečnost. Jeho vize nejsou od reality odtržené fantazie snílka, který žije ve světě fantaskních představ, ale něčím, na čem je možné reálně stavět a budovat lepší svět. A to je cenná inspirace pro nás všechny.